Komise navrhla zřízení Evropského obranného fondu


Marie Bydžovská, Euroskop, čtk, 7. 6. 2017

Peníze z evropského rozpočtu by mohly být poprvé využity také na nákup vojenského vybavení členských zemí. Evropská komise dnes přišla s návrhem na zřízení Evropského obranného fondu (European Defense Fund – EDF), který by členským státům EU kromě jiného pomáhal se společnými nákupy například bezpilotních prostředků, satelitních komunikací či vojenských vrtulníků. Plán na vznik fondu, který je určen také na podporu výzkumu, předpokládá po roce 2020 roční obranné a bezpečnostní investice v Evropě okolo 5,5 miliard eur (přes 148 miliard Kč).

„Fond bude katalyzátorem silného evropského obranného průmyslu,“ řekl novinářům místopředseda Evropské komise pro růst a konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

Ročně by měly společné obranné investice dosáhnout 5 miliard eur

Fond EDF by měl podle představy komise podpořit formou spolufinancování spolupráci členských zemí EU při pořizování obranné techniky a technologií. Komise pro roky 2019 a 2020 počítá se spolufinancováním celkem ve výši 500 milionů eur (13,5 miliardy Kč), po roce 2020 pak miliardou eur (asi 27 miliard Kč) ročně. Program by měl doplnit národní financování, které komise předpokládá několikanásobně vyšší a celkové investice do společných obranných a bezpečnostních nákupů by tak podle ní měly dosáhnout pěti miliard eur (asi 135 miliard Kč) každý rok.

Francouzský dron

Díky společným investicícm chce EU vyvíjet moderní technologie, jako třeba drony, které již v současnosti monitorují aktivity Talibanu na východě Afghánistánu. Zdroj: čtk

Druhým pilířem fondu bude podpora investic do vědy a výzkumu v bezpečnosti a obraně, především v oblastech, které členské země EUpokládají za prioritní. Komise dnes zmínila oblasti, jako je elektronika, šifrovací software či robotika.

Dvě složky Evropského obranného fondu

1. Výzkum: Výzkumná složka fondu již přináší výsledky. EU letos poprvé nabídne granty na kooperativní výzkum inovativních obranných technologií a produktů, financované plně a přímo z rozpočtu EU. Projekty způsobilé pro financování EU se zaměří na prioritní oblasti, na nichž se členské státy dříve dohodly a mezi něž by mohly typicky patřit elektronika, metamateriály, šifrovací software nebo robotika. Financování bude následující:

  • 90 milionů eur do konce roku 2019; na rok 2017 bylo přiděleno 25 milionů eur. Dnes se vyhlašuje výzva k předkládání návrhů na projekty v oblastech systémů bez posádky v námořním prostředí a systémů podporujících jednotlivé vojáky. Podpis prvních grantových dohod se očekává do konce tohoto roku.

  • 500 milionů eur ročně po roce 2020. V roce 2018 Komise navrhne specializovaný program obranného výzkumu EU s odhadovaným ročním rozpočtem ve výši 500 milionů eur, čímž se EU stane jedním z největších investorů do obranného výzkumu v Evropě.

2. Vývoj a akvizice: Fond vytvoří pro členské státy pobídky ke spolupráci na společném vývoji a akvizicích obranného materiálu a technologií prostřednictvím spolufinancování z rozpočtu EU a praktické podpory ze strany Komise. Členské státy mohou například společně investovat do vývoje technologií bezpilotních prostředků nebo satelitní komunikace, nebo hromadně pořizovat vrtulníky, aby snížily náklady. Způsobilé budou pouze kooperativní projekty a určitá část celkového rozpočtu bude vyčleněna na projekty s přeshraniční účastí malých a středních podniků. EU nabídne spolufinancování s těmito prostředky:

  • celkem 500 milionů eur na roky 2019 a 2020 v rámci dnes navrženého specializovaného programu rozvoje obranného průmyslu.
  • 1 miliarda eur ročně po roce 2020. V období po roce 2020 bude fungovat větší program s odhadovaným ročním rozpočtem ve výši 1 miliardy eur. Program umožní členským státům pákové financování s očekáváným pětinásobným multiplikačním účinkem. Mohl by tedy generovat celkové investice do rozvoje obranných schopností ve výši 5 miliard eur ročně v období po roce 2020.

Spolupráce může ušetřit 30 procent výdajů na obranu

Kooperace zemí EU v oblasti obranných výdajů má podle komise ekonomickou logiku. Nedostatečná spolupráce v této oblasti podle unijní exekutivy znamená dodatečné náklady mezi 25 až 100 miliardami eur (675 milionů až 2,7 miliardy Kč) ročně. Protože se 80 procent zakázek a přes 90 procent výzkumu odehrává na vnitrostátní úrovni, dalo by se sdruženým zadáváním veřejných zakázek ročně ušetřit až 30 procent výdajů na obranu, uvedla dnes komise.

Unijní exekutiva dnes také připomněla, že roztříštěnost v této oblasti vede k duplicitám a snižuje schopnost společného nasazení sil různých zemí. V EU existuje 178 různých zbraňových systémů proti 30 ve Spojených státech. Země unie používají 17 typů tanků, zatímco USA jeden. „V Evropě máme víc výrobců vrtulníků než vlád schopných je koupit,“ upozornila dnes komise.

Komise s plánem na fond přišla v den, kdy také členským zemím k diskusi nabídla různé možnosti rozvoje evropské spolupráce v bezpečnosti a obraně. Evropské země o svých obranných výdajích uvažují mimo jiné v souvislosti s tlakem, který na ně v rámci NATO vyvíjejí Spojené státy. Ty trvají na konkrétních plánech, jak se alianční země dostanou v příštích letech k obranným výdajům ve výši dvou procent svého hrubého domácího produktu.

Black Blade 2016

Vojenské cvičení Black Blade z listopadu 2016 organizované Evropskou obrannou agenturou. zdroj: Evropská obranná agentura.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek