Úřad vlády, 5. 6. 2018
Evropská komise 28. května zveřejnila návrh nařízení, které stanovuje minimální požadavky na opětovné použití vody, COM (2018) 337. Cílem tohoto dokumentu je pomoci s hrozbou nedostatku vody a takzvaným „vodním stresem“.
Voda je v současnosti limitovaným zdrojem. Až jedna třetina území EU trpí tzv. „vodním stresem“. Navíc, rostoucí spotřeba související s rostoucí populací a klimatická změna jsou výzvou pro dostupnost dostatečného množství kvalitní vody pro občany. Nedostatek vody je také velice provázaný se zemědělským zavlažováním a častou hrozbou jsou pak sucha, jejichž výskyt stoupl v posledních 30 letech o téměř 20 %. To se samozřejmě odráží nejenom na kvalitě lidského života, ale má to také ekonomické důsledky.
Obecným cílem nařízení je regulace nedostatku vody, především zvýšením znovuvyužití vody, a to zejména v zemědělském sektoru, a to za současného udržení standardů veřejného zdraví a ochrany životního prostředí. Opětovné využití alespoň 50 % vody určené k zavlažování by například přispělo ke snížení vodního stresu o 5 %.
Jak je problematika řešena v současnosti?
Problematika začala být na unijní úrovni řešena v roce 2012. V současnosti je opětovné využití vody řešeno pomocí dvou nástrojů, které nicméně nespecifikují jeho podmínky. Jedná se o Rámcovou směrnici o vodě a Směrnici o čištění městských odpadních vod. První dokument stanovuje členským státům stanovit stav jejich vody a stanovit programy, jak dosáhnout dobrých výsledků. Tyto programy pak musí být předkládány Komisi každých 6 let.
Navrhovaný předpis je v souladu s předchozími dokumenty, stejně jako vychází z cílů Agendy 2030. V souladu s principem subsidiarity je problematika nejlépe řešena na unijní úrovni, a to zejména s odkazem na mezinárodnost vodních toků. 60 % povodí je mezinárodních, sdíleno mezi 2-19 zeměmi. Opatření provedená jedním státem tudíž nejsou dostačující.
Nová iniciativa Evropské komise se snaží předejít problémům s nedostatkem vody v Evropě. Zdroj. Pixabay
Jaké novinky přináší návrh nařízení?
Nařízení stanovuje minimální požadavky na kvalitu vod, monitorování a preventivní opatření, klíčová opatření a řízení rizik na unijní úrovni. Forma nařízení byla zvolena díky možnosti nejrychlejší implementace. K problematice probíhala veřejná konzultace, v níž 80 % respondentů vyjádřilo podporu unijní regulaci.
Česká republika patří, co se týče kvality vody, mezi světovou špičku. Vzhledem k postupujícímu suchu, které ČR ohrožuje v posledních letech se dá předpokládat široká podpora nařízení.
Současný návrh bude na pořadu Rady pro životní prostředí 25. června 2018 v Lucemburku, kde budou členské státy mít možnost prezentovat své prvotní reakce.
Autor: Veronika Schiebertová, Úřad vlády
