Evropský parlament si zvolí nového předsedu


Alžběta Kuchařová, 16. 1. 2017

První letošní plenární zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku bude patřit volbě předsednictva pro druhou polovinu volebního období. V úterý 17. ledna budou poslanci rozhodovat, který z osmi nominovaných kandidátů nahradí Martina Schulze a povede EP v příštích dvou a půl letech. Následně vyberou také 14 místopředsedů a 5 kvestorů.

Lednové plenární zasedání bude volit v pořadí již třicátého předsedu Evropského parlamentu. Ten současný, Martin Schulz, který tento post zastává od roku 2012, v listopadu loňského roku oznámil, že již o další mandát usilovat nebude. Namísto toho bude kandidovat jako lídr kandidátky Sociálnědemokratické strany Německa ve volbách do německého Spolkového sněmu. Samotná volba předsedy proběhne v úterý 17. ledna, a to na základě nominací, které odstupující předseda obdrží od jednotlivých politických skupin, popř. skupiny minimálně 38 poslanců.

Po rozpadu neformální velké koalice je výsledek nejistý

V roce 2014, tedy na počátku aktuálního volebního období, uzavřely dvě největší politické skupiny v EP, lidovci (EPP) a socialisté (S&D), dohodu o rozdělení moci, podle níž se ve vedení EP vystřídají a navzájem si podpoří své kandidáty. Předseda S&D Gianni Pittella se však rozhodl tuto dohodu opustit, čímž došlo k rozpadu neformální velké koalice, a výsledek úterní volby je tak otevřený. Svého kandidáta se navíc rozhodlo nominovat všech osm politických skupin.

Volba předsedy probíhá maximálně ve čtyřech kolech, při čemž nominace lze podávat před každým z nich. Jestliže v prvních třech kolech ani jeden z kandidátů nezíská absolutní většinu odevzdaných hlasů, uskuteční se čtvrtá volba mezi dvěma poslanci, kteří ve třetím kole získali největší počet hlasů. Ke zvolení pak postačí prostá většina odevzdaných hlasů. V případě rovnosti hlasů při čtvrté volbě je zvolen starší z kandidátů.

Mezi kandidáty na místopředsedu je i český europoslanec

Zvolený kandidát se předsednictví ujme okamžitě a pronese také svůj úvodní projev. Teprve poté je možné přistoupit k volbě místopředsedů a kvestorů, jíž předsedá právě nově zvolený předseda EP. Nominace podávají, stejně jako v případě volby předsedy, politické skupiny nebo skupina poslanců před každou volbou se souhlasem kandidátů. Ke zvolení je rovněž potřeba získat absolutní většinu odevzdaných hlasů. Pokud je počet zvolených kandidátů nižší než počet míst, která mají být obsazena, dojde ke druhé a poté případně ke třetí a poslední volbě. V té již postačí prostá většina hlasů. Pokud by počet nominovaných kandidátů na post předsedy, místopředsedů nebo kvestorů nepřesáhl počet míst o obsazení, měli by kandidáti být zvoleni aklamací.

Jedním ze čtrnácti místopředsedů by se mohl stát český poslanec Pavel Telička, místopředseda Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). O jeho nominaci frakce ALDE rozhodla ve středu 11. ledna. Pokud by Telička uspěl, stal by se již čtvrtým českým poslancem v této funkci (2004 – 2007 byl místopředsedou Petr Ouzký, 2009 – 2012 Libor Rouček a 2012 – 2014 Oldřich Vlasák).

Martin Schulz
Současný předseda Evropského parlamentu se rozhodl neusilovat o pokračování mandátu a dal přednost kandidatuře v německých parlamentních volbách. Zdroj: Evropský parlament

Nominovaní kandidáti na předsedu Evropského parlamentu

Antonio TAJANI (EPP)

Vlivný poslanec Evropské strany lidové (EPP) a od roku 2014 také místopředseda Evropského parlamentu (členem již od roku 1994), který zastával v minulosti (2008 – 2010) významný post komisaře pro průmysl a podnikání ve druhé Barrosově Komisi. Narodil se v roce 1953 v Římě, po absolvování práv na univerzitě La Sapienza působil krátce v italském letectvu a poté jako publicista, mimo jiné i v roli zvláštního zpravodaje v SSSR, Libanonu či Somálsku. V EP se věnuje především otázce průmyslu, výzkumu, energetiky, a procedurálním záležitostem spojeným s chodem této instituce.

Gianni PITTELLA (S&D)

Současný předseda Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D) je vystudovaný lékař se specializací na forenzní patologii. Po prvních krůčcích v italské regionální politice se v roce 1996 stal členem italského parlamentu. Poslancem EP je již od roku 1999 a až do roku 2014 byl prvním místopředsedou skupiny S&D. Působil v Rozpočtovém výboru (1999 – 2014), Petičním výboru (1999 – 2014) a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (1999 – 2014). V letech 1999 – 2014 byl jedním ze čtrnácti místopředsedů EP.

Helga STEVENS (ECR)

Bývalá belgická poslankyně vlámského parlamentu a senátorka byla do EP zvolena v roce 2014 a působí jako místopředsedkyně frakce Skupina Evropských konzervativců a reformistů. Dlouhodobě bojuje za práva postižených osob, je předsedkyní meziskupiny EP pro zdravotně postižené. Vystudovala práva na Kalifornské univerzitě v Berkeley a dlouho působila v Evropské unii neslyšících. V EP je členkou Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a zabývá se především otázkami azylu, migrace, ochrany dat a volným pohybem pracovní síly.

Guy VERHOFSTADT (ALDE)

Bývalý belgický premiér (1999 – 2008) byl do EP poprvé zvolen již v roce 2009. Od té doby je také předsedou frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Po studiu práv vstoupil do politiky, nejprve jako člen místního zastupitelstva v Gentu, poté jako poslanec (1978 – 1995) a senátor (1995 – 1999). Během téměř deseti let, kdy byl premiérem, se Belgie stala druhou zemí na světě, která umožnila sňatky homosexuálů, byla zde legalizována eutanázie a veřejný dluh Belgie klesl ze 114 % na 84 % HDP. V EP je členem Výboru pro právní záležitosti a zabývá se mimo jiné zdokonalením tvorby právních předpisů. EP bude zastupovat při jednáních o brexitu.

Eleonora FORENZA (GUE/NLG)

Členka frakce Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL), která byla do EP zvolena v roce 2014, se narodila v roce 1976 v jihoitalském městě Bari. Po získání doktorátu v oboru italianistika působila na univerzitě Roma Tre, kde se zaměřila na teorie gramscianismu a feminismu, se dlouhodobě angažovala jako levicová aktivistka a představitelka italské radikální strany Rifondazione Comunista. V Evropském parlamentu je členkou Výboru pro mezinárodní obchod a několika delegací zabývajícími se prohloubením vztahů se zeměmi Latinské Ameriky.

Jean LAMBERT (Zelení/EFA)

Původní profesí učitelka z východního Londýna se narodila v roce 1950. Poslankyní Evropského parlamentu za britské Zelené je od roku 1999. V současné době je rovněž místopředsedkyní skupiny Zelení/Evropská svobodná aliance. V tomto funkčním období je členkou Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. V EP se zabývá problematikou udržitelného rozvoje, imigrací, azylem a sociálním vyloučením. Lambert je odbornou mluvčí skupiny Zelných pro oblast azylu a uprchlictví.

Piernicola PEDICINI (EFDD)

Původní profesí fyzik se specializací na lékařskou fyziku byl do EP zvolen v roce 2014 za italské Hnutí pěti hvězd, které se v roce 2013 stalo druhou nejsilnější politickou stranou v italském parlamentu. Je členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Ve své činnosti se soustředí zejména na otázku zdravotnictví, bezpečnosti pacientů, ochrany zdraví nebo energetiky.

Laurențiu REBEGA (ENF)

Vystudovaný zemědělský inženýr byl do EP zvolen v roce 2014. Do června 2015 byl členem Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), poté, co vystoupil z rumunské Konzervativní strany, se připojil k nově vzniklé frakci Skupina Evropa národů a svobody, jejímž je místopředsedou. V EP je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Petičního výboru. Podporuje sjednocení Moldavska a Rumunska.

Kandidáti na předsedu Evropského parlamentu

Kandidáti na předsedu EP

Autor: Alžběta Kuchařová, Úřad vlády

Sdílet tento příspěvek