Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

PESCO II., č. 2: Integrované bezpilotní pozemní systémy

Petr Pospíšil, Euroskop, 30.1.2019
PESCO II karusel

Druhý z nových projektů PESCO, který vám dnes představíme, se týká pozemní domény vojenských operací. Projekt, nazvaný „Integrované bezpilotní pozemní systémy", se mezi sedmnácti novými projekty vyznačuje jedním „nej" – účastní se jej největší počet zemí. Nechybí mezi nimi ani Česká republika.

Projekt se v originále jmenuje „Integrated Unmanned Ground System", což je do češtiny překládáno jako „Integrované bezpilotní pozemní systémy". Nenechte se zmást výrazem „bezpilotní" – jedná se o pozemní prostředky bez nutnosti lidského řízení a obsluhy. Projekty, zabývající se vzdušnými bezpilotními systémy, si představíme ve dvou následujících dílech.

11 účastnických zemí je v rámci nové vlny projektů nejvíce


Pozici koordinující, vedoucí země v tomto projektu zaujímá Estonsko. Kromě něj se projektu účastní desítka dalších zemí: Belgie, Česká republika, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko a Španělsko.

Jaký cíl si jedenáct účastnických zemí předsevzalo? Je jím vývoj „pozemního bezpilotního prostředku využitelného pro široké spektrum operací" („multi-mission capable platform to carry different payloads").

Pozemní prostředek bude využitelný k průzkumu i pyrotechnice


Škála operací, pro něž by prostředek mohl být využit, je skutečně široká – pozemní prostředky (vozidla aj.) a s nimi propojené prostředky mají být kromě dopravy a přepravy schopny například likvidace nástražných výbušných zařízení či schopností „ISR" (sběr dat, sledování a průzkum – z angl. „intelligence, surveillance and reconnaisance").

Bezpilotní systémy tím budou podporovat činnost pozemních jednotek, budou jim k dispozici k plnění například takových úkolů, které s sebou přináší zvýšené riziko úrazu (viz výše zmíněné průzkumné či pyrotechnické schopnosti). Bezpilotní pozemní systémy, vyvíjené v rámci tohoto projektu, rovněž umožní propojení s bezpilotními vzdušnými prostředky, jako jsou drony.

Prostředek bude schopný samostatné navigace i koordinace


Využití pozemní systém nalezne i v oblasti plánování. Podle zveřejněné charakteristiky má zařízení disponovat schopností autonomní navigace, využitelné jednak pro plánování cesty, jednak pro koordinaci jednotek aktivně zapojených do dané operace.

Součástí systému bude i speciální rozhraní pro velení a řízení, interoperabilní s již existujícími systémy C4 („command, control, communication and computers" - velení, řízení, komunikace a počítačové systémy).

Zajistí se odolnost proti kybernetickým a elektronickým hrozbám


Při vývoji obou platforem – platformy pro navigaci i pro velení a řízení – bude kladen zvýšený důraz na problematiku kybernetické bezpečnosti, odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a elektronickému boji.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop