Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vesmírné programy EU: Víc než jen satelitní navigace

Tereza Chlebounová, Euroskop, 4. 3. 2019

Vesmírné systémy Evropské unie zajišťují bezpečnou navigaci letadel, rychlé záchranné služby, nebo třeba synchronizaci přesného času. Získáváme díky nim data o stavu emisí, vodních zdrojů či klimatických změnách nebo také včasná varování před přírodními a jinými katastrofami. Jaké programy EU provozuje, jaké teprve vyvíjí a co nám v budoucnu přinesou? Dozvíte se v prvním dílu nového seriálu „Vesmírná politika EU“!


Copernicus: Pozorování Země


Copernicus je program Evropské unie, který slouží k pozorování Země. Poskytuje včasné a přesné informace, které umožňují například rychle reagovat v případě přírodních katastrof a humanitárních krizí nebo se lépe rozhodovat o otázkách životního prostředí. Služby Copernicus se zaměřují na šest tematických oblastí – území, mořské prostředí, atmosféra, bezpečnost, krizové řízení a změna klimatu.

Služby programu Copernicus využívá primárně Evropská unie, ale také některé další mezinárodní organizace, například Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) nebo Světová meteorologická organizace (WMO). Copernicus zajišťuje otevřený přístup ke svým datům, ze kterých tak mohou těžit i akademici, výzkumníci, soukromé firmy a široká veřejnost.

V roce 2014 se program stal plně operačním a navázal na svého předchůdce – program Global Monitoring for Environment and Security (GMES). V současnosti má na oběžné dráze 7 družic, poslední byla vypuštěna v dubnu 2018. V jednotlivých členských státech jsou pak umístěny pozemní pozorovací sítě.

Systém nabízí 6 různých druhů služeb, které jsou v rozdílném stádiu vývoje. Například služba pozorování Země je plně operační už od roku 2012, bezpečnostní služby zajišťující námořní dohled, monitorování hranic a podporu vnější činnosti EU přibyly relativně nedávno v roce 2016 a 2017, sledování změn klimatu se teprve rozvíjí.

 

Druh služby

Na co se zaměřuje?

Atmosféra

Poskytuje data a předpověď o stavu atmosféry, ozonové vrstvy, emisích nebo intenzitě slunečního záření. Data jsou využívána například v oblasti zdravotnictví, obnovitelné energie nebo meteorologie.

Moře

Zajišťuje informace o stavu oceánů a mořských ekosystémů, mořských proudech a ledu. Data lze využít například při navigaci lodí, záchranných operacích, ochraně mořských zdrojů nebo pobřežních a mořských ekosystémů.

Země

Poskytuje geografická data týkající se pokrytí Země vegetací, využití půdy nebo třeba vodního cyklu. Informace jsou využívány při městském plánování, správě lesů a vodních zdrojů, zajišťování potravinové bezpečnosti, rozvoji venkova nebo ochraně přírody.

Klimatická změna

Shromažďuje informace o minulém, současném i budoucím stavu klimatu v Evropě i ve světě a pomáhá tak reagovat na klimatické změny.

Bezpečnost

Poskytuje data o tom, co se právě děje na zemi i na moři kolem hranic EU, zajišťuje námořní dohled a také informace při operacích mimo území EU, zejména ve vzdálených, těžko přístupných oblastech, kde hrozí bezpečnostní riziko. Služba pomáhá například snižovat počet migrantů překračujících nelegálně hranice, zlepšuje bezpečnost námořní dopravy nebo přispívá k boji proti znečištění moří.

Nouzové situace

Dodává včasné informace v případě přírodních pohrom, humanitárních krizí a jiných nouzových situací. Služba provozuje systém včasného varování a poskytuje relevantním aktérům mapy založené na satelitních snímcích.

 

Galileo: Satelitní navigace


Navigační systém Galileo má Evropě poskytnout nezávislou a civilní obdobu systémů jako je například americký Globální polohový systém GPS, který byl primárně vyvinut pro vojenské účely. EU tak nebude závislá na jiných zemích a zvýší se tím její strategická bezpečnost.

Systém Galileo spravuje Agentura GSA, která má sídlo v Praze. V německém Oberpfaffenhofenu a italském Fucinu pak sídlí dvě pozemní kontrolní centra. V současnosti má systém 26 satelitů, čtyři družice byly vypuštěny do vesmíru naposledy v červenci 2018 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Do roku 2020 by měl být systém plně operační a disponovat 30 družicemi.

První služby začal Galileo poskytovat v roce 2016, od té doby se neustále pracuje na jejich vylepšení. Systém pomáhá zajistit přesnost a bezpečnost letecké, námořní i pozemní dopravy, umožňuje zefektivnit zemědělství nebo mapovat terén. Slouží také k vyhledávání a záchranným operacím, přesnému časování a synchronizaci, která je důležitá v telekomunikacích, energetice nebo třeba bankovnictví.

Od dubna 2018 je systém Galileo součástí všech modelů aut prodávaných v Evropě – díky tomu může fungovat systém tísňového volání eCall. Od roku 2019 bude integrován do digitálních tachografů nákladních vozidel, aby se zajistilo dodržování pravidel týkajících se doby řízení a zlepšila se bezpečnost silničního provozu. V České republice má být od roku 2020 spuštěno mýtné, které bude využívat Galileo jako sledovací systém.

Vesmírné programy EU pomáhají při záchraně životů.

Vesmírné programy EU slouží mimo jiné k záchraně životů v horách či na moři. Zdroj: European GNSS Agency

Nově by měla přibýt také zpětná vazba v záchranné službě Search and Rescue, která se nejčastěji používá na moři. Uživatel v nesnázích vyšle signál, aniž by věděl, kdo jej zachytil a kdy se k němu dostane. Nově bude moct se zachránci komunikovat a rozvrhnout si tak například zásoby na potřebnou dobu. Systém Search and Rescue je v akci několikrát týdně. Zatímco dříve trvalo hledání osob v průměru 4 hodiny, díky využití služby se zkrátilo na zhruba 10 minut.

Galileo poskytuje služby nejenom široké veřejnosti, ale může sloužit i státním orgánům, které během krizových situací a v období zvýšených bezpečnostních rizik či teroristických útoků mohou využít zašifrovaná data. V současnosti má Galileo kolem 400 milionů uživatelů, mezi něž patří zejména uživatelé chytrých mobilních telefonů.

EGNOS: Zpřesnění signálu navigace


Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) zpřesňuje a posiluje signál GPS. Informace o poloze jsou pak natolik přesné, že umožňují například navádět lodě přes úzké kanály nebo díky nim mohou bezpečně přistávat letadla. Služby EGNOS využívá letecká, námořní, silniční i železniční doprava, používají se také při mapování nebo v přesném zemědělství.

Systém, který funguje s pomocí tří družic na oběžné dráze, zahájil první služby v roce 2005. Počet jeho uživatelů roste, v současnosti je například pro přijímání signálu EGNOS vybaveno 350 letišť téměř ve všech zemích EU. Letadla tak mohou bezpečně přistát i za obtížných povětrnostních podmínek, čímž se zabraňuje zpoždění a přesměrování letů.

V České republice je v současnosti vybaveno zpřesňujícím satelitním systémem EGNOS celkem 6 letišť.

Bezpečí na Zemi i ve vesmíru


Vzhledem k nejrůznějším bezpečnostním hrozbám vzrůstá potřeba mít k dispozici bezpečnou a spolehlivou satelitní komunikaci, která ochrání klíčové informace před nepřátelskými zásahy. Evropská unie proto v současnosti vyvíjí novou generaci družicové komunikace určenou pro orgány členských států a EU (Governmental Satellite Communication – GOVSATCOM).

GOVSATCOM, který Evropská rada určila v prosinci 2013 jako jeden ze čtyř klíčových programů ke zvýšení kapacit EU, by měl podle plánu zahájit provoz v roce 2025.

EU se také soustředí na zajištění bezpečnosti v samotném vesmíru, kde se pohybuje čím dál větší množství objektů a vesmírného odpadu – zbytků již nefunkčních družic a dalších těles vypuštěných na oběžnou dráhu. Hrozí tak kolize, přerušení služeb a neřízené vstupy různých objektů zpět do zemské atmosféry.

Unie proto vyvíjí novou iniciativu získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness – SSA), která má prostřednictvím sledování objektů zvýšit bezpečnost aktivit v kosmu.  Doplňkové činnosti systému budou řešit také další rizika spojená s vesmírem, která ohrožují kritickou infrastrukturu, jako jsou asteroidy, komety či vesmírné počasí.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop