Petr Pospíšil, Euroskop, 23. 3. 2017
V sobotu 25. března se v italské metropoli sjedou lídři členských zemí EU k oslavám šedesátého jubilea uzavření Římských smluv, které daly vznik Evropskému hospodářskému společenství, přímému předchůdci dnešní EU. Jednalo se o jeden z nejvýznamnějších milníků v dějinách evropské integrace. V rámci ceremoniálu by měli unijní lídři symbolicky podepsat dokument, který je pracovně označován jako „Římská deklarace“.
Dokument naváže na jiný materiál – Bílou knihu o EU – vypracovaný a zveřejněný před několika týdny Evropskou komisí a mapující možné scénáře dalšího vývoje evropské integrace (o Bílé knize jsme již na Euroskopu pojednali zde). Římskou deklaraci připravuje smíšený tým pod vedením předsedy Evropské rady Tuska a italského premiéra Paola Gentiloniho.
Jak uvedl tiskový mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas – oba dokumenty vůči sobě nejsou ve vztahu konkurence, neboť i architekti Římské deklarace s aparátem Komise úzce spolupracovali. Dokument, jenž navíc má být ve Věčném městě podepsán, bude o poznání stručnější, obecný a čistě deklaratorní. Stanoví obecné cíle evropské integrace a principy, jichž se má EU na cestě k těmto cílům držet.
Vícerychlostní EU je trnem v oku Visegrádu
V uplynulých týdnech se rozhořel spor ohledně konceptu tzv. vícerychlostní evropské integrace. Vícerychlostní EU byla i jednou z alternativ budoucího vývoje naznačených v Bílé knize. Provokativně tento model působil především na zástupce zemí Visegrádské čtyřky. Polská premiérka Beata Szydlová prohlásila, že nepřipustí akci, která by zpochybnila legitimitu společného trhu či schengenské zóny.
Szydlová hlasovala proti znovuzvolení Donalda Tuska stálým předsedou Evropské rady a v reakci po jeho znovuzvolení dokonce uvedla, že Polsko na protest Římskou deklaraci nepodepíše. Její maďarský protějšek Viktor Orbán rovněž odmítl myšlenku, aby se EU rozdělila na „jádro a periferie“.
Stručná a nekonfliktně formulovaná deklarace
Dokument již dostali k nahlédnutí některé tiskové agentury. Návrh má pouze dvě strany a je formulován tak, aby žádný členský stát nepobouřil. Z jeho řádků je patrná snaha co nejlépe a nejobecněji pojmenovat „nejmenšího společného jmenovatele“, na kterém se členské státy shodnou. „Unie je jednotná a nedělitelná,“ uvádí se v dokumentu.
Ohledně dalšího postupu integrace se deklarace explicitně k žádnému popsanému modelu nehlásí, nicméně otevřené dveře pro vícerychlostní postup ponechává: „Budeme postupovat společně, různým tempem a s různou intenzitou, kde je to potřeba, ale stejným směrem, jako jsme činili v minulosti.“
EU za deset let? Deklarace pojmenovává čtyři základní pilíře
Římská deklarace se obrací na budoucnost a zmiňuje, že jsou to současní lídři členských zemí, kteří ji mají ve svých rukou. Evropský integrační proces by pod jejich taktovkou měl být veden takovým směrem, aby Unii za deset let vystihovaly následující atributy: bezpečnost, prosperita, konkurenceschopnost a sociální odpovědnost.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
