Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

PESCO II, č. 3: Dálkově řízené bezpilotní letecké prostředky

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.2.2019
PESCO II karusel

V minulém díle seriálu o nových projektech stálé strukturované spolupráce PESCO jsme vám představili plánovaný společný vývoj pozemních prostředků bez nutnosti lidské obsluhy. U bezpilotních prostředků zůstaneme i nadále, z pozemní operační domény se však přesuneme do vzdušného prostoru. Projektu dálkově řízených bezpilotních leteckých prostředků se (pomineme-li Velkou Británii) účastní čtyři největší unijní země – a spolu s nimi i Česká republika.

Celý název projektu zní „Evropský systém dálkově řízených leteckých prostředků s delší letovou výdrží pro využití ve střední letové hladině," v originále „European Medium Altitude Long Endurance Remotely Piloted Aircraft Systems". Zkráceně se projekt označuje zkratkou „MALE RPAS" či jako projekt „Eurodronů" (Eurodrone). Toto označení předesílá, co má být hlavní – byť ne jedinou – ambicí tohoto projektu.

Seznam účastnických zemí skutečně zahrnuje ty největší členské země, které jsou v současnosti hnacím motorem evropské integrace i posílené spolupráce v oblasti obrany ve formě projektů PESCO. Vedoucí zemí projektu je Německo, spolu s ním se projektu účastní Francie, Španělsko, Itálie a Česká republika.

Jakým prostředkům mají „eurodrony" sloužit?


Eurodrony, tedy dálkově řízené bezpilotní letecké prostředky, naleznou využití za účelem detekce, lokalizace, sledování a identifikace ze vzdušného prostoru; půjde tedy převážně o průzkumné účely. Jejich bezpilotní charakter umožní nasazení i v nebezpečných podmínkách. Těchto schopností bude možné využít jednak při operacích realizovaných Evropskou unií, jednak při ochraně unijního uzemí.

Bezpilotní letecký prostředek má být vyvinut do roku 2025 a poskytnout přidanou hodnotu oproti stávajícím systémům. Má se jednat o autonomně vyvinutý evropský vojenský prostředek nové generace, který však bude pro účastnické země finančně dostupný.

Využití eurodrony naleznou v průzkumu, logistice, výcviku i cvičeních


Kromě výše vyjmenovaných schopností průzkumného charakteru, využitelných při operacích, nalezne bezpilotní letecký prostředek uplatění i při testování a simulaci operací, v oblastech logistiky, výcviku a při vojenských cvičeních. Projekt počítá rovněž se sjednocením souvisejících evropských standardů v oblasti vzdušného průzkumu.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Jourová: Dezinformátoři jsou připraveni na dlouhou hru

Euroskop, čtk, Evropská komise, 14. 6. 2019

Nový pilotní projekt i-Portunus podpoří mobilitu umělců

Tereza Chlebounová, Euroskop, 14. 6. 2019

10 příkladů, jak Evropský parlament zlepšil život občanů EU

Tereza Chlebounová, Euroskop, 13. 6. 2019

Díky EU vyrazí na cesty po Evropě dalších 20 000 mladých lidí

Tereza Chlebounová, Euroskop, Evropská komise, 11. 6. 2019

Vývoj spolupráce mezi EU a NATO

text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop, 28.5.2019