Lídři 27 zemí EU se v Římě přihlásili ke společné budoucnosti


Euroskop, čtk, 25. 3. 2017

Odhodlání pokračovat v Evropě společně i po odchodu Velké Británie dnes v Římě potvrdili vrcholní představitelé 27 členských států Evropské unie. V den 60. výročí podpisu Římských smluv, které se staly základem evropské integrace, se lídři sedmadvacítky v deklaraci přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná.

Prohlášení shrnující společnou vizi pro budoucnost EU podepsali představitelé bloku ve stejném sále, kde byly před 60 lety uzavřeny Římské smlouvy. Evropská unie by podle ní měla být za deset let bezpečná, prosperující, konkurenceschopná a sociálně odpovědná. Text rovněž zmiňuje, že jednotlivé země postupují sice za jedním cílem, ale v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou.

Římské prohlášení

V osobně laděném projevu šéf unijních summitů Donald Tusk zdůraznil, že jen jednotná Evropa může být vzhledem ke zbytku světa suverénní a garantovat nezávislost členským státům a svobodu občanům. „Evropa jako politická entita bude buď jednotná, nebo nebude vůbec,“ prohlásil Tusk. Pro miliony občanů evropských států není podle něj EU „o sloganech, procedurách a regulacích“, ale je garantem, že svoboda, důstojnost, demokracie a nezávislost nejsou jen snem, ale každodenní realitou.

Schůzka v Římě se koná bez účasti Britů, kteří ve středu zahájí proces vystoupení z EU. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker loňské rozhodnutí Britů z bloku odejít dnes v Římě označil za tragédii. Zbylé členské státy nyní zdůrazňují, že „Evropa je naší společnou budoucností“. Českou republiku na neformálním summitu reprezentoval premiér Bohuslav Sobotka.

Premiér podepisuje Římské prohlášení
Český premiér Bohuslav Sobotka podepisuje Římské prohlášení. Zdroj: Úřad vlády

Před šesti desetiletími „otcové zakladatelé“ ze šesti západoevropských zemí při podpisu římských smluv neřešili otázky vícerychlostní Evropy či odchodu z unie, upozornil dnes Tusk.

„Přes všechny tragické okolnosti nedávné historie se rozhodli plně věřit v jednotu Evropy. Měli Kolumbovu odvahu vplout do neznámých vod a objevit nový svět. Tak mi řekněte, proč bychom měli nyní ztrácet víru ve smysl jednoty? Jen proto, že se stala realitou, že nás začala nudit a unavovat?“ zeptal se předseda vrcholných unijních jednání politiků v sále, kde v březnu 1957 tehdejší západní Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko podepsaly takzvané Římské smlouvy, tedy dohody o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek