Jak Evropa chrání své kulturní bohatství?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 2. 8. 2018

Evropa letos slaví Evropský rok kulturního dědictví, který připomíná rozmanitost zdejší kultury. Co dělá Evropská unie pro to, aby svoje kulturní dědictví zpřístupnila široké veřejnosti a zároveň jej zachovala i pro další generace?

Téměř polovina památek na seznamu světového dědictví UNESCO se nachází na území Evropy. Státy Evropské unie mají na svém kontě také zhruba čtvrtinu položek ze seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Z České republiky je na seznamu UNESCO zapsaných celkem 12 památek a 5 tradic nehmotného kulturního dědictví (například masopust, jízda králů nebo loutkářství).

Letos probíhá napříč Evropou řada iniciativ a akcí, které připomínají zdejší kulturní bohatství v rámci oslav Evropského roku kulturního dědictví. Jaké kroky podniká Evropská unie k tomu, aby jej chránila a připomínala jeho důležitou roli?

Evropské hlavní město kultury

Ocenění Evropské hlavní město kultury je každoročně propůjčováno jednomu či více evropským městům, která mají možnost představit Evropě svůj kulturní život. Města vybírá nezávislý panel na základě kulturního programu, který by měl mít silný evropský rozměr. Musí také zapojovat místní obyvatele všech věkových skupin a přispívat k dlouhodobému rozvoji města.

Iniciativa se stala příležitostí pro obnovu měst, posílení jejich tvořivosti a zlepšení jejich obrazu. Dosud získalo ocenění více než 40 měst. V roce 2000 se stala Evropským městem kultury Praha a v roce 2015 Plzeň.

Barokní knihovna v pražském Klementinu.

Evropa se může chlubit velkou rozmanitostí a bohatstvím kulturního dědictví. Evropský rok kulturního dědictví má podnítit veřejnost, aby jej objevovala a uvědomila si, jak formuje naši identitu. Barokní knihovna v pražském Klementinu. Zdroj: Pixabay.com

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label)


Označení Evropské dědictví
mohou získat pamětihodnosti, které mají symbolickou hodnotu nejen pro daný stát, ale i pro Evropu. Může se jednat o přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské památky, kulturní krajiny, památná místa, ale také nehmotné dědictví vážící se k určitému místu.

Na seznamu Evropského dědictví je v současnosti 38 evropských míst. V České republice označení získal přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Na seznam patří například Evropské centrum Solidarity v loděnicích v polském Gdaňsku, německá města Münster a Osnabrück – místa Vestfálského míru, který ukončil třicetiletou válku v Evropě, nebo třeba dům Roberta Schumana ve Francii.

Úplný seznam významných míst s označením Evropské dědictví je k dispozici zde.

Cílem označení je propagovat evropský rozměr pamětihodností a zpřístupnit je co nejširší veřejnosti. Mělo by také přispět k zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které vyzdvihují úlohu a místo pamětihodnosti v evropských dějinách. Zároveň podporuje vytvoření sítě významných míst a památkářů, kteří mezi sebou sdílejí zkušenosti a osvědčené postupy při ochraně kulturního dědictví.

Označení původně vzniklo jako mezivládní iniciativa 17 členských států Evropské unie v roce 2006. V roce 2011 získala oficiální rozměr, když ji Rada Evropy a Evropský parlament přijaly pod názvem Označení Evropské dědictví.

Seznam ohrožených památek

Vedoucí evropská památková organizace Europa Nostra zahájila v roce 2013 program s názvem „7 nejohroženějších“ (7 Most Endagered). Eviduje v něm evropské památky, které jsou ohrožené například záplavami, otřesy půdy, znečištěním nebo nekontrolovanou urbanizací. Snaží se tak mobilizovat veřejnost a soukromé partnery na místní, národní i evropské úrovni, aby pomohli zachovat tyto památky pro budoucnost.

Nový seznam „7 nejohroženějších“ vychází každé dva roky. Letos se na něm nalézá například starobylá továrna na led Grimsby v Británii, klášterní komplex David Gareji v Gruzii nebo třeba historické centrum Vídně.

Projekt je podpořen z programu Evropské unie Kreativní Evropa.

Úplný seznam je k dispozici zde.

Europeana

Evropská digitální knihovna Europeana poskytuje přístup k více než 50 milionům digitalizovaných knih, hudebních nahrávek a jiných uměleckých děl. Nabízí také tematické kolekce zaměřené například na umění, módu, fotografii nebo 1. světovou válku.

Europeana spolupracuje s tisíci evropských archivů, knihoven a muzeí. Sesbíraná díla jsou volně přístupná online široké veřejnosti ke vzdělávacím a výzkumným účelům, i jen tak pro zábavu. V galeriích Europeany je ke zhlédnutí například kolekce dobových fotografií Čechoslováků v letech 1914-1918.

Iniciativa DiscoverEU

Evropská unie letos nabídla mladým Evropanům ve věku 18 let příležitost procestovat kontinent a objevit tak rozmanitost evropského kulturního dědictví. Vybraní účastníci získali cestovní pasy DiscoverEU a mohou navštívit až čtyři evropské destinace.

Do prvního kola se přihlásilo 100 480 zájemců. Pasy získalo prvních 15 tisíc, kteří nejlépe zodpověděli otázky v kvízu zaměřeném na kulturu Evropy. Další kolo udělování pasů proběhne na podzim 2018. Iniciativa vznikla na návrh Evropského parlamentu a pro rok 2018 na ni je vyčleněno 12 milionů eur.

Monitor kulturních a kreativních měst

Monitor sbírá a hodnotí kvalitativní i kvantitativní data, která ukazují, jak dobře si města vedou v různých aspektech kulturního rozvoje. Pomáhá tak městům identifikovat své silné i slabé stránky a příležitosti. Zároveň podporuje vzájemnou výměnu znalostí a zkušeností mezi městy za účelem rozvoje kultury.

První vydání Monitoru kulturních a kreativních měst bylo zveřejněno v roce 2017. Prezentována v něm byla data ze 168 vybraných měst ve 30 evropských zemích. Příští vydání je plánováno na rok 2019. Monitor připravuje Generální ředitelství Společného výzkumného střediska Evropské komise.

Výsledky Monitoru kulturních a kreativních měst je k dispozici formou interaktivní grafiky zde.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek