Prosadí Macron nadnárodní evropské kandidátky?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 2. 2018

Francouzský prezident Emmanuel Macron nastoupil do svého úřadu s ambiciózními plány na reformy EU. Změnit chce i volební systém do Evropského parlamentu. Občané by nově volili nejen národní europoslance, ale vybírali by si také z jednotné celoevropské kandidátky. Návrh má ale řadu odpůrců včetně České republiky a není jisté, jestli by se stihnul uvést do praxe už pro příští volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Státy o návrhu budou jednat 23. února v Bruselu.

Macron navrhuje, aby každý občan EU měl při volbách do Evropského parlamentu dva hlasy. Jedním by stejně jako dosud hlasoval pro poslance své země nebo regionu, druhým by si mohl vybírat z nadnárodní kandidátky, na které by figurovali kandidáti z celé Evropy.

Jak uvedl server Politico.eu, nápad panevropské kandidátky se objevil už v roce 2011, byl to ale právě Macron, kdo jej opět oživil a přitáhl k němu pozornost. Návrh získal na aktuálnosti také díky předpokládanému odchodu Británie z EU v březnu 2019. Je totiž potřeba vyřešit, co se stane s křesly britských europoslanců po brexitu.

Lídři zemí EU budou jednat o návrhu na summitu 23. února

Macron podle serveru Euractiv.com původně navrhoval, aby všech 73 uvolněných křesel připadlo právě nadnárodním kandidátům. Později svůj návrh zmírnil – poslanci z panevropských stran by obsadili jenom zhruba třetinu původních britských míst, zbytek by se přerozdělil mezi státy EU podle počtu obyvatel tak, aby se docílilo co největší rovnováhy.

Nové uspořádání Evropského parlamentu a možné nadnárodní kandidátky budou projednávat šéfové států a vlád EU na neformálním setkání 23. února v Bruselu.

Volební lístek

Pokud by prošel návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, při příštích volbách do Evropského parlamentu by měli všichni občané států EU dva hlasy. Zdroj: čtk

Nadnárodní kandidátky by mohly přitáhnout víc voličů

Macron vidí nadnárodní kandidáty jako způsob, jak přilákat k evropským volbám více voličů. Jejich zájem totiž postupně upadá. Jak uvedl server Politico, volební účast v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 1979 byla 62 %, zatímco v roce 2014 dorazilo už jen 42,6 % evropských voličů. Návrh by měl podle něj také přispět k větší integraci EU.

Jak informoval server Politico, v poslední době se k němu přiklonila řada evropských lídrů. V lednu vydal Macron společné prohlášení s představiteli Kypru, Řecka, Malty, Itálie, Španělska a Portugalska, ve kterém uvádějí, že nadnárodní kandidátka by mohla posílit demokratický rozměr EU.

Podle kritiků návrh zvýhodní velké státy a nahrává populistům

Zdaleka ne všude ale návrh budí nadšení. Podle serveru Politico se proti němu ostře staví zejména státy Visegrádské čtyřky (V4), Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Nesouhlasí s ním ani největší frakce Evropského parlamentu, Evropská lidová strana (EPP).

Kritici návrhu se podle Politica domnívají, že nápad navzdory tvrzením jeho příznivců ještě zvětší propast mezi voliči a europoslanci, kteří by v případě nadnárodní kandidátky byli vnímáni jako vzdálená elita. Kromě toho podle nich může hrát do karet populistickým hnutím, která díky šíření chytlavých protievropských myšlenek snáze získají podporu napříč státy.

Menší státy předpokládají, že by nadnárodní kandidátka zvýhodňovala kandidáty z velkých zemí, kteří by vedli kampaň ve větších státech, kde osloví více voličů. Státy V4 se podle serveru Politico obávají snížené schopnosti států hájit v europarlamentu svoje zájmy. U nadnárodních kandidátů by také bylo obtížnější vynucovat odpovědnost.

Macron, projev Sorbonna

Svou vizi evropské budoucnosti přednesl Emmanuel Macron v říjnu na půdě Sorbonnské univerzity, celoevropské kandidátky byly jedním z řady dalších návrhů. Zdroj: čtk

Do voleb v roce 2019 se změny zřejmě nestihnou

Podle serveru Politico uskutečnění návrhu zbrzdí také technické problémy. Muselo by dojít ke změnám volebních pravidel ve všech 27 členských zemích, přičemž každý stát má jiný legislativní systém a jiné požadavky. Není tak pravděpodobné, že by se podobné změny stihly provést do příštích voleb do Evropského parlamentu, které se zřejmě budou konat ke konci května 2019.

To by znamenalo, že voliči by si mohli vybírat z nadnárodních kandidátek panevropských stran nejdříve v roce 2024. Podle francouzských představitelů se však změny do roku 2019 dají stihnout, pokud bude politická vůle.

Autor: Tereza Chlebounová

Sdílet tento příspěvek