Jaké využití mají evropské vesmírné systémy v běžném životě?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 25. 3. 2019

Jedete autem a zapnete si navigaci, abyste trefili? Letíte do zahraničí a na mobilu máte vždy správný čas, ať jste v jakémkoli časovém pásmu? Chcete se podívat, kde se právě nachází Vaše zásilka? To všechno je možné díky vesmírným systémům, jejichž družice putují po oběžné dráze. Kosmické technologie toho ale umí daleko víc a spoustu služeb využíváme zcela běžně v každodenním životě, aniž si to uvědomujeme. Jaké to jsou? Přečtěte si další díl seriálu “Vesmírná politika EU”!

Mobilní aplikace

Satelitní navigační systémy využívají chytré telefony, tablety, digitální kamery nebo zařízení měřící sportovní výkon. Mohou díky nim poskytovat služby založené na sledování polohy uživatele (takzvané Location Based Services) – například lokální zprávy, místní předpověď počasí nebo zajímavá místa v okolí bodu, kde se uživatel právě nachází. Sportovní hodinky zase mohou přesně měřit trasu běhu nebo cyklovýletu a ukázat uživateli jejich mapu.

Na informacích o poloze závisí téměř 3 miliardy mobilních aplikací, které se běžně používají. V současnosti vyrábí přes 20 globálních výrobců chytrých telefonů modely s integrovaným systémem Galileo. Jedná se o evropský globální navigační družicový systém, který je civilní obdobou amerického GPS (více se o něm dozvíte v článku zde). Chcete vědět, jestli má Váš telefon Galileo? Podívejte se sem.

Přesný čas

Satelity pohybující se na oběžné dráze umožňují přesné nastavení a synchronizaci času. Přesný čas je důležitý nejen pro jednotlivce, ale i pro celá odvětví, jako jsou finance (třeba pro časová razítka nutná k ověření transakcí v elektronickém bankovnictví), energetika (například pro fázování elektrických sítí) nebo telekomunikace.

Doprava a přesná navigace

Systém Galileo neslouží jen jako navigace, která řidiče dovede spolehlivě k cíli. Je využíván také například ke kontrole povolené rychlosti nebo výběru mýtného. V České republice se počítá s využitím Galilea jako sledovacího systému pro výběr mýtného od roku 2020. Nově má být v Evropě také integrován do digitálních tachografů nákladních vozidel, aby se zajistilo dodržování pravidel týkajících se doby řízení a zlepšila se bezpečnost silničního provozu.

Od dubna 2018 je systém Galileo součástí každého modelu vozidla prodávaného v EU, což umožňuje mimo jiné i fungování systému tísňového volání eCall. V případě vážné dopravní nehody systém sám zavolá záchranáře a poskytne jim informaci o přesné poloze auta. Účastníkům nehody se tak kdekoli na území Evropské unie dostane včasné pomoci.

Vesmírné systémy umožňují přesnou navigaci nejen v osobní dopravě.

Používáte navigaci na cestě autem nebo třeba k orientaci ve městě? Bez kosmických technologií byste si museli vystačit s klasickou mapou. Zdroj: Pixabay.com

Vesmírné technologie zajišťují bezpečné přistání letadel, například za špatné viditelnosti nebo obtížných povětrnostních podmínek. Na 350 letišť téměř ve všech zemích EU nyní využívá za tímto účelem evropský zpřesňující systém EGNOS, v ČR je k přijímání jeho signálu vybaveno 6 letišť. Díky tomu se daří zabraňovat zpoždění a přesměrování letů.

Přesnou navigaci využívají dopravní, obchodní i rekreační lodě například při navigování přes úzké kanály, nebo signální, řídící a kontrolní systémy v železniční dopravě.

Díky možnosti určit přesnou polohu lze také sledovat pohyb zboží. Logistické firmy i zákazníci tak mají přehled, kde se právě nachází jejich zásilka.

Zemědělství

Data z evropského kosmického programu Copernicus pomáhají zpřesnit zemědělství – zvýšit produktivitu, snížit ztráty a optimalizovat použití hnojiv či herbicidů. Zemědělci díky nim mohou monitorovat plodiny, přizpůsobit své pěstitelské metody podle podmínek a předpovídat výnosy. Vinařům například slouží speciální aplikace firmy Terranis, která jim dodává informace v klíčových týdnech těsně před sklizní hroznů.

Zhruba 82 % evropských zemědělců, kteří používají pro přesné zemědělství družicovou navigaci, využívá systém EGNOS (více informací o systémech Copernicus a EGNOS najdete zde).

Zdraví

Program Copernicus poskytuje data o stavu atmosféry, ozonové vrstvy, emisích nebo intenzitě slunečního záření a předpovídá jejich další vývoj. Informace jsou využívány mimo jiné ve zdravotnictví – aplikace HappySun například pomáhá chránit před spálením sluncem tím, že předpovídá intenzitu UV záření a poskytuje individuální doporučení v závislosti na typu kůže uživatele a místě, kde se nachází.

Zvládání přírodních katastrof

V roce 2017 pomáhal kosmický program Copernicus záchranářům například při lesních požárech v Itálii, Španělsku, Řecku a Portugalsku, při zemětřeseních v Mexiku, při hurikánech Harvey, Irma a Maria nebo při povodních v Irsku a Německu. Díky satelitním snímkům systému Copernicus měly záchranné týmy k dispozici mapy, které zobrazovaly rozsah a závažnost škod, a mohly tak účinněji zasáhnout. Copernicus zajišťuje také službu včasného varování.

Pátrací a záchranné operace

Systém Galileo poskytuje službu Search and Rescue, která výrazně zkracuje čas potřebný k lokalizaci osob vybavených nouzovým zařízením, ať už se nacházejí na moři, v horách, v poušti nebo ve městě. Zatímco dříve trvalo hledání osob v průměru 4 hodiny, díky využití služby se zkrátilo na zhruba 10 minut. Služba Search and Rescue je v akci několikrát týdně.

Vesmírné systémy využívá také Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) při plnění svých úkolů v oblasti Středomoří. Usnadňují jí zejména vyhledávání plavidel v nouzi a záchranu životů na moři. Data o tom, co se právě děje na zemi i na moři kolem hranic EU, poskytuje program Copernicus. Systém pomáhá například snižovat počet migrantů překračujících nelegálně hranice.

Informace jsou využívány také při operacích mimo území EU, zejména ve vzdálených, těžko přístupných oblastech, kde hrozí bezpečnostní riziko.

Ochrana přírody a klimatické změny

Copernicus sbírá data o intenzitě slunečního záření, stavu oceánů a mořských ekosystémů, pokrytí Země vegetací, vodním cyklu nebo třeba stavu klimatu v Evropě. Galileo mapuje a měří oceány, hladinu moří a ledovce, sleduje znečišťující a nebezpečné látky.

Data z těchto systémů slouží k ochraně přírody, boji proti znečištění moří i půdy, správě lesů a vodních zdrojů, rozvoji obnovitelné energie nebo reakci na klimatické změny. Jsou také klíčové pro předpověď počasí a lepší pochopení změn klimatu. Kromě toho přispívají k vědeckému výzkumu v oblastech meteorologie, geologie, geodézie a dalších. Vědci s jejich pomocí studují události předcházející zemětřesením, pohyby zvěře nebo ionosféru a vesmírné počasí.

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) využívá data programu Copernicus například při sledování úniků ropy.

Mapování

Data ze satelitní navigace jsou využívány při mapování, městském plánování nebo třeba rozvoji venkova. Systém EGNOS má zajistit přesnost na zhruba 20 centimetrů.

Ochrana družic

V květnu 2018 bylo registrováno 111 družic, které poskytují služby pozorování a sledování vesmíru (SST). Díky nim lze předcházet srážkám objektů ve vesmíru a následnému ohrožení důležité infrastruktury.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek