Energetická unie: rok poté


Ladislav Havelka, Euroskop, 14. 4. 2016

Vysoká závislost na dovozu energií, nevyhovující infrastruktura, nízká energetická účinnost nebo nestabilní ceny. To je jen zlomek problémů, se kterými se potýkají evropští spotřebitelé. Odstranit tyto nedostatky by měla Energetická unie, která má občanům a podnikům v EU zajistit bezpečnou, udržitelnou a cenově konkurenceschopnou energii šetrnou ke klimatu. Od představení balíčku konkrétních opatření uplynul první rok.

„První rok Energetické unie již ukázal, že tento strategický rámec pro změnu evropského energetického systému naplňuje očekávání. Do konce roku 2016 naplníme zhruba 90 % z této strategie. Je před námi významný rok pro Energetickou unii,“ řekl místopředseda Komise pro Energetickou unii Maroš Šefčovič.


Co EU chystá na rok 2016?

Letos v únoru Komise představila první balíček opatření, jejichž cílem je předcházet plynovým krizím a zajistit lepší koordinaci a vzájemnou pomoc mezi členskými státy v případech narušení dodávek plynu. Evropská unie je největším světovým dovozcem plynu, navíc tato komodita pokrývá čtvrtinu veškeré unijní energetické spotřeby. Součástí představeného balíčku byla i nová strategie pro skladování plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) či strategie pro vytápění a chlazení.

V druhé polovině tohoto roku dojde k revizi směrnice o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Na podzim dojde k zhodnocení dosavadního pokroku ve vytváření energetické unie a následně Komise zanalyzuje, kolik zbývá k dosažení vytyčených cílů.

Koncem roku 2016 se očekává návrh změn pro trh s elektřinou a přezkoumání regulace pro bezpečnost dodávek elektřiny.

5 pilířů energetické unie

Vznikající energetická unie má stát na pěti základních pilířích, které jsou úzce propojené a vzájemně se doplňují. Jsou to: 1) energetická bezpečnost, solidarita a důvěra, 2) vnitřní trh s energií, 3) energetická účinnost jakožto příspěvek ke snižování poptávky po energii, 4) snižování emisí uhlíku v hospodářství a 5) výzkum, inovace a konkurenceschopnost.


ČR může z Energetické unie jen získat

Pro Českou republiku je projekt energetické unie beze sporu přínosný. Pokud jde o vnitřní trh s energiemi, již nyní Česko plní cíle Energetické unie ohledně propojování energetických soustav. ČR úspěšně spolupracuje se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. To přispívá k větší bezpečnosti dodávek a stabilizaci cen.

Čeští spotřebitelé a průmysl by ale mohli získat ještě více. Do budoucna se nabízí prostor pro větší integraci obnovitelných zdrojů a odstranění problémů s kapacitou přenosových soustav na hranicích s Německem a Rakouskem, jež nyní ohrožují bezpečnost a stabilitu dodávek elektřiny.

Videoreportáž z kulatého stolu Národního konventu o EU

V oblasti energetické účinnosti se České republice daří plnit cíle pro rok 2020. Významnou složkou v jeho naplňování je snižování energetické náročnosti budov a opravy energetické infrastruktury. Pomáhají v tom prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů, nově se nabízí možnost čerpat i z Evropského fondu pro strategické investice.

Problém pro ČR nebude ani splněním cílů pro emise skleníkových plynů a dekarbonizaci hospodářství. Určitou výzvou do budoucna zůstává větší zapojení obnovitelných zdrojů.

Energetika v EU

Evropská unie je v současnosti největším dovozem energií na světě. Dováží energii v hodnotě přes 400 miliard eur ročně, což je zhruba 53 % celkové spotřeby unie. Řada členských států, zejména na východě EU, je závislá na omezeném počtu dodavatelů zemního plynu. Mezi členskými státy stále chybí dostatečné propojení energetických soustav. Nedostatečně integrované trhy, zastarávající infrastruktura nepřipravená na obnovitelné zdroje a omezený přístup k trhu s energiemi nejen že je náchylný k narušování dodávek, ale také významně prodražuje cenu energie pro koncové spotřebitele.


ČR potřebuje zlepšit energetickou bezpečnost

Prozatím nejpalčivějším problémem je pro naši zemi energetická bezpečnost. ČR je stále téměř stoprocentně závislá na plynu z Ruska. I když se v minulých letech intenzivně investovalo do rozvoje infrastruktury, v případě přerušení plynových dodávek stále patříme mezi nejvíce zranitelné státy v EU.

Energetická unie by naší zemi mohla pomoci lépe diverzifikovat dodavatele, optimalizovat přepravní trasy nebo účinněji reagovat na krizové situace plynoucí z přerušení dodávek. Patrně největší přínos v oblasti bezpečnosti by byla výstavba a následné napojení na plynovou infrastrukturu propojující plynové terminály ze severu na jih Evropy.

Doporučení Národního konventu o EU k tématu energetické unie

Energetická unie

Autor: Ladislav Havelka, Euroskop

Sdílet tento příspěvek