Lídři EU na summitu řešili útok v Salisbury, daně i americká cla


Euroskop, 22. 3. 2018

Evropští politici dnes na summitu v Bruselu řešili budoucnost vnitřního trhu, obchod, sociální agendu či přípravu květnového summitu Evropské unie se zeměmi západního Balkánu. Tématem summitu byli i zahraničněpolitické otázky a zdanění v digitální oblasti. Premiéři a prezidenti zemí EU také dali na summitu najevo souhlas s názorem britské vlády, že za útok nervovou látkou v jihobritském Salisbury je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko.

Na začátek summitu bulharský premiér Bojko Borisov informoval své kolegy o tom, jak se vyvíjí snaha bulharského předsednictví posunout komplikované rozhovory o reformě unijního azylového systému. Velká diskuse kolem tématu nicméně zatím neproběhla a patrně se k ní nejvyšší představitelé států EU vrátí na svém setkání v červnu.

Summit podpořil spravedlivé zdanění internetových firem

Na summitu premiéři a prezidenti států EU dali podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska najevo, že země unie mají zájem najít spravedlivé a efektivní řešení zdanění internetových společností. „Proběhla velká debata. Irský premiér má na to jiný názor, ale všichnni ostatní jednoznačně potvrdili, že je (zdanění) potřeba,“ řekl k diskusi o zdanění digitálních firem český premiér Andrej Babiš.

Nový předseda slovenské vlády Peter Pellegrini před novináři poznamenal, že při určitém nastavení parametrů návrhu komise by některé menší země nakonec z daní digitálních společností stejně nic nemusely mít.

Komise zahájila debatu tento týden

Evropská komise tento týden debatu o zdanění internetových společností, jako je Google či Facebook, zahájila svým návrhem, který nově definuje „digitální přítomnost“ firmy na území členského státu. Daně by podle Komise měla v členské zemi platit nadnárnodní internetová firma s nejméně 100.000 uživateli z této země nebo s ročními příjmy přes sedm milionů eur (asi 175 milionů Kč) či s více než 3000 smluv o poskytování internetových služeb.

V závěrech summitu šéfové států a vlád zemí EU v souvislosti s kauzou kontroverzního využívání osobních dat získaných na facebooku také upozornili, že digitální platformy musí zajistit plnou transparentnost a ochranu soukromí a práv občanů.

Závěry k zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti

Jedním z klíčových témat jednání měla být podpora globálního volného obchodu. Evropská unie usilovala, aby získala výjimku z nových cel na ocel a hliník, které před časem uvalily Spojené státy. Cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a deseti procent na dovoz hliníku mají vstoupí v platnost již tento pátek.

Vrcholní představitelé zemí EU očekávali, že americký prezident Donald Trump ve čtvrtek pozdě večer oznámí udělení výjimky pro Evropskou unii ze zavedení cel na ocel a hliník. Jednání ale brzy ráno skončilo, aniž by byl přijat formální závěr v oblasti obchodního sporu s USA.

britská premiérka T. Mayová
Britská premiérka na summitu informovala své evropské protějšky o podrobnostech kauzy útoků na Sergeje Skripala. Zdroj: Evropská rada


Mayová informovala o podrobnostech kauzy útoku v Salisbury

Summit se zabýval rovněž útokem na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury. Zástupce členských států o podrobnostech kauzy informovala britská premiérka Theresa Mayová.

Podle jejího dřívějšího vyjádření oba otrávila nervově paralytická látka novičok, která podle ní může pocházet jen z Ruska. Moskva o víkendu uvedla, že látka mohla být vyrobena například i v Česku, na Slovensku, ve Švédsku, USA či dokonce v Británii.

Český premiér po schůzce s generálním tajemníkem NATO ve čtvrtek ráno označil tvrzení Ruska, že by nervově paralytická látka použitá v Salisbury mohla pocházet i z Česka, za lež.

Lídři EU se k tématu hybridních hrozeb vrátí v červnu

Prezidenti a premiéři zemí EU dali na summitu najevo souhlas s názorem britské vlády, že za útok nervovou látkou v jihobritském Salisbury je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko. Uvedl to na twitteru předseda unijních schůzek Donald Tusk s tím, že podle summitu EU není jiné věrohodné vysvětlení.

Před půlnocí byly publikovány závěry, které summit k útoku v Salisbury přijal. Šéfové států a vlád bloku v nich zdůraznili svou solidaritu se Spojeným královstvím tváří v tvář závažné výzvě evropské společné bezpečnosti. Zdůraznili, že použití jedovatých chemikálií jako zbraně je za jakýchkoli okolností zcela nepřijatelné a musí být trvale a jednoznačně odmítáno, neboť představuje „bezpečnostní hrozbu pro všechny“.

Podle starších Tuskových vyjádření i nyní přijatých závěrů by EU v reakci na Salisbury měla posílit svou odolnost vůči biologickým, chemickým a jaderným rizikům. Lépe by měla spolupracovat s NATO a zlepšit své schopnosti v boji s hybridními hrozbami, včetně kybernetických. Věcí se má zabývat Evropská komise i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová s tím, že k tématu se vrátí červnový summit EU.

Závěry Evropské rady k útokům v Salisbury

Příchod premiéra Babiše na summit

Andrej Babiš při příchodu do budovy Evropské rady, kde začíná dvoudenní summit premiérů a prezidentů členských států EU. Zdroj: Evropská rada

Česko zváží vyhoštění několika ruských diplomatů


Mayová po konci jednání přivítala, že zbylé státy evropské osmadvacítky souhlasily s britským názorem, že za otrávením Sergeje a Julije Skripalových nervově paralytickou látkou novičok je „s nejvyšší pravděpodobností“ zodpovědné Rusko.

Nizozemský premiér Mark Rutte uvedl, že kvůli Skripalově kauze unie povolává do Bruselu ke konzultacím svého velvyslance v Rusku. Zároveň zdůraznil, že se jedná o „opatření“, nikoli o „sankci“. Podle agentury Reuters by měl být velvyslanec Markus Ederer do Bruselu povolán na dobu jednoho měsíce.

Premiér Babiš po jednání summitu novinářům řekl, že Česko zvažuje, že kvůli útoku v Salisbury vyhostí několik ruských diplomatů. V pondělí hodlá věc projednat s ministrem zahraničí Martinem Stropnickým a některými dalšími členy vlády.

Lídři připravovali summit se zeměmi Balkánu

Summit jednoznačně podpořil evropskou perspektivu zemí na západním Balkánu. V květnu pořádá předsednické Bulharsko v Sofii summit se šesti státy oblasti, začít mají konkrétní projekty, které by země propojily s Evropou. „Když se o tuto oblasti nepostará Evropa, udělá to někdo jiný a dobrovolníků je celá řada,“ popsal pro čtk uvažování EU vůči regionu diplomat jedné z členských zemí.

V pátek, už bez britské premiérky Theresy Mayové, čeká šéfy států a vlád ostatních 27 zemí bloku debata o stavu vyjednávání okolo britského odchodu z unie. Ocenit by měli vývoj z posledních dní, kdy se podařilo domluvit velkou část samotné „rozvodové“ dohody, včetně pro britskou stranu významného přechodného období. Potvrdit by politici měli také společnou představu toho, co 27 zemí chce od nadcházejících jednání s Londýnem o nové podobě vzájemných vztahů.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek