Rumunské předsednictví v Radě EU a jeho priority


Euroskop, Rumunské předsednictví, 10. 12. 2018

Po prvních šesti měsících roku 2018, kdy v Radě EU předsedalo Bulharsko, a po skončení předsednictví Rakouska na konci tohoto roku, se pomyslné žezlo EU vrací na východní křídlo Unie. Od 1. ledna 2019 se rotujícího předsednictví poprvé v historii ujme Rumunsko. Jaké jsou priority Bukurešti pro předsednický půlrok a co lze v tomto směru od Rumunska očekávat?

Na v současnosti končící předsednické trio Estonska, Bulharska a Rakouska od počátku příštího roku naváže nové trio tvořené Rumunskem, Finskem a Chorvatskem, kdy se každá země postupně chopí šestiměsíčního předsednictví.

Bukurešť si pro svůj předsednický mandát zvolila čtyři, byť poměrně široce definované, prioritní oblasti. Jednotlivé oblasti Rumunsko pojmenovalo „Sbližující se Evropa,“ „Bezpečná Evropa,“ „Evropa jako globální hráč,“ a „Evropa společných hodnot.“

V mnoha ohledech tak rumunské předsednictví v rámci kontinuity politik naváže na předcházející snažení Bulharska a Rakouska, ať již v oblasti sousedské politiky či bezpečnostní oblasti.

Sbližující se Evropa

V hospodářských záležitostech Rumunsko definovalo široké spektrum politik, na které se hodlá zaměřit. Důraz bude kladen zejména na konvergenci, která je především ve východních zemích Unie často skloňovaným tématem.

Akcentována bude problematika ekonomického růstu, kohezní politiky, konkurenceschopnosti, inovací či digitalizace. V rámci sociálně-tržních témat to pak budou udržitelný rozvoj, snižování rozdílů, zaměstnanost a otázky spojené se sociálně-právní oblastí.

Důležitou roli v ekonomických otázkách bude hrát i budoucí podoba nového víceletého finančního rámce a další úsilí v prohlubování bankovní unie, unie kapitálových trhů či jednotného evropského trhu, včetně digitální oblasti.

Bezpečnější Evropa

Bezpečnost je další z priorit Bukurešti. Naváže tak na končící půlrok Vídně, která měla bezpečnost, otázky migrace a azylového systému a stabilitu v evropském příhraničí taktéž jako svou prioritu. Rumunsko se zaměří na posilování vnitřní bezpečnosti, správu hranic a mimo jiné také na otázku fungování schengenského prostoru.

S touto otázkou bezpečnosti je spojena také agenda kybernetických hrozeb, která je v poslední době zmiňována především s ohledem na snahy cizích zemí ovlivňovat veřejné mínění v zemích EU, podkopávat důvěru v liberálně-demokratické instituce či šířit dezinformace. Toto téma bude rovněž důležité v kontextu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu, které se uskuteční v květnu 2019.

V oblasti bezpečnosti si Rumunsko vytyčilo také za cíl zaměřit se na budoucnost svobody (slova) a otázku justiční spolupráce napříč EU.

Vítězný palác, sídlo rumunské vlády
Vítězný palác, sídlo vlády Rumunska, které se 1. ledna 2019 ujme předsednictví v Radě EU. Zdroj: Vláda Rumunska.

Evropa jako mezinárodní aktér

V oblasti zahraniční politiky se předsednictví hodlá zaměřit na Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a na efektivnější působení EU v zahraničí, a to zejména prostřednictvím aktivit Evropské služby pro vnější činnost, která působí jako diplomatický aparát Unie v mezinárodním prostředí a reprezentuje zájmy EU v zahraničí.

Nedílnou součástí zahraničního snažení pak bude sousedská politika v příhraničních oblastech Unie a kladení důrazu na dodržování závazků, které EU v zahraniční politice náleží.

Evropa společných hodnot

Posledním okruhem priorit jsou otázky společných evropských hodnot. Jedná se primárně o dodržování zásad právního státu a otázky spojené se sociální a lidsko-právní agendou.

V oblasti lidských práv a humanistických hodnot lze jmenovat boj proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a podporu respektu k lidské důstojnosti. Pro sociální rozměr rumunské předsednictví zmiňuje solidaritu, rovné příležitosti a svobodu a demokracii.

Další podrobnosti a resumé rumunských priorit je možné nalézt na již existujících webových stránkách rumunského předsednictví a také ve stručném dokumentu na webu Evropského parlamentu. Další informace jsou dostupné na sociálních sítích na oficiálních účtech rumunského předsednictví na Twitteru, Facebooku a Instagramu.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Sdílet tento příspěvek