Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Europoslanci trvají na proceduře spitzenkandidátů pro volby 2019

Petr Pospíšil, Euroskop, 8.2.2018
Evrpský parlament

Europoslanci ve středu schválili usnesení o novelizaci Rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí. V ní navrhují, aby i pro nadcházející volby do Evropského parlamentu byla zachována procedura tzv. spitzenkandidatů. Novelizovaná interinstitucionální dohoda by také měla rozšířit možnosti účasti členů Evropské komise ve volbách do Evropského parlamentu.

Interinstitucionální dohoda, jejímž prostřednictvím se zavedl proces výběru předsedy Evropské komise z tzv. spitzenkandidátů, byla přijata před minulými volbami do Evropského parlamentu, které se konaly v roce 2014. Právní základ pro tento postup představuje čl. 17 odst. 7 Lisabonské smlouvy, ve kterém se uvádí: „S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu (...) navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na předsedu Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů (...)."

Text Lisabonské smlouvy zmiňující „přihlédnutí k volbám do Evropského parlamentu" byl do praxe převeden v textu usnesení Evropského parlamentu, na základě něhož byla přijata zmíněná interinstitucionální dohoda.

Spitzenkandidáti mají posílit zájem veřejnosti


V tehdejším usnesení Parlament vyzval evropské politické strany, aby před volbami nominovaly kandidáty na předsedu Komise a vyjádřil očekávání, že tito kandidáti budou mít klíčovou úlohu ve volební kampani. Europoslanci též zdůraznili, že je potřeba posílit politickou legitimitu jak Parlamentu, tak Komise tím, že volby do těchto orgánů budou ve větší míře provázány s hlasováním občanů.

Důvody zavedení procedury „spitzenkandidátů" tedy byli dvojí – první motivaci představovalo posílení demokratické legitimity Komise a Parlamentu, druhým cílem bylo zvýšení zájmu veřejnosti o evropskou politiku a o účast ve volbách do Evropského parlamentu, jež v průběhu let klesala.

Svého „spitzenkandidáta" nakonec navrhlo pět ze sedmi evropských politických stran, nejvážnějšími kandidáty byli vítězný Jean-Claude Juncker (navržený Evropskou lidovou stranou), předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (navržený Stranou evropských socialistů) a Guy Verhofstadt (za Alianci liberálů a demokratů pro Evropu). Tito tři „spitzenkandidáti" absolvovali v rámci kampaně desítky návštěv v členských zemích a vystupovali v televizních debatách.

Po volbách poražení spitzenkandidáti podpořili Junckerovu kandidaturu. Jeho nominace na tento post byla následně navržena Evropskou radou a schválena v hlasování Parlamentu.

Evropský parlament
Europoslanci hlasovali o "spitzenkandidátech" ve středu a svém plenárním zasedání ve Štrasburku. Zdroj: Evropský parlament

 

Parlament odmítne jiného než spitzenkandidáta


Cílem usnesení, které Parlament ve středu schválil poměrem 457 hlasů ku 200, je proces „spitzenkandidatů" etablovat do budoucnosti. Europoslanci v usnesení uvádí, že jsou „připraveni odmítnout jakéhokoli kandidáta na post předsedy Komise, který do kampaně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 nevstoupí jako celounijní kandidát na tento post".

Změny, jež Parlament v Rámcové dohodě navrhuje, nově dávají členům Evropské komise možnost kandidovat do Evropského parlamentu či se ucházet o post předsedy Evropské komise, a to bez nutnosti brát si za tím účelem neplacené volno.

Usnesení bude nyní předloženo členům Evropské rady, jejíž neformální zasedání se bude konat 23. února. Většina evropských politických stran by chtěla, aby byl postup ukotven jako závazné pravidlo.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

EU představila nový informační portál Co dělá Evropa pro mě

Euroskop, Evropský parlament, 15. 11. 2018

Agentura "Galileo" představí kosmické technologie veřejnosti

Tereza Chlebounová, Euroskop, 7. 11. 2018