Tereza Chlebounová, Euroskop, 1. 4. 2019
Jak zajistit bezpečnost v kosmu, kde je čím dál víc rušno? Jak řešit dobývání vesmíru z právního hlediska? A jaké další výzvy v souvislosti s vesmírem před Evropou stojí? Dočtete se v závěrečném dílu seriálu Euroskopu!
Evropská unie patří k nejvýznamnějším světovým hráčům na poli vesmírného průmyslu a výzkumu. Aby si své postavení udržela, plánuje v období 2021-27 navýšit rozpočet na vesmírné aktivity na 16 miliard eur, což je o třetinu více, než v předcházejícím sedmiletém období.
Evropu ale čekají i jiné výzvy, než jen posilování své konkurenceschopnosti a autonomie. V souvislosti se zvyšujícím se zájmem o vesmír je potřeba zabývat se oblastmi, které by dříve zněly jako sci-fi – například bezpečností „provozu“ ve vesmíru, planetární obranou nebo kosmickým právem.
Reagovat je nutné i na skutečnost, že vesmír už není jen doménou států. Narůstá aktivita a vliv nestátních aktérů, zejména soukromých společností, které do vesmírného výzkumu investují obrovské částky a mají velké ambice. Vyvstává potřeba vést s nimi dialog a zapojit je do vytvoření mezinárodního režimu využívání vesmíru.
Bezpečnost v kosmu
Stále palčivější problém představuje bezpečnost ve vesmíru, v němž se odehrává čím dál větší množství aktivit (o evropských vesmírných programech se dočtete zde). Narůstá počet satelitů na oběžné dráze a také vesmírného smetí – zbytků již nefunkčních družic a dalších těles. Podle Evropské kosmické agentury se na orbitu pohybuje neustále se zvětšující shluk více než 750 tisíc kusů nebezpečného odpadu většího než 1 cm, které mohou poškodit nebo zničit satelity.
Případné srážky objektů mohou způsobit narušení důležité infrastruktury a služeb, které na kosmických technologiích závisejí. Kromě toho hrozí, že se sražené objekty dostanou neřízeně zpět do zemské atmosféry, kde napáchají další škody.
Evropská unie chce zvýšit bezpečnost v kosmu prostřednictvím nové iniciativy Space Situational Awareness (SSA) – získáváním poznatků o situaci ve vesmíru. SSA má odhalit, předvídat a vyhodnotit rizika spojená s kolizí objektů ve vesmíru, vesmírným počasím, ale také asteroidy a dalšími tělesy, která by mohla přímo ohrozit Zemi.
V souvislosti s čím dál aktivnějším využíváním vesmíru musí nejen Evropa řešit nové výzvy jako je třeba bezpečnost nebo regulace aktivit v kosmu. Zdroj: Pixabay.com
Planetární obrana
Téma obrany planety před vesmírnými tělesy dostalo nový impulz v souvislosti s takzvaným Čeljabinským meteorem, který v roce 2013 vstoupil do zemské atmosféry nad jižním Uralem a explodoval. Přes tisíc lidí utrpělo zranění, nejčastěji kvůli padajícím střepům z oken, které vyrazila po výbuchu tlaková vlna.
Evropská kosmická agentura (ESA) nyní ve spolupráci s americkou agenturou NASA připravuje první misi planetární obrany, která by měla ověřit, zda lze vychýlit asteroid z jeho dráhy pomocí kinetické energie. Během experimentu nazvaného DART (Double Asteroid Redirection Test) vypustí NASA sondu, která narazí do menšího z dvojice asteroidů Didymos.
ESA vyšle k asteroidu misi HERA, která bude pozorovat a měřit následky nárazu. Test by měl proběhnout v roce 2022 a přinést poznatky o tom, jak asteroidy na kinetickou energii reagují.
Regulace aktivit ve vesmíru
Kosmické právo je obor, který se v poslední době rychle rozvíjí. Základy mezinárodního kosmického práva položila Mezinárodní smlouva o mírovém využívání vesmíru (Outer Space Treaty), která byla podepsána v roce 1967, a dodnes ji ratifikovalo přes sto zemí světa. Smlouva vyhrazuje Měsíc a další nebeská tělesa pouze pro mírové účely a stanovuje, že kosmický prostor patří celému lidstvu.
Vzhledem k rostoucímu zájmu nových, často soukromých aktérů o vesmír však vzniká potřeba kosmické aktivity dále regulovat. Týká se to například těžby na asteroidech, kde se nacházejí nejen cenné nerostné suroviny, ale také voda důležitá pro zásobování kosmických letů mimo jiné jako palivo.
Průkopníkem v této oblasti je v Evropě Lucembursko, které jako první země v Evropě vytvořilo zákon o těžbě v kosmu a připravuje legislativu, jež by měla řešit i další vesmírné aktivity. Problematice se věnuje také speciální výzkumná skupina v Haagu (Hague International Space Resources Governance Working Group), která sdružuje zástupce vlád, průmyslu, akademické sféry, výzkumných center a mezinárodních organizací. Jejím cílem je nalézt globální rámec pro aktivity ve vesmíru.
Podle Mahuleny Hofmannové z Lucemburské univerzity, která se podílela na studii zkoumající právní aspekty dobývání kosmu, je potřeba nalézt mechanismus, pomocí nějž budou zájemcům přidělovány licence. Operátoři by se nejprve registrovali u národních orgánů a ty by pak kontaktovaly mezinárodní autoritu. Zabránilo by se tak možným střetům a zároveň by registrovaní operátoři získali mezinárodní ochranu. Hoffmanová tento mechanismus popsala na odborném panelu v rámci mezinárodního sympozia Rethinking the Future, který se uskutečnil 20. září 2018 v Černínském paláci.
Právními aspekty dobývání vesmíru se zabývá také Evropské centrum pro kosmické právo, které vzniklo v roce 1989 pod záštitou Evropské kosmické agentury. Jeho členy jsou odborníci na různé oblasti kosmického sektoru, právníci, univerzitní profesoři i studenti. Centrum slouží především jako fórum pro dialog na téma vesmírného práva a výměnu názorů napříč různými obory.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
