Boji s terorismem má pomoci i lepší sdílení údajů v Schengenu


Tereza Chlebounová, Euroskop, 2. 1. 2017

V rámci plánů na zlepšení bezpečnosti navrhla Evropská komise 21. prosince změny v Schengenském informačním systému (SIS). Cílem návrhu je zajistit lepší výměnu informací mezi členskými státy, zkvalitnit správu hranic a napomoci v boji s terorismem.

„Dnešními návrhy rozšiřujeme rozsah Schengenského informačního systému tak, aby se odstranily informační mezery a zlepšila výměna informací týkajících se terorismu, přeshraniční trestné činnosti a nedovolené migrace,“ uvedl komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos při představení dokumentu.

„Přispěje to k zesílení ochrany našich vnějších hranic a vybudování účinné a udržitelné bezpečnostní unie v EU. V budoucnosti by už nemělo docházet ke ztrátám kriticky důležitých informací o osobách podezřelých z terorismu či o nelegálních přistěhovalcích, kteří překračují naše vnější hranice,“ dodal.

Podle komisaře pro bezpečnostní unii Juliana Kinga „opatření přinesou důležitá technická a provozní zlepšení, jež umožní snadněji odhalovat a identifikovat ty, kdo nám přejí újmu“.

Schengenské státy sdílí 70 milionů záznamů

Schengenský informační systém se využívá při kontrolách na vnějších hranicích schengenského prostoru. Obsahuje informace o osobách, které nemají právo do něj vstoupit nebo v něm pobývat, o pohřešovaných osobách a osobách hledaných z důvodu trestné činnosti. Uchovává údaje, které lze použít při hledání osob a potvrzení jejich totožnosti, ale také záznamy o ztracených a odcizených věcech, jako jsou vozidla, zbraně nebo doklady totožnosti.

Jedná se o nejpoužívanější informační systém pro správu hranic a zajištění bezpečnosti v Evropě, který disponuje zhruba 70 miliony záznamů. Umožňuje úzkou spolupráci donucovacích a justičních orgánů celkem 29 zemí Evropy sdružených v Schengenském prostoru. V roce 2015 bylo v systému provedeno 2,9 miliardy vyhledávání.

Schengenský informační systém
Záznamy v SIS jsou po vložení členským státem dostupné příslušníkům bezpečnostních složek ostatních států dostupné do 120 sekund. Od roku 2013 databáze obsahuje i biometrické prvky jako fotografie či otisky prstů. Zdroj: Evropská komise


Systém byl vyhodnocen jako úspěšný, Komise ale doporučila zlepšení

Komise v roce 2016 provedla celkové hodnocení Schengenského informačního systému, které potvrdilo jeho efektivitu a úspěšnost. Přesto hodnotící zpráva doporučila určité změny, na základě nichž Evropská komise 21. prosince formulovala návrhy na jeho vylepšení.

Navázala tak na vyjádření předsedy Komise Jeana-Claudea Junckera z dubna 2016. Po březnových teroristických útocích v Bruselu přišel s myšlenkou vytvořit v rámci EU bezpečnostní unii, která by efektivně bojovala s hrozbou terorismu. Evropská komise následně ve svém sdělení představila konkrétní kroky vedoucí k naplnění tohoto plánu.

Podle komisaře Kinga nové návrhy zlepší spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy i agenturami EU. „Zbývá nám ale ještě hodně práce, protože kvalita Schengenského informačního systému závisí výhradně na kvalitě údajů do něj vkládaných,“ dodal King.

Jak chce Komise zvýšit bezpečnost?

Komise v prosinci navrhla sjednotit požadavky na bezpečné zpracování údajů a přijmout dodatečná opatření na ochranu údajů, jejich shromažďování a zpracování. Dále navrhla zlepšit výměnu informací mezi členskými státy zavedením nové kategorie údajů „neznámé hledané osoby“ a udělením plných přístupových práv Europolu.

V boji s terorismem má napomáhat nová povinnost pořídit záznam do Schengenského informačního systému v případech, které souvisejí s teroristickými trestnými činy.

Údaje o státních příslušnících třetích zemí budou na vnější hranici povinně vkládány do systému, aby se tak dosáhlo účinného uplatňování zákazu vstupu.

Změny mají přispět i k lepší ochraně dětí tím, že kromě pohřešovaných dětí budou moci příslušné orgány pořizovat záznamy i o dětech, u nichž hrozí vysoké riziko únosu.

Mezi návrhy figuruje také důraznější podpora prevence a vyšetřování krádeží a padělání, kterým by se mělo předcházet pořizováním záznamů o více typech zcizeného a padělaného zboží a dokladů.

Komise plánuje zavést novou kategorii záznamů pro rozhodnutí o navrácení, která jsou neoprávněně vydaná státním příslušníkům třetích zemí, za účelem snazšího vymáhání rozhodnutí. SIS by měl také zefektivnit využívání údajů k určení totožnosti, například zobrazení obličeje nebo otisků dlaní.

Autor: Tereza Chlebounová

Sdílet tento příspěvek