Po půl roce bude mít Bulharsko opět evropskou komisařku


Tereza Chlebounová, Euroskop, 3. 7. 2017

Bulharsko by se po více než půl roce mohlo dočkat svého zástupce v Evropské komisi. Evropský parlament bude schvalovat bulharskou kandidátku na komisařku Mariyu Gabrielovou, současnou europoslankyni, která by měla nahradit odstoupivší Kristalinu Georgievovou. Gabrielová by měla dostat na starost digitální agendu EU, přestože v této oblasti nemá mnoho zkušeností.

V roce 2014 nominovalo Bulharsko do Komise Jeana-Claudea Junckera jako svou zástupkyni Kristalinu Georgievovou, která získala funkci místopředsedkyně Komise a komisařky pro rozpočet a lidské zdroje. Georgievová ale 31. prosince 2016 rezignovala a od začátku letošního roku zastává post výkonné ředitelky Světové banky.

Její portfolio dočasně převzal německý komisař Günther Oettinger. Digitální agenda, kterou se do té doby zabýval, naopak přešla na estonského místopředsedu Komise Andruse Ansipa. Bulharsko navrhlo novou kandidátku do Komise teprve 10. května, nyní ji čeká schvalování na plenárním zasedání Evropského parlamentu.


Gabrielová by rozšířila řady bulharských komisařek

Nominovanou je Mariya Gabrielová, která působí od roku 2009 v Evropském parlamentu. V roce 2014 se stala místopředsedkyní frakce Evropské lidové strany (EPP) odpovědnou za vztahy se zeměmi Středomoří. Gabrielová se věnuje vztahům EU s Afrikou a zeměmi Středního východu, migraci, evropské vízové politice, soudržnosti vnitřních a vnějších politik EU, ale také tématům genderové rovnosti a práv žen.

Server Euractiv.com poznamenal, že pokud bude Gabrielová schválena, bude pokračovat v dosavadní bulharské tradici – země zatím vyslala do Evropské komise vždy ženu.

Politická krize v Bulharsku zbrzdila nominaci kandidáta

Nominace bulharského kandidáta trvala více než šest měsíců od doby, kdy Georgievová odstoupila. Server EUObserver.com informoval, že proces zdržela vnitřní politická krize v zemi, během níž vláda podala demisi. Dočasná vláda pak odmítla jmenovat bulharského zástupce do Komise s tím, že by to měl udělat až oficiálně zvolený kabinet.

Ten vytvořil po březnových předčasných volbách Bojko Borisov, předseda středopravé strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), který se stal premiérem již potřetí. Rozhodnutí o nominaci Gabrielové bylo podle serveru EUObserver jedno z prvních, které nová vláda udělala.

Dočasnou nepřítomnost svého zástupce v Komisi Bulharsko negativně pocítilo. Podle bývalého bulharského ministra zahraničí Solomona Passyho, kterého citoval server Euractiv.com, mělo Bulharsko pocit, že ztratilo své „oči a uši v Bruselu“.


Podle kritiků nemá Gabrielová s digitalizací zkušenosti

Gabrielová má dostat na starost digitální agendu a pracovat tak pod místopředsedou Komise Ansipem, který ji otevřeně podpořil. Bulharská kandidátka získala podle informací serveru Politico.eu také podporu například od předsedy parlamentní skupiny EPP Manfreda Webera, který ji označil za „extrémně kompetentní a talentovanou političku“.

Kritici podle serveru Politico pochybují o tom, že by měla Gabrielová odpovídat právě za digitální agendu, se kterou údajně nemá dostatečné zkušenosti. Nabízeli se podle nich vhodnější kandidáti, ti ale neměli takovou podporu současného premiéra Borisova. Panuje nicméně shoda v tom, že Gabrielová je velmi pracovitá. Podle slov samotné Gabrielové je pak funkce komisaře především politická a nikoliv technická.

Podle serveru EUObserver je Gabrielová jednou z nejvýše postavených Bulharů v EU, ve vysokých evropských kruzích se navíc pohybuje i její manžel Francois Gabriel, který byl letos jmenován do funkce poradce pro zahraniční věci předsedy Evropského parlamentu Antonia Tajaniho. Server ale připomíná, že na domácí scéně je Gabrielová daleko méně oblíbená než její předchůdkyně Georgievová, přestože má velmi dobré politické konexe.


Parlament bude schvalovat kandidátku z vlastních řad

V úterý 20. června absolvovala bulharská kandidátka slyšení v Evropském parlamentu, kde jí kladli otázky členové Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro kulturu a vzdělávání. Slyšení trvalo zhruba dvě a půl hodiny, server EUObserver však poznamenal, že bylo velmi mírné.

To může být podle serveru způsobeno jednak tím, že je Gabrielová již druhé sama europoslankyní, jednak tím, že je členkou největší frakce EPP, která drží v Evropském parlamentu 216 ze 751 křesel. Poslanci se tak spokojili s velice obecnými výroky Gabrielové o tom, že je třeba dokončit jednotný digitální trh a vyhnout se přílišné regulaci. O jejím schválení do funkce komisařky rozhodne Parlament na plenárním zasedání 4. června, následně ji musí odsouhlasit také Rada.

Schválení do funkce komisaře nicméně není automatické, v roce 2010 například Evropský parlament odmítnul bulharskou kandidátku na komisařku Rumianu Jelevu.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek