Euroskop, čtk, 13. 11. 2017
23 zemí Evropské unie má zájem posílit vzájemnou spolupráci v obranné oblasti. Příslušný dopis, ve kterém oznámili záměr v této věci kooperovat, dnes před polednem podepsali v Bruselu jejich ministři zahraničí a obrany.
Podle šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové už také země představily na pět desítek konkrétních projektů, které se týkají jak společného rozvoje vojenských schopností, tak operací.
Vysoký počet zemí, které mají o věc zájem je podle Zaorálka důkazem, že myšlenka obranné spolupráce má v Evropě ohlas. „Pro Českou republiku je to jedna z priorit. Je to jedna z oblastí, kde se hodláme angažovat,“ řekl novinářům. Schopnost účinně reagovat v bezprostředním sousedství je podle něj něco, co Evropské unii chybí.
Kromě odcházející Británie a Dánska, které má v této věci dojednanou výjimku, se nyní k PESCO nepřipojily ani Irsko, Portugalsko a Malta. EU zdůrazňuje, že dveře pro tuto trojici zůstávají otevřené.
Mogheriniová: Spolupráce EU v obraně posílí NATO
„Otevíráme novou kapitolu evropské obrany,“ zdůraznila Mogheriniová a připomněla, že silnější obrannou spolupráci předpokládá už lisabonská smlouva. Krok podle ní posílí také Severoatlantickou alianci. EU totiž například v otázce hybridních hrozeb může reagovat pomocí nástrojů, které NATO jako čistě vojenská aliance nemá k dispozici.
„A vzpomeňte si na Afriku, tam má EU větší přítomnost než NATO, třeba pokud jde o výcvik bezpečnostních sil, pokud jde o jemnou linii mezi rozvojovou spoluprací a posilováním bezpečnosti,“ poznamenala. EU je podle ní lépe vybavena pro situace, které nejsou čistě vojenskou operací.
Ministr obrany Martin Stropnický a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek podepisují dohodu o užší spolupráci EU v obraně. Zdroj: Rada
Lepší koordinace při investicích a misích
Takzvaná trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO), která bude po dnešním dopisu zainteresovaných zemí spuštěna v prosinci, má zajistit lepší koordinaci a spolupráci v obranných investicích, při vojenských schopnostech, ale i při konkrétních vojenských misích.
Přispět by tak PESCO mělo například k nižšímu počtu typů výzbroje a vybavení, které nyní evropské armády používají. Strukturovaná spolupráce má také EU v případě potřeby zajistit strategickou autonomii k samostatnému postupu.
Ministři mají schválit i obranný fond
Ministr Zaorálek ale dnes ráno nechtěl mluvit o oblastech, do nichž by se mohlo Česko v rámci PESCO zapojit. „Ta konkretizace nás teprve čeká. My se teď přihlásíme k tomu, že stojíme o to obranné systémy budovat,“ řekl a připomněl také společná vojenská cvičení.
Podle jeho slovenského kolegy Ivana Korčoka nemůže být evropská zahraniční politika silná bez možnosti opřít se o obranné schopnosti. Věc podle něj přináší i hospodářské příležitosti, dnes by totiž ministři měli potvrdit i záměr ustavení unijního obranného fondu, který by měl pomoci například s financováním obranného výzkumu.
Podpis dohody završil českou iniciativu
„Připojení se Česka k PESCO navazuje na naše předchozí aktivity při posilování evropské bezpečnosti a obrany a je potvrzením proevropské politiky vlády,“ vyjádřil se k podpisu premiér Bohuslav Sobotka. „Spolu s prosperitou považujeme zajištění bezpečnosti českých občanů za jeden ze dvou základních pilířů budoucí podoby EU,“ dodal.
Premiér připomněl také vrcholnou konferenci DESCOP, která se za účasti špiček evropské politiky konala v červnu v Praze. „Dnešní notifikaci považujeme za úspěšné završení české iniciativy na půdě EU a společný evropský úspěch,“ řekl Sobotka.
Státy, které se připojili k užší obranné spolupráci |
|
Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Spolupráce je otevřena i ostatním zemím EU, které se mohou připojit později. |
Autor: Euroskop
