Výbor Europarlamentu se shodl na přísnějších emisních normách


Euroskop, Politico.eu, 13. 9. 2018

V pondělí 13. září 2018 zasedal výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravit (ENVI). Na programu jednání měl body týkající se otázek klimatu, snižování emisí u automobilů a dodávek a podporu přechodu k nízkoemisní mobilitě.

Poslanci výboru ENVI se na pondělním zasedání shodli na znění zprávy, která navrhuje přísnější emisní limity pro osobní automobily a dodávky. Ve schváleném textu se však odlišují od návrhů pocházejících z Evropské komise.

Výbor ENVI se shodl na návrhu, který počítá se snížením emisí z nových automobilů do roku 2025 o 20 % a do roku 2030 o 45 %. V environmentálních cílech tak jde Evropský parlament ještě dál, nežli Komise nebo zástupci automobilového průmyslu.

Komise do roku 2025 navrhuje snížit emise o 15 %, přičemž do roku 2030 počítá s redukcí CO2 o 30 %, automobilový průmysl pak ke stejnému roku navrhuje snížení o 20 %. Zástupci motoristického odvětví před přísnějšími standardy varují a poukazují na to, že: „Stanovení takových cílů může znamenat zánik pracovních míst, pakliže výrobci budou přecházet od klasických spalovacích motorů k elektrickým,“ uvedl server Politico.eu k rozdílným názorům na emisní normy.

Sociální demokraté pro, lidovci a konzervativci rezervovanější

Při jednání výboru se pro mírnější emisní normy zasazovali zástupci Evropské lidové strany (EPP) a Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Lidovci, kteří jsou v současném parlamentu největší poslaneckou frakcí, se v otázce osobních automobilů přikláněli k návrhům Komise a chtěli zmírnit normy pro dodávky.

Sociální demokraté (S&D) naopak prosazovali normy přísnější. Zároveň také odmítli argumenty ze strany automobilového průmyslu o riziku zániku pracovních míst. Maltská poslankyně Miriam Dalli (S&D) k projednávené úpravě pro agenturu Reuters uvedla, že se: „Nejedná o vůbec snadnou legislativu.“

Dalli, která se zasazovala o striktnější normy k emisím dále poznamenala: „Doprava je jediné z hlavních odvětví Unie, kde skleníkové emise neklesají, ale naopak rostou, a to je důvod proč cílíme na jejich snížení o 45 %.“

Naplnění unijních závazků

Poslanci se také shodli na nutnosti vyššího podílu nízko-emisních a bezemisních vozů v rámci nabídky automobilek. Výrobci automobilů by dle návrhu měli mít alespoň 20% podíl čistších aut v roce 2025 a 40% podíl v roce 2030. Komise naproti tomu navrhovala 15, resp. 30 %.

Výbor se také usnesl ve prospěch opatření, které má producenty k naplňování těchto cílů nasměrovat. To počítá s tím, že výrobce, kteří by teoreticky neplnili stanovené předpisy, by mohla čekat určitá forma penalizace. Naopak těm, kteří by podíl splňovali, nebo jej měli dokonce vyšší, by byly uděleny „emisní povolenky“. V praxi by tak byla kombinována penalizace s pozitivními prvky motivace. Ani zde se poslanci s Komisí prozatím neshodnou. Ta totiž navrhuje pouze motivační stimul v podobě povolenek.

Dalším schváleným bodem byl kontrolní mechanismus, který má zabránit možným podvodům, emisním skandálům a nekalým praktikám podobným těm v rámci tzv. dieselgate. Tehdy byly některé vozy vybaveny softwarem, jehož prostřednictvím bylo dočasně možné měnit fungování motoru a tím snižovat vypouštěné emise. Poslanci zde navrhli, aby od roku 2023 byly testy prováděny a vyhodnocovány v reálném provozu, nikoliv v laboratorních podmínkách, které mohou být zavádějící.

TDI, dieselgate, VW
Nový mechanismus by měl do budoucna zabránit podobným skandálům jako byla tzv. aféra dieselgate. Zdroj: Pixabay.com

Trvalé snižování emisních plynů

Nové emisní normy jsou součástí unijního úsilí snižovat podíl skleníkových plynů. Celkově se EU zavázala, že je do roku 2030 sníží o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.

A ačkoliv byl nedávný krok výboru pozitivně přijat např. neziskovou organizací Transport & Environment, zástupci organizace vzápětí dodali, že: „ani tvrdší přístup poslanců EP nebude stačit k naplnění závazků stanovených v Pařížské klimatické dohodě.“

Výborem odsouhlasené znění zprávy zatím není legislativně platné. Bude třeba jej projednat v rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu, jež se očekává v říjnu tohoto roku. Státy se tak prozatím snaží sblížit své pozice před nadcházejícím jednáním ministrů zodpovědných za životní prostředí, které se uskuteční na začátku příštího měsíce a které připraví cestu k dalšímu schvalování v Evropském parlamentu.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Sdílet tento příspěvek