Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

PESCO II, díl 10.: Projekty ve vesmírné doméně

Petr Pospíšil, Euroskop, 1.4.2019
Pesco II karousel

Druhá vlna projektů stálé strukturované spolupráce v obraně PESCO, k jejichž schválení Radou EU došlo v listopadu 2018, se na rozdíl od prvních sedmnácti projektů zaměřila i na jednu z nejnovějších vojenských operačních domén: vesmír. Vývoj schopností obranného využití kosmu je teprve ve svém počátku – o to pozitivnějším zjištěním je skutečnost, že k těmto iniciativám dochází, zásluhou dvou projektů PESCO, i na evropské úrovni.

V následujícím textu – který je závěrečým dílem tematického seriálu o druhé vlně projektů PESCO – si představíme profily těchto dvou projektů.

Radionavigační systém EU


Projekt se v anglickém originále nazývá „EU Radio Navigation Solution" a jedná se o ambiciózní počin, který reprezentuje společné úsilí významných unijních členských zemí.

Garantem projektu je Francie a seznam účastnických zemí dále zahrnuje Německo, Itálii, Španělsko a Belgii. Dalších sedm zemí prozatím zaujalo status pozorovatele – a mezi nimi nechybí ani Česká republika.

Částečné, prozatím pasivní zapojení Česka není vzhledem k podstatě projektu překvapivé. Projekt se, zjednodušeně řečeno, zabývá využitím schopností družicové navigace za obrannými a vojenskými účeli. V České republice, jak známo, má své sídlo Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), spravující a provozující navigační systém Galileo.

Právě na radionavigačních schopnostech již vyvinutých a do budoucna dále rozvíjených v rámci systému Galileo chtějí autoři tohoto projektu PESCO stavět. Využijí při tom zejména tzv. veřejné regulované služby (public regulated service), poskytované díky programu Galileo.

Cílem projektu je zaprvé analýza hlavních slabin doposud užívaných radionavigačních systémů. Druhou, významnější ambici, následně představuje vývoj nové vojenské doktríny v oblasti radionavigace. Tato doktrína s sebou přinese rozvoj schopností a spolupráce v aspektech, jako jsou určování polohy, určování času a samotná navigace.

Vesmírná monitorovací síť pro vojenské využití


Projekt Vesmírné monitorovací sítě pro vojenské využití (European Military Space Surveillance Awareness Network, zkráceně EU-SSA-N) je z hlediska počtu účastnických zemí skromnější než jeho výše představený předchůdce. Účastní se jej dvojice románských zemí – Itálie a Francie, přičemž Řím zastává roli koordinátora projektu.

Autoři projektu si za svůj cíl předsevzali vyvinutí autonomního sytému vesmírného dohledu pro vojenské účely. Systém, který má být výsledkem tohoto vývoje, by měl být interoperabilní, integrovaný a sladěný s již existujícím výzkumným projektem EU-SST (Space Surveillance and Tracking, vesmírné pozorování a sledování), finančně podpořeným z unijního programu pro vývoj a inovace Horizon 2020.

Cílem projektu EU-SST je zajišťovat ochranu evropského majetku nacházejícího se ve vesmíru (například družic), jehož poškození (například v důsledku kolize s úlomky rotujícími na oběžné dráze) by jednak mohlo ohrozit funkčnost některých systémů a služeb na naší planetě, jednak mohlo zapříčinit fyzické nebezpečí v případě pádu těchto objektů na zemský povrch.

Kromě využívání synergií mezi vojenským projektem, realizovaným v rámci PESCO, a vědeckým projektem EU-SST, si účastnické země stanovily za cíl rovněž posílení schopností včasné reakce na přírodní pohromy i neštěstí způsobená člověkem. To bude možné díky rozvoji monitorovacích schopností ve vesmíru, což umožní včasnější detekci vzniku těchto katastrof.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop