Petr Pospíšil, Euroskop, 23.8.2018
Jedním z největších problémů, na který evropská obrana v současnosti naráží, je přílišná roztříštěnost jednotlivých zbrojních systémů. Ta způsobuje, že zbrojní systémy jsou nekompatibilní, postrádají schopnost vzájemné komunikace a dochází k oslabení interoperability evropských armád. Cestou ke změně jsou společné akvizice, výzkum a vývoj. Jednou z iniciativ, které mají k tomuto cíli vést, je i projekt PESCO zaměřený na vývoj několika typů obrněných bojových vozidel.
U pozemních ozbrojených sil je problém přílišné diverzifikace zbrojních systémů nejpalčivější. Například pokud jde o obrněná bojová vozidla pěchoty, v členských zemích Evropské unie evidujeme sedmnáct různých typů této kategorie vojenských vozidel. Míra společných akvizic je v oblasti pozemních sil velmi nízká.
Naději na zlepšení nelze hledat ani v Evropském obranném fondu, neboť ten je primárně určen na spolufinancování obranného výzkumu a vývoje. U pozemní zbrojní techniky přitom náklady na výzkum a vývoj dosahují pouze patnácti procent celkové sumy akvizic. Pro srovnání u bojových letounů výzkum a vývoj činí třicet procent nákladů akvizice.
Státy vyvíjejí pozemní zbrojní systémy nekoordinovaně
Jaké je vysvětlení výše uvedených čísel? Výzkum a vývoj pozemního zbrojního vybavení je ekonomicky méně nákladný než zbrojní vybavení vzdušných sil. Pro srovnání cena francouzského obrněného bojového vozidla VBCI je přibližně 2,8 miliardy euro, oproti tomu stíhací letoun Rafale stojí 41 miliard euro. Státy tradičně považují obranu za strategickou oblast, ve které, je-li to možné, spoléhají na národní zbrojní podniky a národní instituty provádějící vojenský výzkum a vývoj.
Kombinace těchto dvou faktorů zaprvé způsobuje, že u vzdušných sil vzhledem k enormní nákladnosti pozorujeme větší míru společných akvizic a na trhu dominuje pouze několik silných hráčů, od nichž zbrojní vybavení (stíhací letouny aj.) odkupuje větší skupina států. Na druhou stranu menší nákladnost pozemního zbrojního vybavení zapřičiňuje uvažování, že „alespoň v této oblasti“ si státy mohou dovolit zajistit zbrojní výbavu samy, spoléhaje se při tom na svoje národní výrobce.
Projekt PESCO společně vyvine tři prototypy vojenských vozidel
V neposlední řadě se mezi členskými zeměmi rozchází očekávání od role a funkce pozemních ozbrojených sil – některé státy se soustředí na rekonstrukční mise, čemuž odpovídá podoba zbrojního vybavení jejich pozemích ozbrojených sil. Jiné země dávají prioritu přípravě na podmínky bojového kolbiště.
Tři státy – konkrétně Itálie (jež projekt zaštiťuje), Řecko a Slovensko – se rozhodly problém diverzifikace pozemních zbrojních systémů řešit prostřednictvím projektu PESCO. V jeho rámci by měly být vyvinuty tři prototypy obrněných vozidel. Prvním z nich je obrněné bojové vozidlo pěchoty, dalším obojživelné vozidlo a posledním lehké obrněné vozidlo. Anglické názvy těchto typů vozidel (Armoured Infantry Fighting Vehicle, Amphibious Assault Vehicle, Light Armoured Vehicle) stojí i v oficiálním názvu projektu.
Nová vozidla zlepší interoperabilitu pozemních ozbrojených sil
Společně vyvinuté prototopy vojenských vozidel umožní rychlejší rozmísťování vojenských jednotek a vybavení, budou plnit průzkumné úkoly, avšak kromě těchto různorodých forem logistické pomoci budou představovat (zejména první dva jmenované typy) bojovou podporu. V případě potřeby též zefektivní poskytování zdravotnické pomoci. Nově vyvíjená vozidla tak posílí evropskou Společnou bezpečnostní a obrannou politiku redukcí problému nedostatečné interoperability zbrojních systémů.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
