Projekty PESCO, 7. díl: Evropský logistický uzel


Petr Pospíšil, Euroskop, 20.8.2018

Sedmnáct projektů stálé strukturované spolupráce PESCO v sobě zahrnuje velmi rozličné iniciativy, o čemž jste již měli možnost se přesvědčit. Po projektech z oblastí vojenského lékařství, kybernetické bezpečnosti či rádiové komunikace přinášíme medailonek projektu, jenž má spíše podpůrný, průřezový charakter, podobně jako projekt „vojenského Schengenu“, který jsme vám v našem seriálu představili jako první.

Jedná se o projekt, jehož plný název zní „Síť struktur pro logistiku v Evropě a podporu operací“ (anglicky „Network of logistic hubs in Europe and support to operations“), zkráceně a zjednodušeně „Evropský logistický uzel“. Garantem projektu, který se může pochlubit poměrně vysokou účastí, je Německo. Spolu s ním seznam zúčastněných zemí tvoří Belgie, Bulharsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Nizozemsko, Slovinsko, Slovensko a Francie.

Jak již bylo řečeno, projekt „Evropského logistického uzlu“ je velice komplexní. Nevznikl čistě jen z německé iniciativy, nýbrž v sobě integroval trojici věcně příbuzných návrhů. Kromě německého, jenž tvoří jádro výsledného projektu, jimi jsou návrh projektu kyperské provenience, nazvaného „Síť logistických struktur na periferii Unie“, a francouzský návrh projektu „Podpora operací“.

Logistika musí být integrovaná, standardy a postupy sjednoceny

Jaké jsou cíle tohoto projektu? Jednoznačně prvořadou ambicí je zlepšení strategické logistické podpory při unijních misích a operacích. Opatření, realizovaná v rámci projektu, mají zavést přeshraniční řešení, která učiní přepravu a logistiku v obranné oblasti efektivnější. Za tím účelem je důležité integrovat existující logistické iniciativy pod jednu zastřešující strukturu.

Aby bylo možné tohoto cílového stavu dosáhnout, je nezbytné stanovit společné standardy a postupy. Musí též dojít k posílení společného plánování. Povede-li se ambiciózní cíle projektu realizovat a překonat roztříštěnost národních logistických systémů i norem, které je upravují, dojde k posílení schopností evropských zemí realizovat vojenské operace.

Po Evropě vznikne síť logistických uzlů

Jaké konkrétní kroky a opatření mají být podniknuty v rámci projektu tak, aby bylo dosaženo výše vyslovených cílů? Po Evropě dojde ke zřízení sítě logistických uzlů, mezi nimiž budou vybudovány dopravní cesty – samozřejmě za respektování nejvyšších standardů bezpečnosti dopravy. K tvorbě logistických uzlů bude použit materiál ze zemí účastnících se projektu, přičemž důraz bude kladen na maximální standardizaci a kompatibilitu.

Dále mají být zlepšeny postupy uplatňované při skladování přepravovaného vojenského materiálu v logistických střediskách a optimalizaci dozná i způsob poskytování přepravních služeb. Logistická podpora zahraničních operací se má například rozšířit o možnost dočasného, předběžného umístění vojenského materiálu na logistických stanovištích blíže k místu realizaci operace tak, aby bylo možné rychlé dodání (tzv. pre-stationing).

Projekt má podobné cíle jako vojenský Schengen

Existující prvky národní logistické infrastruktury mají být mezi sebou více a lépe propojeny; zavedené vnitrostátní postupy více přizpůsobeny potřebám a požadavkům mezinárodní spolupráce. Projekt sítě struktur pro logistiku v Evropě je ve své podstatě i cílech podobný projektu vojenské mobility – stejně jako ten, i evropský logistický uzel má zlepšit a zrychlit přepravu vojenských jednotek a materiálu po Evropě a důrazem na standardizaci eliminovat fyzické (kapacitní aj.) bariéry, na něž tato přeprava naráží. Tuto potřebu nedávno zdůraznil i bývalý velitel amerických vojenských sil v Evropě Ben Hodges, který konstatoval: „Evropa potřebuje německé vlaky více než německé tanky.“

Integrace se však neomezuje jen na samotnou realizaci logistických úkonů, nýbrž bude probíhat již od dřívější fáze, od logistického plánování. Sjednocení plánování podmiňuje sjednocenou následnou logistickou činnost. Kromě toho se počítá se speciálně vyvinutým informačním systémem, který má společné logistické plánování umožnit.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek