Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropská kosmická agentura: Brána Evropy do vesmíru

Tereza Chlebounová, Euroskop, 18. 3. 2019
Ariane 5

Evropská kosmická agentura (ESA) patří spolu s americkou agenturou NASA k nejvýznamnějším světovým hráčům na poli výzkumu vesmíru. Jak funguje, čím se zabývá a kdo jsou její členové? A jakých aktivit kosmické agentury se účastní Česká republika? Zjistěte víc v novém dílu seriálu Euroskopu "Vesmírná politika EU"!

Evropská kosmická agentura (European Space Agency – ESA) je mezinárodní organizace pro využití vesmíru, která zajišťuje a rozvíjí přístup Evropanů ke kosmickým technologiím a aplikacím. Jejím úkolem je navrhovat a realizovat evropský kosmický program. ESA se zaměřuje na tři hlavní oblasti – prohloubení znalostí o naší planetě, Sluneční soustavě a dalekém vesmíru, vývoj satelitních technologií a služeb a podporu evropského průmyslu.

ESA velmi úzce spolupracuje s Evropskou unií prostřednictvím její Agentury pro evropský globální navigační systém (GSA), která sídlí v Praze. Zhruba 20 % finančních prostředků ESA pochází z rozpočtu EU. ESA je odpovědná za zavádění infrastruktury evropského navigačního systému Galileo, zatímco agentura GSA má na starost zavádění systému Galileo na trh. ESA také spravuje část operací programu pozorování Země Copernicus.

Start rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně

Raketa Ariane 5 nesoucí satelity Galileo startuje z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně, který provozuje Evropská kosmická agentura. Zdroj: ESA

Evropská kosmická agentura vznikla v roce 1975 a v současnosti sdružuje 22 evropských států.  Zaměstnává 2200 stálých pracovníků ze všech členských zemí – vědce, inženýry, informatiky, specialisty na technologie i administrativní personál. Spolupráce odborníků z různých států a spojení finančních prostředků umožňuje agentuře realizovat projekty, které daleko přesahují možnosti jednotlivých evropských zemí.

Do rozpočtu ESA přispívají všechny členské státy, a to na základě výše svého hrubého domácího produktu. Kromě povinných příspěvků na aktivity ESA se státy mohou finančně podílet na celé řadě volitelných programů. Každá země se přitom může rozhodnout zcela podle svých zájmů, jestli se do nich zapojí a jak velkou částkou přispěje. Rozpočet na rok 2019 činí 5,72 miliard eur.

Podle údajů ESA zaplatí každý občan členského státu na daních do jejího rozpočtu asi tolik, kolik stojí lístek do kina. Jedná se zhruba o čtyřikrát menší částku, než jakou vynakládají na vesmír obyvatelé USA. Vynaložené finance se navíc členským zemím vrací v podobě zakázek, které podporují místní průmysl, know-how a vytvářejí pracovní příležitosti.

Členové Evropské kosmické agentury

Stát

Typ členství

Belgie

Člen

Česká republika

Člen

Dánsko

Člen

Estonsko

Člen

Finsko

Člen

Francie

Člen

Irsko

Člen

Itálie

Člen

Lucembursko

Člen

Maďarsko

Člen

Německo

Člen

Nizozemsko

Člen

Norsko

Člen

Polsko

Člen

Portugalsko

Člen

Rakousko

Člen

Řecko

Člen

Rumunsko

Člen

Španělsko

Člen

Švédsko

Člen

Švýcarsko

Člen

Velká Británie

Člen

Kanada

Dohoda o spolupráci

Bulharsko

Evropský spolupracující stát

Kypr

Evropský spolupracující stát

Litva

Evropský spolupracující stát

Lotyšsko

Evropský spolupracující stát

Malta

Evropský spolupracující stát

Slovensko

Evropský spolupracující stát

Slovinsko

Evropský spolupracující stát

 

V čele agentury stojí generální ředitel – funkci zastává od roku 2015 Johann-Dietrich Wörner. Ředitele volí vždy na čtyři roky Rada ESA, která se skládá ze zástupců všech členských států. Každý z nich má jeden hlas bez ohledu na výši jejich členského příspěvku. Rada ESA je hlavním řídícím orgánem kosmické agentury, který stanovuje její obecné politické směřování.

Ředitelství Evropské kosmické agentury sídlí v Paříži, kde vznikají politická rozhodnutí a koncepce vesmírných programů. Kromě toho má ESA v dalších zemích řadu pracovišť, které zajišťují vždy specifickou část její činnosti, a síť pozemních sledovacích stanic po celém světě. Provozuje také startovací základnu v Kourou ve Francouzské Guyaně, odkud vysílá na oběžnou dráhu nosné rakety s družicemi.

Evropská kosmická agentura využívá rakety Ariane 5, rakety Vega, které jsou vyvinuty pro vynášení malých satelitů, a rakety Soyuz, jejichž díly dodává ruská kosmická agentura Roskosmos. V současnosti ESA vyvíjí nové typy nosných raket Ariane 6 a Vega-C.

 

Pracoviště ESA

Sídlo

Ředitelství Evropské kosmické agentury

Paříž, Francie

Evropské středisko astronautů (EAC)

Kolín nad Rýnem, Německo

Evropské středisko kosmické astronomie (ESAC)

Villanueva de la Canada, Španělsko

Evropské středisko kosmických operací (ESOC)

Darmstadt, Německo

Středisko ESA pro sledování Země (ESRIN)

Frascati, Itálie

Evropské kosmické výzkumné a technologické středisko (ESTEC)

Noordwijk, Nizozemsko

Evropské centrum pro kosmické aplikace a telekomunikace (ECSAT)

Harwell, Velká Británie

 

Česká republika a ESA

Česko spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou už od roku 1996, kdy podepsalo rámcovou smlouvu o spolupráci ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely. V roce 2004 získalo Česko status evropského spolupracujícího státu a o pět let později se stalo plnohodnotným členem ESA.

V současnosti se na kosmických projektech ESA podílí přes 40 českých firem, zapojeno je do nich i 22 českých výzkumných ústavů a vysokých škol. Další desítky podniků se jich účastní jako subdodavatelé. České firmy například spolupracují na přípravě nosné rakety Ariane 6, vyrábějí speciální optické krystaly, které zjednoduší design kamer na družicích pro pozorování Země, nebo kompozitové díly pro nosné rakety či pro letadla Airbus, podílejí se také třeba na rozvoji družicových aplikací a řadě dalších projektů.

Česká republika také jako první ze zemí bývalého východního bloku založila ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou takzvaný kosmický inkubátor ESA BIC Prague. Tento podnikatelský inkubátor podporuje a rozvíjí start-upy, které chtějí ve svých komerčních produktech či službách využívat vesmírné technologie nebo systémy.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Od středy zlevní volání do ostatních zemí EU na polovinu

Euroskop, čtk, Evropská komise, 14. 5. 2019

Vesmírná politika EU: Jaká témata přinesl seriál Euroskopu?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 9. 4. 2019