Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Země EU chtějí mít při výběru šéfa Komise hlavní slovo

Euroskop, 24. 2. 2018
summit únor 2018

Premiéři a prezidenti 27 zemí EU v pátek ze summitu v Bruselu vzkázali Evropskému parlamentu, že v roce 2019 chtějí mít při výběru nového šéfa Evropské komise zásadní slovo. Na neformálním summitu se šéfové států a vlád bloku - bez odcházející Británie - také dokázali velmi obecně shodnout, že nový dlouhodobý rozpočet unie se musí dokázat vypořádat též s financováním nových výzev jako je migrační krize, lepší ochrana vnějších hranic či společná bezpečnost.

Oba okruhy témat, finance i institucionální fungování unie, míří do budoucnosti, do doby kdy už Británie nebude členem EU. Debata o rozpočtovém rámci pro roky 2021 až 2027 je ale úplně na začátku. Samotná Evropská komise přijde s prvním návrhem až počátkem května a teprve tehdy se začnou rozdílné pohledy států projevovat naplno. 

Už nyní je ale zřejmá hranice mezi čistými plátci, tedy těmi, kdo do rozpočtu přispívají, a zeměmi jako je ČR, které z něj více získávají. Plátci se staví poněkud více skepticky ke zvyšování příspěvků, což by mělo zaplnit hrozící mezeru způsobenou výpadkem britských plateb, a chtějí přístup k evropským penězům podmínit třeba stavem justice a kvalitou právního státu v čerpající zemi, či její spoluprací při evropském řešení migrační krize.

Česko nechce spojovat fondy EU a migraci


Podle českého premiéra Andreje Babiše nemá ČR problém se zavedením podmínky, která by čerpání evropských peněz spojovala s kvalitou právního státu, česká vláda ale naopak "zásadně nesouhlasí" s podmínkami souvisejícími s přijímáním migrantů.

Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu spojení evropského rozpočtu s migrační politikou vysvětlovala v opačném smyslu - tedy ne jako odebrání peněz při neochotě přebírat migranty, ale spíše jako možnost poskytnout větší prostředky těm, kdo v migrační krizi dělají více.

Předseda Evropské rady Donald Tusk po pátečním jednání prohlašoval, že mnohé země jsou své příspěvky připraveny zvýšit. EU chce podle něj po roce 2020 vydávat více peněz na potírání nelegální migrace, na obranu a bezpečnost, ale třeba také na vědu a výzkum či programy studentských výměn. Unie chce také udržet stávající priority, tedy společnou zemědělskou politiku a pro státy jako ČR důležité strukturální fondy.

Příchod na summit
Premiér Andrej Babiš a státní tajemník pro EU Aleš Chmelař při příchodu na summit. Zdroj: Evropská rada

 

Premiéři a prezidenti nepodpořili systém "spitzenkandidátů"

Druhým hlavním tématem byl způsob volby nástupce Jeana-Claudea Junckera do funkce předsedy Evropské komise. Evropský parlament prosazuje zachování systému "vedoucích kandidátů", který byl poprvé použit právě v Junckerově případě v roce 2014. V jeho nynější podobě by podle europarlamentu měl být předseda komise vybrán jen mezi evropskými politickými stranami navrženými kandidáty, pro které se vžil německý výraz "spitzenkandidat". Když na summitu věc obhajoval předseda europarlamentu Antonio Tajani, hovořil o tom, že tento mechanismus posiluje v EU demokracii. Podle Tuska je ale takový výklad iluzorní.

V diskusi o institucionálních otázkách kolem podoby EU po brexitu šéfové států a vlád podpořili snížení počtu europoslanců na 705 z nynějších 751. Podporu naopak nezískal návrh na celoevropské kandidátní listiny či propojení funkce předsedy Evropské rady a Evropské komise někdy v budoucnosti.

Summit únor 2018
V Bruselu se sešlo 27 představitelů zemí EU. Zdroj: Evropská rada


Za měsíc se hlavy států a vlád EU sejdou kvůli brexitu


Co se týče samotných vyjednávání o budoucích vztazích Británie s unií, sedmadvacítka by měla společnou představu potvrdit při březnovém summitu. Tusk uvedl, že výsledný dokument šéfům států a vlád předloží ke schválení bez ohledu na to, zda Britové do té doby unii seznámí s vlastní představou. Současná pozice Londýna, tak jak je nyní dostupná z médií, je podle Tuska "založena na čistých iluzích".

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová po jednání zástupců EU, Africké unie, OSN a dalších partnerů oznámila finanční pomoc ve výši 414 milionů eur (zhruba 10,5 miliardy korun) pro nestabilní africký region Sahel, přes nějž proudí na sever migranti ze subsaharské Afriky. Evropská unie hodlá ve snaze omezit migraci zdvojnásobit z 50 na 100 milionů eur příspěvky pro společnou vojenskou operaci Burkiny Faso, Mali, Mauritánie, Nigeru a Čadu.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Budoucnost Společné zemědělské politiky po roce 2020

Veronika Schiebertová, Úřad vlády, 19. června 2018

Dlouhodobý rozpočet pro oblast migrace a ochrany vnějších hranic

Vlastimil Bernas, Úřad vlády, 14. 6. 2018

Komise chce výrazně zvýšit výdaje na obranyschopnost EU

Evropská komise, čtk, Euroskop, 13. 6. 2018