Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Hranice Schengenu by mohl od roku 2020 střežit nový systém

Tereza Chlebounová, Euroskop, 26. 10. 2017
Schengen otisky

Evropský parlament ve středu schválil vytvoření systému vstupu a výstupu (Entry/Exit System – EES), který má zlepšit kontrolu nad tím, kdo vstupuje na území schengenského prostoru volného pohybu. Systém bude evidovat otisky prstů, snímky obličeje, datum vstupu a další informace o občanech třetích zemí, kteří překročí vnější hranici Schengenu. Upozorní například na to, že jim byl v minulosti vstup zamítnut nebo že jim vypršela maximální lhůta pobytu.

Do systému se mají ukládat informace o občanech pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii. Při přechodu přes vnější hranice schengenského prostoru zaznamenají pohraničníci jejich jméno, otisky prstů, snímky obličeje a datum vstupu, případně výstupu. Systém tak má nahradit označování pasů razítky a tím i urychlit proces překračování hranic.

Zároveň bude s pomocí systému snadnější zkontrolovat, zda občané třetích zemí dodržují povolenou délku pobytu na území schengenského prostoru. V současnosti mohou občané ze zemí mimo EU s povolením ke krátkodobému pobytu strávit v Schengenu nanejvýš 90 dní během období 180 dní. Pokud tuto stanovenou lhůtu překročí, systém na to automaticky upozorní příslušné úřady.

EES má zamezit vstupu teroristů


Systém by měl zabránit tomu, aby občané třetích zemí, kterým byl vstup zamítnut, překračovali hranice Schengenu s jinými nebo falešnými doklady. Neměla by se tak například opakovat situace, kdy se pachatel loňského teroristického útoku na vánoční trhy v Berlíně dostal do Schengenu pod patnácti různými identitami.

Počet lidí cestujících do schengenského prostoru se neustále zvyšuje, podle odhadů Komise stoupne v roce 2025 počet regulérních přechodů hranic na 887 milionů, přičemž zhruba třetina z nich připadne na občany třetích zemí, kteří plánují krátkodobý pobyt. EES by měl pomoci členským státům zvládat počet příchozích, aniž by musely zásadně posílit pohraniční stráž.

Kromě toho má systém usnadnit výměnu informací mezi členskými státy a v neposlední řadě zefektivnit práci pohraničníků a úředníků konzulátů, kteří musejí dobu pobytu cestujících zjišťovat podle často špatně čitelných razítek v cestovních dokladech.

Schengenský prostor

Mapa Schengenu

Státy vyznačené zelenou barvou jsou součástí schengenského prostoru, tmavší odstín mají země, které jsou zároveň členy EU. Více informací o Schengenu naleznete zde. Zdroj: Evropská komise.

Údaje budou uchovány 5 let


Cestující, kteří už se jednou do systému zaregistrovali, by mohli při častějším přechodu hranic využít pod dohledem pohraničníků automatickou bránu, která by vyhodnotila jejich údaje z bezpečnostních databází a případně urychlila průchod.

Údaje budou v systému vstupu a výstupu uchovány po dobu pěti let. Kromě pohraniční stráže a konzulátů k nim budou mít přístup policie a soudy členských států a také Europol.

Oproti původnímu návrhu se počet údajů vkládaných do systému EES snížil z 36 na 26. Přístup, možnost změn i vymazání dat podléhá přísným bezpečnostním opatřením, na proces má dohlížet evropský inspektor ochrany údajů spolu s národními úřady na ochranu dat.

EES by mohl začít fungovat v roce 2020


S návrhem na zavedení společného elektronického systému, který by umožnil přesně sledovat, kdo překračuje hranice Schengenu, přišla Evropská komise v roce 2008. Jak uvedl server Politico.eu, členské státy rozhodnutí o vytvoření systému odložily na neurčito kvůli obavám o ochranu osobních dat.

Po dlouhých diskuzích se na konci letošního června shodli poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady EU na vzniku systému vstupu a výstupu. Návrh schválil ve středu 25. října Evropský parlament; pokud jej odsouhlasí i členské státy, mohl by začít fungovat v roce 2020.

Systém je součástí balíčku inteligentních hranic (Smart Border Package), který Komise navrhla v únoru 2013 a v pozměněné podobě jej přijala v dubnu 2016. Balíček obsahuje opatření na posílení informačních systémů při správě vnějších hranic, vnitřní bezpečnosti a boji proti terorismu.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop