Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

PESCO II, č. 9: Projekty rozvíjející schopnosti v oblasti C4ISR

Petr Pospíšil, Euroskop, 25.3.2019
Pesco II karousel

Akronym „C4ISR" označuje obranné schopnosti, obsažené v následujícím výčtu: „Velení, řízení, komunikace, výpočetní technika, zpravodajská činnost, pozorování a průzkum" (anglicky "Command, Control, Communication, Computing, Intelligence, Surveillance and Reconnaisance" – odtud zkratka C4ISR). Právě do této velice široké, průnikové kategorie obranných schopností patří i dva projekty, které si představíme v předposledním díle seriálu o druhé vlně projektů stálé strukturované spolupráce PESCO.

Byť se na první pohled může zdát, že oblast C4ISR představuje jakousi zbytkovou kategorii, jedná se o mylný dojem. Schopnosti jako jsou sběr dat, průzkum, komunikace obranných systémů, využití výpočetní techniky, integrované systémy pro velení a řízení mají potenciál posunout evropské armády o krok vpřed a poskytnout jim důležitou přidanou hodnotu.

Není náhodou, že i u ostatních projektů se téměř ve všech případech alespoň s určitými elementy C4ISR setkáváme. Projekty zařazené do této kategorie se na rozvoj těchto schopností speciálně soustředí; je to jejich hlavním cílem. Od ostatních, dříve představených projektů, je tedy odlišuje zpravidla to, že nejsou vázány jen a pouze na určitou doménu operací, nýbrž rozvíjí univerzálně využitelné schopnosti.

V kombinaci s projekty v oblasi kyberprostoru se v součtu s projekty schválenými již v první vlně projektů PESCO dokonce jedná o nejzastoupenější kategorii. V rámci první vlny do kategorie „kybernetické oblasti a C4ISR" mimo jiné patřily ambiciózní projekty Kybernetické týmy rychlé reakce, Platforma pro sdílení informací o kybernetických hrozbách či Evropské zabezpečené softwarové rádio.

V listopadu 2019 k dřívějším projektům přibyla trojice dalších. Vlajkovou loď jistě představuje projekt elektronického boje, jehož se účastní sedm zemí. Jde o historicky první schválený projekt PESCO, jehož iniciátorem a vedoucí zemíje Česká republika. Projektu se účastní celkem sedm zemí a v našem seriálu jsme mu věnovali samostatný profil.

Níže si představíme dva zbývající projekty v oblasti C4ISR, schválené Radou EU v listopadu 2018.

Letecké systémy do vyšších sfér atmosféry


Projekt se plným názvem jmenuje Vývoj vzducholoďové platformy ve vysoké atmosféře pro sběr informací, pozorování a průzkum (anglicky European High Atmosphere Airship Platform – Persistent Intelligence, Surveillance and Reconnaisance Capability).

Vedoucí zemí je Itálie a kromě ní se projektu účastní rovněž Francie.

Cílem dvojice účastnických zemí je vývoj efektivní a inovativní platformy schopné pohybovat se a operovat ve vyšších vrstvách atmosféry za účelem shromažďování zpravodajských informací, monitorovací a průzkumné činnosti.

Velitelské stanoviště pro malé operace speciálních jednotek


Projekt, v originále nazvaný One Deployable Special Operations Forces Tactical Command and Control Command Post for Small Joint Operations, sdružuje pouze dvě účastnické země: Řecko (které je vedoucí zemí) a Kypr.

Ambicí projektu je vyvinout a uvést do provozu velitelské stanoviště schopné velení a řízení malých společných operací. Podle účastnických zemí by takovéto velitelské stanoviště mělo vzniknout do roku 2024. Do tohoto data bude schopné jeho nasazení v operacích a účastnické země hodlají umožnit i jeho využití v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a ve strukturách Severoatlantské aliance.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Od středy zlevní volání do ostatních zemí EU na polovinu

Euroskop, čtk, Evropská komise, 14. 5. 2019

Vesmírná politika EU: Jaká témata přinesl seriál Euroskopu?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 9. 4. 2019