Juncker: Před rozpočtem si musíme určit, jakou Evropu chceme


Evropská komise, 14. 2. 2018

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes předstoupil před novináře a pronesl své sdělení týkající se budoucí podoby rozpočtu EU po roce 2020. Během vystoupení byly také nastíněny možné scénáře rozpočtového vývoje, kdy každá varianta reflektuje jiné politické rozhodnutí spojené s výdajovou stránkou unijních financí, ať už se jedná o problematiku ochrany hranic, obrannou spolupráci či digitalizaci.

Normal
0

21

false
false
false

CS
X-NONE
X-NONE

/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:“Normální tabulka“;
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-parent:““;
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:“Calibri“,“sans-serif“;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-language:EN-US;}

Junckerovo vystoupení předchází plánovanému neformálnímu setkání lídrů členských zemí, které na 23. února svolal předseda Rady Donald Tusk. Zde by unijní představitelé měli debatovat o tom, jaké priority.

Politici zde budou debatovat mj. o tom, jak prioritám, které byly představeny v září 2016 v Bratislavě a v březnu 2017 v Římě, zajistit dostatečné financování k jejich úspěšné realizaci.

Sdělení Komise a předsedy Junckera tak v tomto směru zahajuje debatu o budoucím financování jednotlivých rozpočtových kapitol a snaží se také reflektovat možné politické scénáře, které by ovlivnily složení rozpočtu.

Komise přispívá do diskuze třemi způsoby

Zaprvé poskytuje nezbytné informace o rozpočtu EU, jeho výhodách, úspěších a přidané hodnotě jako celku. Tím pokládá základy pro budoucí debaty o fiskálních otázkách a unijních politických ambicích.

Dalším přínosem jsou vypracované scénáře, jež znázorňují finanční dopady různých možných politických rozhodnutí a reflektují odlišné politické priority, a vyčíslují případné dopady na rozpočet.

V neposlední řadě zpráva poukazuje na negativní důsledky, jež by pro studenty, výzkumné pracovníky, infrastrukturní projekty i řadu dalších oblastí mělo případné zpoždění při přijímání nového rozpočtu EU.

Nejedná se o vlastní návrhy Komise, nýbrž o příklady a scénáře, založené na v současnosti debatovaných tématech, které mají poskytnout solidní základ pro konkrétní rozhodnutí do budoucna.

Rozdílná finanční náročnost jednotlivých priorit

Ve sdělení Komise uvádí data na jednotlivých příkladech. Priorita v podobě kvalitní ochrany vnější hranice EU je vyčíslena na částku 20 až 25 mld. eur během následujících sedmi let. „Kompletní systém správy hranic EU až 150 miliard eur“, dodává zpráva Komise.

Každou politickou prioritu – evropskou obrannou spolupráci, podporu mobility mladých lidí, stimulování digitalizace Evropy, posílení výzkumu a inovací či podporu skutečné hospodářské a měnové unie – je totiž třeba řádně financovat, aby se mohla zrealizovat.

Komisař pro rozpočet G. Oettinger ke včasnému přijetí a řádnému financování dodává: „Nesmí se opakovat nepříjemná situace z roku 2013, kdy byl současný rozpočet EU přijat až se značným zpožděním. Pokud by znovu došlo k podobnému zdržení, nebude možné včas zahájit více než 100 000 projektů financovaných z EU v klíčových oblastech, jako je podpora podnikání, energetická účinnost, zdravotní péče, vzdělávání a sociální začleňování, a statisíce mladých lidí nebudou moci v roce 2021 vyjet v rámci programu Erasmus+.“

Jean-Claude Juncker

Jean-Claude Juncker představuje novinářům sdělení Komise k možným rozpočtovým scénářům.
Zdroj: ČTK

Shoda na potřebě brzké dohody budoucího rozpočtového rámce

Dohoda je nejen politicky žádoucí, ale z praktického hlediska také nezbytná. Stabilita a finančně-právní jistota je důležitá zejména pro partnery a příjemnce unijních prostředků, od studentů, výzkumných pracovníků po regionální a celostátní úřady a instituce.

Zpoždění a nejistota by se mohly negativně projevit jak na činnost jednotlivců, tak podniků a dalších partnerů, kdy by se mohlo pozdržet spuštění nových programů a realizace plánovaných projektů.

Ačkoliv je sdělení Komise na počátku celého procesu, pro jednání lídrů bude nepochybně solidním základem, který přispěje do diskuze o budoucím fiskálním období.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek