Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Komise: Společná zemědělská politika EU projde reformou

Petr Pospíšil, Euroskop, Evropská komise, 8.12.2017
Zemědělství - ilustrační foto

Na konci listopadu místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen a komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan představili plány na reformu jedné z nejdůležitějších politik Evropské unie: společné zemědělské politiky. Sdělení Komise předpokládá větší participaci členských států i přizpůsobení novým modernizačním trendům v zemědělství.

Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy, zkráceně „CAP") je jednou z nejstarších společných politik EU, která vznikla již v roce 1962. Dlouhou dobu byla nejvýraznější součástí rozpočtu EU, za což čelila časté kritice. Její podíl na výdajích EU se postupem času snižuje, přičemž důraz je kladen na snižování nákladnosti a zvyšování efektivity tohoto unijního nástroje. Cílem společné zemědělské politiky zůstává zabezpečení kvalitních a cenově dostupných potravin, podpora evropských zemědělců, udržitelný rozvoj venkova a ochrana životního prostředí.

Současné reformní snahy, naznačené ve Sdělení zveřejněném Komisí, jsou pokračováním tohoto trendu. Vydání sdělení předcházela rozsáhlá veřejná konzultace probíhající od února 2017, v rámci které Komise vyhodnotila více než 320 tisíc odpovědí a námětů od odborné i laické veřejnosti.

Význam společné zemědělské společnosti dokládá skutečnost, že sektory zemědělství a potravinářství v současnosti vytvářejí v EU 44 milionů pracovních pozic (z toho 22 mil. v zemědělství, 4,5 mil. v potravinářství a 17 mil. v souvisejícím maloobchodu se zemědělskými resp. potravinářskými výrobky). Na území EU se nachází 179 milionů hektarů zemědělské půdy a export zemědělských výrobků z EU přináší obchodní zisk ve výši okolo 130 miliard euro ročně.

Pilíře CAP beze změn: přímé platby, tržní opatření a podpora projektů


Společná zemědělská politika se má i do budoucna sestávat ze dvou základních pilířů: první představovaný přímými platbami a tržními opatřeními, druhý rozvojem venkova prostřednictvím podpory projektů. Přímé platby budou i nadále podmíněny dodržováním ekologických standardů a ochrany veřejného zdraví, životních podmínek zvířat aj. ze strany zemědělců.

Mezi tržní opatření spadající do prvního pilíře lze zařadit pravidla ochrany hospodářské soutěže mezi zemědělci či geografická označení, jejichž prostřednictvím Unie zaručuje ochranu regionálně či lokálně specifických zemědělských produktů.

Katainen a Hogan - reforma CAP
Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen a komisař pro zemědělství Phil Hogan při představování návrhů na reformu společné zemědělské politiky. Zdroj: European Commission Audiovisual Service.


Druhý pilíř zahrnuje podporu nově vzniklých řemeslnických podniků, zavádění udržitelných zavlažovacích systémů, realizaci školení pro farmáře či agroturistických programů. Lze sem přiřadit iniciativy přispívající k ochraně klimatu: podpora projektů směřujících k modernizaci technologického vybavení, využívání obnovitelné energie, zvyšování efektivity zemědělské činnosti a snižování emisí.

Členské státy budou připravovat strategické plány


Nejzásadnější změnou, kterou návrh přináší, je přenesení více pravomocí na národní úroveň – v souladu s principem subsidiarity. Cíle společné zemědělské politiky budou nadále stanovovány centrálně na úrovni EU, nově však každý stát bude mít možnost zvolit si konkrétní způsob, jak těchto cílů dosáhnout.

Každý členský stát by měl nově vypracovat tzv. „strategický plán společné zemědělské politiky", jenž bude následně schválen Evropskou komisí, která bude posléze hodnotit jeho naplňování. „Tím se politika zjednoduší, získá větší vzájemnou provázanost a její výsledky bude možné monitorovat", uvádí k tomu místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen.

Součástí návrhu je i vytvoření platformy EU pro řízení rizik. Ta se bude zabývat tím, jak nejlépe pomoci zemědělcům vyrovnat se s nejistotou vyvolanou faktory, jako jsou klimatická změna či volatilita trhu.

Návrh dláždí cestu k Zemědělství 2.0


Sdělení rovněž zdůrazňuje potřebu prosazovat využívání moderních technologií v zemědělství. Technologickou modernizaci vyžaduje fenomén nazývaný „Zemědělství 2.0" (označovaný též pojmem „přesné zemědělství"). Jeho průvodními jevy jsou informační technologie, satelitní geolokační data či dálkové snímání. Tyto prostředky mohou v zemědělství být využívány např. ve formě satelitního monitoringu plodin, testování zralosti hroznů roboty, likvidace plevelů drony či detekce zhoršujícího se zdravotního stavu chovné zvěře senzory.

„Sdělení zajišťuje, že společná zemědělská politika splní cíle, které se před námi nově objevují, například podpora inteligentního a odolného zemědělského odvětví, péče o životní prostředí a boj proti změně klimatu a posílení sociálně ekonomických struktur venkovských oblastí," předpovídá komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan.

Příslušné legislativní návrhy, v nichž se projeví cíle uvedené ve sdělení, Komise předloží do léta 2018, a to v návaznosti na návrh víceletého finančního rámce. Otázky a odpovědi doplňující Sdělení Komise naleznete zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Budoucnost Společné zemědělské politiky po roce 2020

Veronika Schiebertová, Úřad vlády, 19. června 2018

Dlouhodobý rozpočet pro oblast migrace a ochrany vnějších hranic

Vlastimil Bernas, Úřad vlády, 14. 6. 2018

Komise chce výrazně zvýšit výdaje na obranyschopnost EU

Evropská komise, čtk, Euroskop, 13. 6. 2018