Libor Škácha, Euroskop, 24. 7. 2017
Již několik let táhnoucí se spory mezi americkým technologickým gigantem Googlem a představiteli Evropské komise vyústily v rekordní pokutu, kterou evropská exekutiva kdy udělila. Ta byla Googlu vyměřena na konci června do výše 2,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 63 miliard korun). Komise americkou firmu podezřívá, že zneužívala svého dominantního postavení na trhu a omezovala tak konkurenci. Od Komise dostal internetový gigant 90denní lhůtu na změnu dosavadní praxe.
Americká strana má nyní do konce srpna čas, aby se k celé záležitosti vyjádřila a zaslala své argumenty. Během této lhůty se také Google má rozhodnout, zdali se proti této pokutě odvolá.
Ve hře je tak i pokračování sporu u Soudního dvora v Lucemburku, kam se možná Američané budou chtít odvolat. Server Politico.eu k pozici internetového vyhledavače poznamenal, že: „hvězdy Googlu nejsou příliš nakloněny, neznamená to ale, že by celá věc pro amerického giganta skončila.“
Jádro sporu
Celá záležitost se točí kolem dominantního postavení společnosti na trhu, jehož měla firma zneužívat. Podle Komise měla firma, která provozuje jeden z nejrozšířenějších internetových vyhledávačů, systematicky zvýhodňovat své vlastní produkty. Čímž ve výsledku bylo způsobeno, že byli poškozeni jak spotřebitelé, tak konkurenti.
Google měl podle Komise cíleně omezovat možnosti, jakými spotřebitelé mohou porovnávat nákupní nabídky, což vedlo k omezení fungování tržního prostředí, jak pro producenty, tak pro konzumenty. Margrethe Verstagerová, komisařka pro hospodářskou soutěž, k postupu Googlu dodala, že: „znemožnil jiným firmám inovovat a soutěžit na základě kvality a zákazníkům bránil ve skutečném výběru.
Komise se rozhodla pro rekordní pokutu
Červnová pokuta udělená Googlu je bezprecedentní. Doposud nejvyšší pokuta byla udělena taktéž americké firmě, a to společnosti Intel, která musela v roce 2009 zaplatit 1,06 miliardy eur. I Intel byl spojován s nekalou soutěžní politikou a zneužívání svého dominantního postavení na trhu s (mikro)čipy.
Vysoké pokuty udělené Komisí však nejsou žádnou výjimkou. V roce 2016 byla udělena společná pokuta ve výši 2,93 miliard eur výrobcům automobilů MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF, kteří měli zneužívat svého postavení na trhu a tajně uzavírat kartelové dohody týkající se jejich cenové politiky, což komisařka Verstagerová označila za naprosto neakceptovatelné.
Další pokuty dostal například Microsoft, který byl v únoru 2008 pokutován téměř 900 miliony eur či španělská společnost Telefónica, která za stanovování neférových cen byla v roce 2007 pokutována 150 miliony eur.
Snížení pokuty
Ačkoliv se zatím neví, jakou strategii Google zvolí, lze s velkou pravděpodobností očekávat, že americká strana se bude snažit o minimalizaci pokuty. Prozatím se spekuluje o tom, že by se Google mohl bránit tím, že ve své podstatě trhu nedominuje. Může přitom poukazovat na neustále rostoucí postavení další americké společnosti, Amazonu, jehož portál se těší rapidně rostoucí popularitě.
Snaha snížit pokuty udělené v rámci řízení s Evropskou komisí nejsou ničím neobvyklým. V minulosti se podařilo vyjednat snížení pokuty o 12 % farmaceutické firmě AstraZeneca nebo francouzskému výrobci pneumatik Michelin (snížení o 50 %).
Otázkou zůstává, jak případná soudní pře může dopadnout. Prozatímní vývoj nasvědčuje tomu, že vše hraje pro úspěch Komise. Server Politico.eu k možné soudní bitvě dodává, že „Komise v takovém soudním sporu neprohrála dlouhých 38 let“. Výsledek však bude záviset především na tom, jakým způsobem se evropské exekutivě podaří doložit, že spotřebitelé byli prokazatelně poškozeni.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
