Státy EU, které mají zájem, budou moct posílit spolupráci v obraně

Euroskop, čtk, 22. 6. 2017

V Bruselu začal dvoudenní summit EU. Prezidenti a premiéři osmadvacítky během prvního dne výrazně posunuly vpřed své možnosti spolupracovat v obranné oblasti. Na programu měli i diskusi o vnějších vztazích unie a večer nejprve s britskou premiérkou Theresou Mayovou a poté i bez ní hovořili o vyjednávání podoby britského odchodu z EU, které bylo zahájeno v pondělí.

Předseda unijních schůzek Donald Tusk zopakoval, že podle jeho názoru se summit koná ve změněné atmosféře, daleko optimističtější než dříve. Je však podle něj třeba skutečně splnit to, co EU občanům slíbila, a státy proto musejí pokročit ve zlepšování své spolupráce v obraně i bezpečnosti, včetně snahy napomoci boji s terorismem a omezování radikalizace například na internetu.

Lídři zemí EU na summitu politicky podpořili spuštění trvalé strukturované spolupráce (PESCO) států EU, které chtějí v obranné oblasti úžeji kooperovat. Země nyní mají tři měsíce na to, aby případným partnerům nabídly konkrétní návrhy a možnosti, jak se do konceptu zapojit. Česko má podle Sobotky zájem se na věci podílet, pokud k tomu pro sebe nalezne vhodnou příležitost. Diplomaté předpokládají, že téma by měl dále konkretizovat unijní summit v prosinci.

Více na Euroskopu: Slovník pojmů k obranné politice EU

“Nám všem společně se v posledních měsících podařilo dosáhnout tak výrazného pokroku v oblasti obrany, jakého EU nebyla schopna dosáhnout za několik posledních desítek let,” řekl na okraj jednání novinářům český premiér Bohuslav Sobotka.

Před zahájením jednání řekl premiér novinářům, že Česko se chce na vznikající posílené spolupráci zemí EU v obraně aktivně podílet. Česká vláda také podporuje vznik Evropského obranného fondu EDF, který by měl země EU podpořit v jejich snaze o modernizaci armád a při rozvoji obranného průmyslu.

Na nasazení bojových skupin bude přispívat EU

Summit se shodl i na tom, že případné nasazení bojových skupin už nebudou platit jen členské země, jejichž vojáci v nich působí, ale přispěje se také z unijních peněz. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo přesvědčit ostatní členské státy o důležitosti Battlegroups. Ty existují již mnoho let – společná visegrádská jednotka byla v pohotovosti minulý rok – ale doposud bylo velmi složité je použít. To se nyní změní,“ komentoval předseda vlády.

Sobotka zdůraznil, že Česko jednoznačně podporuje dokončení systému vstupu a výstupu, který by registroval osoby, které překračují schengenské hranice, na němž se summit dnes shodl. Dopracován má být také systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který umožní kontroly lidí ze zemí s bezvízovým stykem, kteří cestují do EU, ještě před jejich příjezdem. “Budeme tak mít určitý čas na reakci z hlediska bezpečnostního a migračního rizika,” připomněl český premiér Sobotka. Podobný systém už provozují Spojené státy.

Státy EU budou moct postoupit dál ve spolupráci v oblasti obrany. Zdroj: European Defence Agency

Více na Euroskopu: Rozhovor s komisařem Katainenem o Evropském obranném fondu

Summit dnes podpořil také kroky, které mají omezit financování terorismu a zlepšit sledování podezřelých finančních toků. Tusk před novináři připomněl i výzvu internetovým firmám, aby přispěly k prevenci šíření teroristických materiálů na internetu. “Znamená to vytvoření nových nástrojů k automatickému zjišťování a mazání podobných materiálů,” uvedl.

Na pracovní večeří informovali nový francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová své kolegy o pokroku – či spíše jeho nedostatku – v prosazování dohod z běloruského Minsku. S nimi EU na jaře 2015 svázala sankční režim vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Lídři EU následně schválili prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko. Po dnešním politickém rozhodnutí unijních špiček budou sankce fakticky prodlouženy v nejbližších dnech. Platit pak budou až do konce ledna 2018.

Dalšími otázkami zahraniční politiky, kterou vrcholní představitelé zemí EU probrali ve čtvrtek u pracovní večeře, byly vztahy s Čínou, Tureckem a Spojenými státy. Summit kromě jiného opět potvrdil, že EU dál hodlá naplňovat klimatickou dohodu OSN z Paříže.

Na summitu v Bruselu se sešlo 28 lídrů států EU. Závěr čtvrtečního večera však budou už pouze ve 27 bez britské premiérky debatovat o brexitu. Zdroj: čtk

Debata o brexitu s Mayovou i bez ní

Poté následovala diskuse s Mayovou o dění v Británii a debata sedmadvaceti šéfů států a vlád o počínajících brexitových jednáních. Britská premiérka své kolegy seznámila s rámcovou podobou britského návrhu, jak po brexitu uchovat práva unijních občanů v zemi a Britů v EU. Už bez Mayové pak premiéři a prezidenti diskutovali o započatých jednáních s vyjednavačem EU Michelem Barnierem. O měsíc odsunuli termín rozhodnutí o tom, kam se z Londýna po brexitu přemístí dvě unijní agentury.

Česko patří mezi země, které mají zájem o převzetí Evropského bankovního úřadu (EMA). Z Londýna se musí do jara 2019, kdy Británie unii opustí, přesunout také daleko větší Evropská léková agentura (EMA), o tu mimo jiné projevili zájem Slováci.

Nyní mají země unie do konce července čas na předložení svých konkrétních návrhů, do konce září se k nim vyjádří Evropská komise. Následně o věci členské státy rozhodnou v listopadu.

Summit bude pokračovat v pátek, kdy se lídři zemí EU budou zabývat hospodářskými a obchodními otázkami, přítomen u části diskuse bude šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Závěrečným bodem jednání má být debata o migrační problematice. Kromě aktuálního vývoje především v centrálním Středomoří se budou prezidenti a premiéři zabývat reformou dublinského systému. Ten v EU určuje, kdo má vyřizovat azylové žádosti, přičemž migrační krize ukázala jeho nedostatečnost.

Autor: Euroskop