EU zveřejnila první Zprávu o stavu energetické unie


Lucie Priknerová, Euroskop, 23. 11. 2015

Evropská unie poprvé vydala Zprávu o stavu energetické unie, která má hodnotit pokroky při dosažení cílů Energetické unie. „Po devíti měsících práce můžeme s důvěrou říct, že jsme v realizaci na dobré cestě,“ řekl místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii Maroš Ševčovič.

„Pokud jde o rok 2016, chtěl bych jasně sdělit: Za prvé by EU měla při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku i nadále hrát roli leadera. Za druhé by tento přechod měl být sociálně spravedlivý, se zaměřením na spotřebitele. A za třetí: geopolitické problémy, kterým jsme čelili v tomto roce, nezmizí“, upozornil místopředseda Evropské komise.

Podle Ševčoviče budou v roce 2016 položeny základy systému správy, který má zajistit transparentnost a předvídatelnost, které mají pomoci investorům.

Strategie v oblasti energetické unie není podle Evropské komise jen o snižování emisí uhlíků. Přechod na nové druhy energií také mění energetický trh. Rozvoj energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vytváří lokální pracovní místa. Snaha EU o posunu v oblasti energetického trhu přináší ale i nové výsledky v oblasti výzkumu a inovací nebo konkurenceschopnosti.

Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič je v Evropské komisi zodpovědný za vznik Energetické unie (foto: Evropská komise)

Slabá místa energetické politiky

Ačkoliv si EU dala za cíl snížit do roku 2020 emise o 20%, tak podle prognóz Zprávy o pokroku v oblasti energetické účinnosti, by mělo být dosaženo zvýšení účinnosti pouze o 17,6 procent. EU je však optimistická a nadále má ambice např. pomocí lepších podmínek pro investice cíle 20 procent dosáhnout. EU rovněž do budoucna plánuje zlepšit statistiky cen elektřiny a zemního plynu nebo další infrastrukturní projekty.

Energetický web Energy Post tvrdí, že největší úskalí spočívá v problémech, které ve zprávě Komise nebyly zmíněny – např. v tom, že Komise podmiňuje rozšíření plynovodu Nord Stream jeho souladem s evropskou energetickou bezpečností. Další nedostatek evropského energetického trhu je vysoká cena elektřiny, která kromě Japonska převyšuje ceny v jakékoliv jiné vyspělé ekonomice světa.

EU pokulhává v obnovitelných energiích

Na klimatických cílech je také ještě třeba zapracovat. I když si představitelé Komise pokrok v oblasti energetické unie pochvalovali, zástupci některých subjektů tak nadšení nejsou. Ředitel Climate Action Network Europe Wendel Triom podle serveru Parliamentary Magazine uvádí, že zpráva o energetické unii jasně neuvádí, jak bude plnění současných, podle něj neadekvátních, energetických a klimatických cílů hodnoceno.

„Komise uznala některé základní priority, kterých musí být v kontextu energetické unie dosaženo“, uvádí mluvčí evropské skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance Claude Turmes podle webu Parliamentary Magazine. Turmes uvedla, že Komise neuspěla při plnění svého slibu: „udělat z Evropy číslo jedna v obnovitelné energii.“

Podle představ Unie zatím není ani fungování trhu s plynem a elektřinou. Zvýšení podílu obnovitelné energie, stejně jako lepší fungování evropského trhu s elektřinou a zabezpečení dodávek zemního plynu označil za své priority pro rok 2016 místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii Miguel Arias Cañete.

195 projektů společného zájmu

Evropská komise také minulou středu na zasedání schválila seznam 195 tzv. „projektů společného zájmu“ (PSZ). Mají nabídnout více přepravních tras a rozšířit nabídku energetických zdrojů. Zároveň mají pomoci některých státům zbavit se energetické izolace. Jejich cílem je mj. snížit závislost na ruském energetickém gigantu Gazprom. V rámci PSZ jde konkrétně o 108 projektů v oblasti elektřiny, 77 projektů v odvětví zemního plynu, 7 projektů v oblasti ropy a 3 projekty v oblasti inteligentních sítí.

Projekty transevropské energetické infrastruktury budou financovány z Nástroje pro propojení Evropy. V letech 2014-2020 je pro ně vyhrazeno 5,35 miliard eur. Tyto projekty budou podléhat zrychlenému udělování povolení, postup by měl trvat max. tři a půl roku, dále bude možné všechna povolení pro ně získat na jednom vnitrostátním kontaktním místě a lépe bude zapojena také veřejnost.

Pro zapsání projektu na seznam bylo nutné, aby představoval významný přínos pro alespoň dva členské státy, napomáhal snižování emisí CO2, přispíval k lepšímu zabezpečení dodávek energie, pomáhal lepší hospodářské soutěži a integraci trhu.

Energetická bezpečnost v záři reflektorů

EU v současnosti vydává ročně za import energie 400 miliard eur a na externích dodávkách je závislá z 53 procent, upozorňuje web Science Business, který se zaměřuje zejména na výzkum, vývoj a inovace.

Vzhledem k aktuálním geopolitickým hrozbám je posilování bezpečnosti jednou z priorit EU. Stále klesající domácí produkce fosilních paliv, a také nemožnost spoléhat se na ruské zdroje, a to zejména v kontextu rusko-ukrajinského konfliktu, je třeba prozkoumat, jaké možnosti EU při zajišťování energetických dodávek má. Nový prostor nabízí po odstranění sankcí např. Irán.

Pařížská konference bude řešit klimatické závazky

Dalším střípkem do energetické mozaiky by měl být klimatický summit ve francouzském hlavním městě, který se připravoval dva roky. V Paříži se bude konat na konci listopadu 2015. Dosud k němu poslalo své podklady 160 zemí, které dohromady produkují 90 procent celosvětových emisí. Po této konferenci by země měly navázat plněním svých závazků. EU si v klimatické politice dala závazný cíl snížit emise o 40 procent do roku 2030, a to oproti údajům z roku 1990.

Podle britského politika Eda Milibanda, který k tématu napsal komentář do listu The Guardian, bude ovšem důležitější to, co bude následovat po samotném summitu. Planeta se bude potýkat s přívaly veder a dalšími extrémy, a to, co se dojedná v Paříži, bude nedostatečné, píše Miliband, na druhou stranu ovšem chválí, že cílem pařížského summitu je (zopakování starého závazku z Kodaně) snížit zvyšování teploty o dva stupně Celsia a to, že se státy zavázaly ke konkrétní redukci emisí. To je podle něj rozdíl, oproti situaci, která nastala v roce 2009, kdy se konal neúspěšný klimatický summit v Kodani.

Dosažení cílů 2030 je ještě hodně vzdálené

Zatímco na dosažení cílů do roku 2030 bude muset EU ještě pracovat, je zatím na nejlepší cestě dosáhnout snahy o snížení emisí o 20 procent do roku 2020 i cílů Kjótského protokolu, uvádí Zpráva o pokroku opatření v oblasti klimatu.

Aktuálně vydané plány pro vnitrostátní energetickou politiku jsou určeny pro léta 2021 až 2030. Ke zprávě o stavu energetické unie je přiložen přehled o tom, jak každý z členských států v budování energetické unie postoupil.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek