Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

PESCO II, č. 1: Schopnosti a interoperabilita elektronického boje

Petr Pospíšil, Euroskop, 21.1.2019
PESCO - elektronický boj - ilustračka

Na konci listopadu 2018 schválila Rada EU druhou vlnu 17 nových projektů Stálé strukturované spolupráce v obraně PESCO. Ty vám postupně představíme v pokračování našeho staronového seriálu (odkazy na profily prvních sedmnácti projektů můžete nalézt zde). V první polovině desetidílného cyklu se nejprve jednotlivě zaměříme na projekty s českou účastí, ve druhé polovině přiblížíme skupiny tematicky příbuzných zbývajících projektů.

Obecně lze konstatovat, že druhá vlna schválených projektů PESCO potvrzuje trend stále ambicióznější angažovanosti Evropy v obraně a bezpečnosti. Dokladem toho je, že mezi projekty se setkáváme například se společným vývojem bezpilotních letounů, výcvikovým centrem pro pracovníky zpravodajských služeb či s průlomovými projekty v oblasti vojenského využití vesmírného prostoru.

Z českého projektu je revoluční změnou bezpochyby i to, že poprvé v historii je Česká republika garantem jednoho z projektů. Právě tím v našem obnoveném seriálu začneme.

Česko je poprvé v historii v pozici vedoucí země projektu PESCO


Jedná se o projekt, plným názvem pojmenovaný „Program navyšování schopností a posilování interoperability v oblasti elektronického boje za účelem budoucí spolupráce při sběru informací, sledování a průzkumu" (anglicky „Electronic Warfare Capability and Interoperability Programme for Future Joint Intelligence, Surveillance and Reconnaisssance Cooperation").

Projektu se vedle České republiky účastní též sousední Německo. Kromě něj však dalších pět zemí zaujalo status pozorovatelů (Itálie, Litva, Nizozemsko, Slovensko a Španělsko) a není tak vyloučeno, že se v budoucnu připojí mezi účastnické země.

Projekt zmapuje kapacity, vytvoří koncept operací i školící program


Jaké cíle si historicky první český projekt PESCO klade a jaké prostředky mají směřovat k jejich naplnění? Předpokladem jakéhokoli společného rozvoje schopností v oblasti elektronického boje je důkladné zmapování a analýza existujících současných kapacit a schopností členských států.

V návaznosti na tuto fázi bude vypracována komplexní studie proveditelnosti (feasibility study), vytvořen strategický koncept operací v oblasti elektronického boje (EW CONOPS – Electronic Warfare Concept of Operations) a spuštěn společný vzdělávací program pro experty v oblasti elektronického boje. Všechny tyto kroky mají přispět k postupnému sblížení a sjednocení přístupů a postupů elektronického boje.

Nejambicióznější cíl? Vznik stálé jednotky elektronického boje


Nejambicióznější rovinou projektu je snaha o zřízení společné stálé jednotky elektronického boje (EU Electronic Warfare Joint Standing Force). Tato speciální jednotka by měla zajistit bezproblémový průběh společných operací, realizovaných v rámci elektronického boje. Účastnické státy při tom využijí nejnovější technologické prostředky, jako jsou například tzv. pasivní radary, umožňující použití pasivních sledovacích systémů na moderním bojišti (v elektromagnetickém prostředí). Vývoj a výroba pasivních radarů mají v ČR dlouhou tradici a Česká republika tedy jakožto vedoucí země tohoto projektu bude moci těžit ze svých zkušeností a know-how.

Projekt PESCO tak má potenciál – kromě posílení schopností účastnických zemí - obohatit bojové skupiny EU o unikátní a vzhledem k předpokládanému pokračujícímu technologickému rozvoji ovlivňujícímu všechny oblasti lidské činnosti, armády a bojových technik nevyjímaje, vysoce hodnotné schopnosti elektronického boje.

 

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Vesmírná politika EU: Jaká témata přinesl seriál Euroskopu?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 9. 4. 2019

PESCO II, díl 10.: Projekty ve vesmírné doméně

Petr Pospíšil, Euroskop, 1.4.2019

Vesmír a EU: Jakým výzvám Evropa čelí?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 1. 4. 2019