Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Projekty PESCO, 1. díl: Vojenská mobilita

Petr Pospíšil, Euroskop, 27.7.2018
tank tiger 600x345

„Do roku 2025 potřebujeme plnohodnotnou Evropskou obrannou unii. Potřebujeme ji. A NATO ji chce." Toto uvedl ke spolupráci v obraně předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve své Zprávě o stavu Unie v roce 2017. V témže roce vznikly a nabraly konkrétní podobu nové unijní iniciativy, které mají pomoci postupně z EU učinit globálního aktéra, schopného autonomně zajistit svoji bezpečnost. Novými iniciativami jsou Evropský obranný fond (EDF), Koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD) a Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO).

Náš nový letní seriál vám postupně představí všech 17 pilotních projektů, které byly vybrány pro první rok fungování stálé strukturované spolupráce v obraně (PESCO). PESCO bylo oficiálně zřízeno 11. prosince 2017 rozhodnutím Rady EU. Dne 6. března 2018 pak Rada vydala rozhodnutí, kterým finálně schválila seznam prvních projektů, jež mají být v následujících letech v rámci PESCO realizovány. Podrobnější informace o PESCO můžete nalézt na Euroskopu zde či v přiloženém „factsheetu".

Na Euroskopu vám každý týden představíme dva projekty, které byly mezi úvodní sedmnáctku zařazeny. Začneme trojicí projektů, jichž se aktivně účastní Česká republika. Na úvod přichází projekt, který je ve slangu odborné veřejnosti označován jako „vojenský Schengen" – projekt kladoucí si za cíl vylepšit možnosti přesunu vojenského personálu a vybavení mezi členskými zeměmi EU.

Nedostatečná vojenská mobilita snižuje schopnost reakce na krizi


Nedostatečná vojenská mobilita v Evropě komplikuje akceschopnost evropských armád a jejich schopnost reakce v případě vzniku krize. Pokud by vyvstala potřeba přesunout větší množství vojenských sil či vojenské techniky např. na východní okraj unijního území, existující – fyzické i administrativní – bariéry by způsobily časové průtahy i zvýšené finanční náklady. "Evropa potřebuje německé vlaky více než německé tanky," uvedl ostatně při nedávné návštěvě Prahy Ben Hodges, bývalý velitel amerických vojenských sil v Evropě. V poslední době nutnost zlepšení vojenské mobility v Evropě zdůrazňuje stále více aktérů, kteří přichází s konkrétními iniciativami a kroky.

Úsilí v oblasti vojenské mobility v Evropě se tak v současnosti odvíjí - vojenským slangem řečeno – na třech frontách. Zaprvé se o zlepšení vojenské přepravy snaží NATO. Severoatlantská aliance na začátku června rozhodla o zřízení logistického velitelství v německém Ulmu, jehož koordinační role bude spočívat kromě jiného právě ve zefektivnění a zrychlení přepravy vojenského vybavení po Evropě. Vůdčí úlohu na druhé frontě má Evropská komise, resp. Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnosntí politiku. Legislativní i nelegislativní dokumenty zde předkládá Komise za cílem naplnění Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (2016). Poslední, třetí „kolejí", jež má „vojenský Schengen" učinit realitou – je samostatný projekt v rámci PESCO.

Vojenský Schengen vzniká na třech vzájemně propojených frontách


Všechny tyto tři roviny, zejména pak projekt PESCO a iniciativa Evropské komise, jsou velice úzce propojeny a mají se vzájemně doplňovat. V úvodním článku našeho seriálu o projektech PESCO si představíme právě poslední dvě jmenované roviny – tedy opatření v oblasti vojenské mobility, přijatá či plánovaná Evropskou unií v rámci projektu PESCO či iniciativy Evropské komise.

Projekt PESCO věnovaný vojenské mobilitě disponuje nejvyšší účastí ze strany členských zemí EU zapojených do stálé strukturované spolupráce. Účastní se jej 24 zemí včetně České republiky. Navrhovatelem tohoto projektu je Nizozemí. Podle oficiálních dokumentů je cílem projektu podpořit závazek členských států sjednotit a standardizovat procedury spjaté s přeshraniční vojenskou přepravou. Projekt má rovněž umožnit rychlejší přesun vojenských jednotek. Pro obojí – transport vojáků i vojenského vybavení – je nutné zefektivnit příslušné procedury například zkrácením lhůt a překonáním právních i administrativních překážek, jako je povinnost pasové kontroly. Popis projektu však zmiňuje i druhou kategorii příčin nedostatečné vojenské mobility v současnosti – překážky fyzické. Ty představuje nedostatečná infrastruktura – mnoho evropských železnic, silnic či mostů kapacitně neumožňuje přepravu větších či těžších vozidel ozbrojených sil.


Violeta Bulc
Violeta Bulcová, komisařka pro dopravu, při tiskové konferenci, během níž byl představen akční plán na zlepšení vojenské mobility v EU. Zdroj: European Commission Audiovisual Service


Nyní se přesuňme ke strategickým dokumentům Evropské komise, jež nám dávají konkrétnější představu o tom, jaké aspekty vojenské mobility mají být prostřednictvím jakých opatření zlepšeny. Projekt PESCO by měl být s těmito dokumenty v souladu a umožňovat jeji úspěšné naplnění.

Prvním významným strategickým dokumentem na cestě ke zlepšení vojenské mobility bylo vydání společného sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze strany Vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v listopadu 2017. Tento dokument vymezuje následující oblasti, v nichž je zapotřebí dosáhnout posunu: dostupnost fyzické infrastruktury splňující technické normy; stanovení právního rámce pro přepravu vojenského vybavení uvnitř EU i za jejími hranicemi; ochrana vojenského personálu; odpovědnost vojenských jednotek; časové lhůty pro příslušné procedury; logistická pomoc tranzitním zemím; koordinace mezi národními a mezinárodními vojenskými i civilními úřady; výměna informací mezi civilními a vojenskými databázemi.

Akční plán počítá s opatřeními ve třech oblastech


Dne 28. března 2018 Komise prostřednictvím Vysoké představitelky Mogheriniové vydala akční plán, jenž poskytuje dosud nejlepší představu o budoucím vývoji v oblasti vojenské mobility. Akční plán stanovil, jaká opatření mají být připravena, a rozdělil je do následujících tří okruhů: zaprvé vojenské požadavky, zadruhé dopravní infrastruktura, zatřetí regulační a procedurální záležitosti.

Na stanovení vojenských požadavků se mají podílet Evropská služba pro vnější činnost, Vojenský štáb Evropské unie (EU Military Staff), Komise a Evropská obranná agentura (European Defence Agency). Do konzultace bude zapojeno i NATO a další relevantní aktéři.

V dopravní infrastruktuře je třeba využívat synergií


V oblasti dopravní infrastruktury akční plán vyzývá k využívání synergií mezi civilními a vojenskými potřebami. Komise má za úkol do roku 2019 identifikovat úseky transevropské dopravní sítě (trans-European transport network, TEN-T), které jsou vhodné pro přepravu vojenského vybavení a personálu (tzv. objekty dvojího využití). Zároveň se určí, jaké části infrastruktury bude nutné zrenovovat, aby vyhověly kapacitním nárokům. Bude vypracován seznam, který rovněž určí prioritu jednotlivých kroků, a ty budou zohledněny v nadcházejícím víceletém finančním rámci počínajícím v roce 2021.

V rámci regulačních a procedurálních záležitostí Komise prozkoumá, jakým způsobem zjednodušit a sjednotit celní povinnosti vázané na přepravu vojenského personálu a vybavení. Evropská obranná agentura má zase pomoci členským zemím uzavírat mezi sebou dohody, které standardizují povolování přeshraniční vojenské mobility.

Další postup v roce 2019


Jaký bude další postup? Vysoká představitelka předloží v léte 2019 první zprávu o implementaci akčního plánu. V rámci projektu PESCO členské státy Sekretariátu PESCO do 10. ledna 2019 předloží národní implementační plány, ve kterých přiblíží svá opatření (Sekretariát PESCO je tvořen pracovníky Evropské obranné agentury, Evropské služby pro vnější činnost a Evropského vojenského štábu). Pokud máte zájem o více informací, nahlédněte do „factsheetu" o vojenské mobilitě.


Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Právě začíná Evropský týden odborných dovedností

Tereza Chlebounová, Euroskop, 14. 10. 2019

Co čeká kandidáty na komisaře v příštích týdnech?

Klára Votavová, psáno pro Euroskop, 17. 9. 2018

Eurojust: Boj proti teroristům a přeshraničnímu zločinu

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 9. 2019