Euroskop, Evropská komise, 13. 7. 2018
Jako milník ve vztazích EU a Ázerbajdžánu by se daly označit výsledky posledních jednání mezi EU a Ázerbajdžánem, které se uskutečnily tuto středu v Bruselu.
Unii zastupující předseda Evropské rady Donald Tusk a ázerbajdžánský prezident Ilham Alijev se během rozhovorů shodli na společných politických prioritách a budoucí spolupráci. Obě delegace během schůzky diskutovaly vztahy v „regionálním kontextu“, kdy byly debatovány vztahy se státy od Ukrajiny až po Irán či Afgánistán.
Po skončení jednání byl i společně s místopředsedkyní Komise Federicou Mogheriniovou a ázerbajdžánským ministrem zahraničních věcí Elmarem Mammadjarovem podepsán dokument Partnership Priorities. Ten stanovuje společné politické priority pro nadcházející roky a posiluje partnerskou spolupráci mezi EU a Ázerbajdžánem.
K zahraniční politice a cílům Ázerbajdžánu server Euractiv.com nedávno poznamenal: „Ázerbajdžán, je stát bohatý na nerostné suroviny, na rozdíl od Ukrajiny, Moldavska či Gruzie však neusiluje o členství v Unii. Na rozdíl pak od Běloruska či Arménie si drží relativní odstup od Ruska.“ Možná i to, že neaspiruje na členství v EU, usnadnilo jednáno jako takové.
Zde je potřeba připomenout, že i přes to, že se všechny jmenované země nachází v relativním sousedství a účastní se projektu Východního partnerství zahájeném v roce 2009, se však nachází v odlišných (geo)politických pozicích a jejich politika k EU je častokrát odlišná.
Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a ázerbajdžánský ministr zahraničních věcí Elmar Mammadjarov s dokumenty o budoucí spolupráci.
Zdroj: Twitterový profil European External Action Service
Oblasti vzájemné spolupráce
Podepsaný dokument reflektuje již existující spolupráci v rámci Východního partnerství. Ta bude posílena ve čtyřech oblastech. Jedná se o zkvalitnění fungování institucí a tzv. good governance. Ta bude zahrnovat reformu veřejné správy, boj s korupcí či s organizovaným zločinem.
V druhé části bude spolupráce podporovat hospodářský rozvoj, tržní ekonomiku, podporu podnikání a investiční prostředí.
Třetím sektorem bude energetika, konektivita a životní prostředí, což bude zahrnovat udržitelný rozvoj a lepší integraci Ázerbajdžánu na trh s energiemi. Poslední oblastí je mobilita a lidský kapitál, kdy bude podporováno zejména vzdělání.
V neposlední řadě bude také kladen důraz na unijní hodnoty, jako jsou lidská práva, demokracie, vláda práva či podpora občanské společnosti, jak poznamenalo komuniké ze strany Evropské služby pro vnější činnost.
K platnosti tak již jen stačí formální potvrzení jak ze strany EU, tak ze strany Ázerbajdžánu.
Autor: Euroskop
