Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Budoucnost Společné zemědělské politiky po roce 2020

Veronika Schiebertová, Úřad vlády, 19. června 2018
Phil Hogan

V souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2021-2027 předkládá Komise soubor nařízení, jimiž stanoví legislativní rámec pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) na období 2021-2027. Návrhy jsou předkládány pro Unii 27 členských států s předpokládanou účinností od 1. 1. 2021. 

Komise uvádí v dokumentu, že kontext pro SZP se oproti současnému období výrazně posunul, snížily se ceny zemědělských produktů, v obchodních jednáních nastal přesun od mnohostranných dohod ke dvoustranným.

Hlavní myšlenkou návrhů je model, kdy je pozornost zaměřena spíše na výsledek, než na dodržování předpisů. Cílem je dosáhnout unijních cílů na základě větší subsidiarity.

Větší míra subsidiarity umožní lépe zohlednit místní podmínky, členské státy tak budou mít větší pravomoc při koncipování rámce pro dodržování příjemců dotací (včetně kontrol a sankcí).

Finančně významná část rozpočtu EU bude i nadále určena na zemědělství, které je společnou politikou strategického významu. Evropský zemědělský záruční fond (EZZF, tzv. I. pilíř) je navrhnut v objemu 286,2 mld. EUR (oproti 312 mld. EUR), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) čítá 78,7 mld. EUR (oproti 95 mld. EUR), jedná se tedy o pokles zhruba 5%. 

 

Nová koncepce zemědělské politiky

 

Nová SZP představí nový rámec pro monitorování a hodnocení výkonosti, který bude obsahovat všechny nástroje budoucí SZP. Součástí procesu bude výroční přezkum výkonnosti.

Členské státy budou každoročně podávat zprávy o realizovaných výsledcích a výdajích a o tom, jak daleko jsou od cílů stanovených na období.

Státy představí své navrhované intervence pro dosažení specifických cílů EU ve Strategickém plánu SZP. Komise tyto plány zkontroluje a schválí.

 

Phil Hogan
Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan.
Zdroj: ČTK

 

Zastropování a konvergence přímých plateb


Dílčí částí návrhu, který je však pro ČR zásadní, je otázka zastropování a konvergence přímých plateb. Návrh se odkazuje na přímé platby jako na základní model příjmu a stability pro zemědělce, kloní se však k distribuci plateb s preferencí směrem k menším a středním farmám a externí konvergenci (přiblížení reálné platby na plochu ve všech členských státech).

To má dle návrhu vést ke spravedlivější distribuci přímých plateb. Konkrétně se navrhuje strop pro přímé platby ve výši 60 000 EUR na jednoho příjemce se snížením plateb dle postupného schématu.

Při dosažení roční podpory nad 60 000 EUR se částka sníží o 25%, nad 75 000 EUR o 50%, nad 90 000 EUR o 75%, nad 100 000 EUR o 100%. Průměrná velikost zemědělského podniku je 133 ha oproti průměru EU, který je 16 ha, české podniky by tedy při prosazení zastropování ztratily významné finanční částky.

 

Obavy členských států

 

Současný návrh byl na pořadu Rady zemědělství a rybářství 18. června 2018 a Lucemburku, kde měly členské státy možnost prezentovat své prvotní reakce.

Většina členských států se obává finanční renacionalizace politiky, sníženého objemu prostředků a zvýšené administrativní zátěže související se Strategickými plány.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

EU představila nový informační portál Co dělá Evropa pro mě

Euroskop, Evropský parlament, 15. 11. 2018

Agentura "Galileo" představí kosmické technologie veřejnosti

Tereza Chlebounová, Euroskop, 7. 11. 2018