Euroskop, čtk, 25.1. 2016
Evropská komise v březnu nabídne svou představu úprav unijních dublinských pravidel, tedy způsobu, jakým země EU nyní řeší azylové žádosti. Představitelé komise zatím zdůrazňují, že je příliš brzy na debatu o podrobnostech. Z vyjádření samotných zástupců evropské exekutivy je ale zřejmé, že navrhované změny budou směřovat k větší solidaritě mezi členskými zeměmi.
„Komise navrhne změny Dublinu, které budou ještě ve větší míře počítat s koncepcí přerozdělování. Taková změna by znamenala rozdělení odpovědnosti napříč EU, ale v unii chybí základní shoda na tom, co vlastně sdílení odpovědnosti znamená,“ upozornila v rozhovoru s ČTK Elizabeth Collettová, ředitelka evropské pobočky Institutu migrační politiky (MPI).
Dublinská úmluva vstoupila v platnost v roce 1997. Její nejnovější změny platí od počátku roku 2014. Kromě zemí EU jsou jejími účastníky také Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Podle úmluvy rozhoduje o azylu pro cizího státního příslušníka ta země, která jej kontrolovala při vstupu na území EU. Při vzniku dohody bylo hlavním cílem zamezit tomu, aby příchozí podávali žádosti o azyl v několika zemích unie zároveň.
Pravidla předpokládají deportace těch, kteří o azyl požádají jinde než v první zemi, kam v EU přišli, příliš se to však nedělo. Evropský soud pro lidská práva navíc už v roce 2011, tedy před nynější migrační krizí, rozhodl, že kvůli naprosto nevyhovujícím podmínkám v Řecku tam nemohl být jeden z žadatelů o azyl vrácen. Některé země – včetně Německa – už tehdy návraty do Řecka zastavily.
Juncker a Tusk kritizují členské státy
Osmadvacítka loni na mimořádném summitu nabídla přetíženým státům přerozdělení nejprve 40 tisíc, a poté dalších 120 tisíc syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl, kteří přišli do Itálie a Řecka. Údaje samotné komise z letošního 21. ledna uvádí, že členské státy daly k dispozici zatím jen 4237 míst, přemístěno skutečně bylo 331 lidí. A to na řecké ostrovy z Turecka dál každý týden připlouvají tisíce především syrských uprchlík
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker stále ostřeji kárá členské země, které podle něj neplní své sliby z unijních summitů. Naposledy státy za malou snahu spolupracovat kritizoval tento týden na jednání Evropského parlamentu.
Na stejné schůzi zdůraznil předseda Evropské rady Donald Tusk, že EU má jen dva měsíce na to, aby dostala věci pod kontrolu. Ve chvíli, kdy část zemí kvůli migraci dočasně obnovuje hlídání vnitřní hranice, sílí varování, že bez unijního prostoru volného pohybu ztrácí smysl evropský společný trh a koneckonců také společná evropská měna.
Podobně věc vidí i Collettová. „Spolupráce v Schengenu je úzce propojena se sdílením odpovědnosti v azylové politice. Jedno bez druhého nemůže fungovat. To většina zemí uznává, přesto jsou některé jen málo ochotné ohledně azylu spolupracovat,“ podotkla.
Bez chybějícího porozumění je podle ní těžké si představit, jak by mohl prostor volného pohybu v EU fungovat stejně jako dosud. Než jeho přímý rozpad je však pravděpodobnější určitá „eroze fungování“ Schengenu. Tedy, že členské země začnou jednostranně přijímat řešení ve chvíli, kdy se část z nich rozhodne podílet na společném řešení azylové politiky a jiné to odmítnou.
Česko podporuje vznik evropské pohraniční stráže
Česká republika patří mezi země, které jasně podporují komisí v prosinci navržený vznik společné evropské pohraniční a námořní stráže. Rychlé přijetí návrhu je cílem i nynějšího nizozemského předsednictví EU. Holandský premiér Mark Rutte dává jednoznačně najevo, že současné vysoké počty příchozích je třeba rychle snížit. Podle údajů OSN z konce prosince dorazil loni do Evropy milion lidí.
Přijetí návrhu o vzniku evropské pohraniční služby, která by mohla zasahovat na území členské země i proti její vůli, je ale fakticky výrazným přenesením pravomocí členských zemí „do Bruselu“. Ochrana hranic je dosud výsadním právem jednotlivých zemí EU.
„Po komunitarizaci vnější hranice bude logicky následovat komunitní azylový systém a společné, byť například určitým způsobem indexované, sociální standardy,“ upozorňuje s problematickou dobře obeznámený diplomat.
Autor: Euroskop, čtk
