Marie Bydžovská, Euroskop, 18. 10. 2018
Lídři zemí EU na dnešním summitu v Bruselu řešili otázky související s migrací, ochranou hranic a vnitřní bezpečností. V oficiálních závěrech setkání zdůraznili nutnost posílit schopnosti Unie reagovat a bránit se kybernetickým útokům, včetně možnosti uvalování sankcí. Na oficiální část navázal neformální „eurosummit“, kterého se účastnily i země neplatící eurem.
Závěry setkání připomínají, že proti roku 2015 v současnosti počty příchozích poklesly o 95 procent. Český premiér Andrej Babiš otevřel otázku, zda je v takové příznivé situaci skutečně nutné navyšovat personál evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10.000 lidí, jak navrhuje Evropská komise.
V situaci, kdy příliv migrantů výrazně poklesl a pro případ krize je připravena výpomoc tisícovek policistů z členských zemí, by podle Babiše bylo účelné část financí plánovaných pro agenturu Frontex využít jinak. „Deset miliard eur je strašně moc peněz na sedm let, možná část těch peněz můžeme použít na nějaké dohody s Marokem nebo s Libyí,“ řekl Babiš novinářům po jednání.
Lídři zemí EU se ve čtrvtek dopoledne potkali na jednání u kulatého stolu. Zdroj: Úřad vlády
„Evropské partnery jsem informoval o své návštěvě Frontexu. Jeho působení v monitoringu a v návratové politice je velmi dobré. Ale jsem přesvědčen, že je třeba se zaměřit na stoupající rozpočet Frontexu a na jeho efektivní zaměření včetně možného použití části peněz na zastavení migrace ze států severní Afriky,“ řekl předseda vlády Andrej Babiš.
Pro tento návrh získal podporu několika evropských lídrů. „Jsem velice rád, že italský premiér (Giuseppe Conte) mě podpořil v tom, že je potřeba se podívat na rozpočet Frontexu… Sám deklaroval, stejně jako bulharský premiér (Bojko Borisov), že oni mají kapacity a že možná část těch peněz bychom mohli použít pro podporu zastavení migrace ve státech severní Afriky,“ řekl Babiš novinárům po jednání hlav států a šéfů vlád osmadvacítky. Zmíněné kapacity znamenají, že státy jsou schopny nahradit příslušníky Frontexu při ochraně hranic vlastní policií.
Rozdělení zemí EU podle přístupu k migraci
Premiér Babiš poukázal na vyjádření rakouského premiéra Sebastiana Kurze, jehož země nyní předsedá Radě EU. Ten rozdělil země osmadvacítky na čtyři skupiny podle přístupu k řešení migračních problémů. První je Visegrádská skupina, která odmítá přijímání nelegálních migrantů a jejich přerozdělování. Druhá skupina sdílí podobné přístupy, ale není tak mediálně viditelná, třetí skupinou jsou země, jež jsou destinací pro nelegální migranty. V poslední skupině je Rumunsko, které je ochotné migranty přijímat.
Podle Kurze je správné, že se EU rozhodla soustředit na ochranu vnější hranice a spolupráci se třetími zeměmi. Například Egypt, s nímž nyní unie zintenzivňuje svou kooperaci, dokázal zcela zastavit odjezdy lodí s migranty. Podle rakouského kancléře se s italskou pomocí zlepšuje a aktivizuje práce libyjské pobřežní stráže a začaly rozhovory s Marokem a dalšími zeměmi severní Afriky což by vše mělo vést k výraznému snížení migračních proudů do Evropy.
„Pokračujeme ve spolupráci především s OSN a Africkou unií. Budeme dál potřebovat finanční zdroje členských zemí, abychom mohli investovat do projektů, které umožní řešit migrační trasy ve východním, centrálním i západním Středomoří,“ řekla při příchodu šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
EU se zaměří na efektivnější návraty a potírání pašeráků
Závěry připomínají také nutnost další práce na rozbíjení sítí pašeráků lidí a převaděčů, kteří na snaze migrantů dostat se do Evropy vydělávají.
Summit také vyzval příslušné ministry, aby jako prioritu probrali návrh zpřísňující směrnici o navracení těch, kdo na azyl v unii nemají nárok. Závěry konstatují, že je právě takové návraty třeba výrazným způsobem zefektivnit.
Ani dnes, podle očekávání, nenastal podle diplomatů posun v otázce reformy azylového systému. Rakouské předsednictví, jehož kancléř Sebastian Kurz informoval o stavu vlekoucích se jednání, dostalo za úkol pokračovat v práci a co nejdříve rozhovory uzavřít.
Jak posílit odolnost proti kybernetickým hrozbám?
Po migraci čekala šéfy států a vlád debata o tom, jak zvýšit odolnost Evropy proti hybridním, kybernetickým či chemickým útokům. Závěry odsoudily pokus o kybernetický útok na sídlo Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu. Není však přímo jmenováno Rusko, jehož vojenská rozvědka podle Nizozemců a Britů za věcí stála.
Příslušní ministři členských zemí Evropské unie dostali od šéfů států a vlád osmadvacítky za úkol připravit návrh specifického sankčního systému, který unii umožní reagovat na nepřátelské kybernetické útoky.
Německá kancléřka Angela Merkelová na svém vlastním briefingu na závěr jednání podotkla, že debata o kybernetické bezpečnosti a dezinformacích se dnes odehrávala s ohledem na to, co je možné příští rok v květnu očekávat v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu.
Přijetím závěrů týkajících se vnitřní bezpečnosti, migrace a spolupráce EU s africkými státy dnes odpoledne skončila formální část říjnového summitu unie. Poté u pracovního oběda v rámci „eurosummitu“ rozšířeného také o země EU, které eurem neplatí, řešili premiéři a prezidenti prohlubování hospodářské a měnové unie.
Podle vyjádření Donalda Tuska nepokračuje reforma eurozóny dostatečnou rychlostí. „Dohodli jsme se, že musíme zrychlit technické práce. Chceme dosáhnout dohody o bankovní unii a fondu ESM do prosince,“ řekl na závěrečné tiskové konferenci.
Vrcholná schůzka bude večer pokračovat summitem Evropa–Asie (ASEM). Ještě před tím se uskuteční jednání zemí Visegrádské skupiny a Japonska.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
