Tereza Chlebounová, Euroskop, 4. 1. 2018
Brexit, reforma eurozóny, nová podoba víceletého finančního rámce či azylová politika – to jsou otázky, kterými se letos bude zabývat Evropská unie a její členské státy. Přinášíme výběr evropských témat pro rok 2018.
Nová podoba rozpočtu EU
Evropská komise by měla letos v květnu představit návrh, jak bude vypadat víceletý finanční rámec EU po roce 2020 a z jakých zdrojů bude financován. Návrh by měl zohlednit výpadek financí po předpokládaném odchodu Británie z EU na jaře 2019, Komise chce také přijít s nápady, odkud by EU mohla získat nové vlastní zdroje příjmů.
V souvislosti s novou podobou víceletého finančního rámce se bude řešit, jak by se měla v budoucnu proměnit například kohezní politika nebo společná zemědělská politika EU. Rámec by měl také reagovat na nová témata a priority, které se v posledních letech objevily, jako je třeba migrace.
Názory expertů na téma nového víceletého finančního rámce EU naleznete zde.
Reforma evropského azylového systému
Tento rok čeká EU také jednání o reformě společného evropského azylového systému, kterou navrhla Evropská komise v roce 2016. Systém by se měl lépe vypořádávat s větším počtem žadatelů o azyl a zajistit jejich spravedlivé rozdělení mezi státy EU. Návrh počítá také s harmonizací azylových pravidel v jednotlivých zemích tak, aby se žadatelům o azyl dostalo všude stejného zacházení. Zaměřuje se i na usnadnění boje proti nelegální migraci a zneužívání azylového systému.
K návrhu Komise se musí vyjádřit Evropský parlament, následovat bude jednání s členskými státy, které o něm musejí rozhodnout jednomyslně. Více o azylové politice EU se dočtete zde.
EU si letos připomene 50. výročí celní unie, rok 2018 je také Evropským rokem kulturního dědictví. Zdroj: Pixabay.com
Reforma eurozóny
Velkým tématem zůstává i v letošním roce reforma eurozóny. Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhuje, aby eurozóna měla vlastní společný rozpočet a ministra financí. Členské státy ovšem v otázce užší integrace eurozóny nejsou jednotné. Jakékoliv změny také budou muset získat souhlas Německa, které je v současnosti zaneprázdněno sestavováním vlády.
Jak se k reformě eurozóny staví dvě nejsilnější ekonomiky EU – Německo a Francie – se dočtete zde.
Dohoda o brexitu a vztazích Británie s EU
Evropskou unii letos čeká také sepsání a podpis finální dohody o vystoupení Británie z EU. Oběma stranám se dosud podařilo shodnout pouze na pravidlech, podle nichž bude dohoda sepsána. O kompromisu, kterého dosáhly po vleklých jednáních v prosinci 2017, se můžete dočíst zde.
Zároveň budou v letošním roce probíhat důležitá vyjednávání o druhé fázi brexitu, která se budou týkat budoucího uspořádání vztahů mezi Unií a Británií.
Vysílání řidičů v mezinárodní silniční dopravě
V EU se letos bude řešit i řada menších záležitostí, pro Českou republiku bude například zajímavé sledovat, jak dopadne otázka vysílání řidičů kamionů či dálkových autobusů do zahraničí.
V říjnu 2017 se členské země shodly na kompromisu ohledně vysílání pracovníků do zahraničí. Ti by podle nových pravidel neměli v zahraničí dostávat výrazně nižší mzdy, než je průměr v daném sektoru a státu. Země střední a východní Evropy včetně Česka ale prosadily, aby silniční doprava byla prozatím z nových pravidel vyňata.
Postavení řidičů mezinárodní dopravy by mohl vyjasnit projednávaný silniční balíček. V něm Evropská komise mimo jiné navrhuje, aby řidič, který stráví při své cestě více než tři dny v jiné zemi, byl považován za vyslaného pracovníka a měl nárok na tamní minimální mzdu. Podle serveru Euractiv.cz ale čeští dopravci tento návrh odmítají a považují jej za diskriminaci zahraničních řidičů.
O nových pravidlech pro vyslané pracovníky se dočtete zde.
Autor: Euroskop
