Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

PESCO II, č. 3: Dálkově řízené bezpilotní letecké prostředky

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.2.2019
PESCO II karusel

V minulém díle seriálu o nových projektech stálé strukturované spolupráce PESCO jsme vám představili plánovaný společný vývoj pozemních prostředků bez nutnosti lidské obsluhy. U bezpilotních prostředků zůstaneme i nadále, z pozemní operační domény se však přesuneme do vzdušného prostoru. Projektu dálkově řízených bezpilotních leteckých prostředků se (pomineme-li Velkou Británii) účastní čtyři největší unijní země – a spolu s nimi i Česká republika.

Celý název projektu zní „Evropský systém dálkově řízených leteckých prostředků s delší letovou výdrží pro využití ve střední letové hladině," v originále „European Medium Altitude Long Endurance Remotely Piloted Aircraft Systems". Zkráceně se projekt označuje zkratkou „MALE RPAS" či jako projekt „Eurodronů" (Eurodrone). Toto označení předesílá, co má být hlavní – byť ne jedinou – ambicí tohoto projektu.

Seznam účastnických zemí skutečně zahrnuje ty největší členské země, které jsou v současnosti hnacím motorem evropské integrace i posílené spolupráce v oblasti obrany ve formě projektů PESCO. Vedoucí zemí projektu je Německo, spolu s ním se projektu účastní Francie, Španělsko, Itálie a Česká republika.

Jakým prostředkům mají „eurodrony" sloužit?


Eurodrony, tedy dálkově řízené bezpilotní letecké prostředky, naleznou využití za účelem detekce, lokalizace, sledování a identifikace ze vzdušného prostoru; půjde tedy převážně o průzkumné účely. Jejich bezpilotní charakter umožní nasazení i v nebezpečných podmínkách. Těchto schopností bude možné využít jednak při operacích realizovaných Evropskou unií, jednak při ochraně unijního uzemí.

Bezpilotní letecký prostředek má být vyvinut do roku 2025 a poskytnout přidanou hodnotu oproti stávajícím systémům. Má se jednat o autonomně vyvinutý evropský vojenský prostředek nové generace, který však bude pro účastnické země finančně dostupný.

Využití eurodrony naleznou v průzkumu, logistice, výcviku i cvičeních


Kromě výše vyjmenovaných schopností průzkumného charakteru, využitelných při operacích, nalezne bezpilotní letecký prostředek uplatění i při testování a simulaci operací, v oblastech logistiky, výcviku a při vojenských cvičeních. Projekt počítá rovněž se sjednocením souvisejících evropských standardů v oblasti vzdušného průzkumu.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Nový seriál Euroskopu: Vesmírná politika EU

Tereza Chlebounová, Euroskop, 1. 2. 2019