Summit může už dnes rozhodnout o obsazení klíčových postů v EU

20.06.2019
Euroskop, 20. 6. 2019

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie se dnes sejdou v Bruselu na summitu naplněném řadou zásadních témat, která budou určovat budoucnost Unie. Nejsledovanější záležitostí bude výběr obsazení pěti klíčových postů v čelech evropských institucí, o kterém budou jednat na pracovní večeři. Dále lídři zemí EU stanoví strategické směřování bloku pro příštích pět let. Věnovat se budou také klimatické politice, otázce dalšího rozšiřování EU, víceletému finančnímu rámci nebo zahraničním vztahům bloku.

Vyjednávání o personáliích trvají prakticky od květnových evropských voleb a pokračovat budou do posledních chvil před začátkem summitu. Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk, který diskuse koordinuje, byl ve zvacím dopise „opatrně optimistický“ ohledně toho, že po dnešní večeři bude k dispozici seznam jmen pro pozici v čele komise, pro křeslo předsedy Evropského parlamentu, pro místo v čele unijní diplomacie a v neposlední řadě pro obsazení Tuskovy funkce předsedy Evropské rady, která se uvolní před koncem roku.

Personální mozaika by přitom měla zohledňovat nejen politické složení Evropského parlamentu (EP), který předsedu komise schvaluje a volí svého předsedu, ale také to, aby žádný evropský region nepřišel zkrátka a aby byli co nejvyrovnaněji zastoupeni muži a ženy.

Merkelová diskutuje s Junckerem
S předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem hovoří německá kancléřka Angela Merkelová, o které se v kuloárech mluvilo jako o jeho možné nástupkyni. Ta však tyto spekulace už dříve odmítla. Zdroj: Evropská rada

Evropská rada chce rozhodnout do 2. července

Otazník visí nad tím, zda summit zohlední přání části frakcí v EP a vezme v potaz takzvaný systém „spitzenkandidátů“, který by do čela komise vynesl vedoucího kandidáta v eurovolbách vítězných evropských lidovců. „Procedura Spitzenkandidaten“ sice formálně běží, ale zda bude použita, není jasné. Vzhledem k tomu, že smlouva stanovuje pouze to, že by Rada měla „vzít v úvahu volby do Evropského parlamentu“, neexistuje povinnost, aby tomu tak bylo.

Prezidenti a premiéři se chtějí dohodnout nyní, předtím než 2. července začne ustavující schůze Evropského parlamentu, na které poslanci zvolí svého nového předsedu. Pokud se přesto dnes lídři zemí EU na jménech kandidátů nedohodnou, je možné, že se budou muset sejít na mimořádném summitu ještě před tím, než se noví europoslanci sjedou do štrasburského sídla EP.

Procedura spitzenkandidátů

Tato procedura vychází z Lisabonské smlouvy. Smlouva totiž umožnila větší propojení institucí a v článku 17 v odstavci 7 explicitně stanovila, že:

„S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise“.

Hlavní slovo v nominaci stále drží Evropská rada, protože ze smlouvy povinnost nevyplývá. Snahy politických stran na evropské úrovni o prosazení svých kandidátů na post předsedy Komise jsou zcela logické, ale fakticky nemají ve smlouvách právní základ. Procedura nicméně už byla využita v evropských volbách v roce 2014, kdy hlavní evropské politické strany nominovaly své kandidáty na předsedu Evropské komise. Kandidát strany, která obdržela nejvyšší počet hlasů se po schválení většinou poslanců nového Parlamentu stal předsedou Komise (Jean-Claude Juncker).

Doorstep
Premiér Andrej Babiš hovoří při příchodu do budovy Evropské rady s českými novináři. Zdroj: Úřad vlády

Ještě před dnešní večeří čeká účastníky summitu první pracovní jednání, při kterém by měli přijmout strategickou agendu EU pro příštích pět let. Diskuse se dotkne také rozšiřování EU, problematiky dezinformací a hybridních hrozeb a v části věnované zahraniční situaci by lídři měli schválit půlroční prodloužení sankcí vůči Rusku a odsoudit rozhodnutí jeho prezidenta Vladimira Putina vydávat ruské pasy lidem ze separatistických regionů na Ukrajině.

Bude EU v roce 2050 uhlíkově neutrální?

Pro Česko bude důležitá debata o klimatické změně, kde patří k menšině odmítající zmínku v závěrech vrcholné schůzky o „uhlíkově neutrální“ EU k roku 2050, což by znamenalo úsilí snížit emise CO2 téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý absorbovat. Opozice proti návrhu se ozývá především ve střední Evropě, která se chce držet závazkům, ke kterým se EU už zavázala v Pařížské dohodě o změně klimatu, která stanovuje, že emise skleníkových plynů by měly klesnout na nulu až ve druhé polovině tohoto století.

Původní návrh závěrů vrcholné schůzky podle čtk hovořil o potřebě urychleně pracovat na podmínkách, pobídkách a rámci, které by nulové emise zajistily. Aktualizovaná verze dokumentu, na kterém v minulých dnech pracovali diplomaté, se ve snaze o kompromis a konsenzuální podporu všech států unie snaží zohlednit výhrady některých států.

V této verzi textu by tak summit vyzval Evropskou komisi a členské země, aby rychle začaly vymýšlet podmínky a pobídky, kterých by pak bylo možné využít k určení toho, jak by bylo možné klimatickou neutralitu unie k roku 2050 zajistit. Zohledněny přitom mají být „okolnosti v jednotlivých členských zemích a respektováno jejich právo určit si vlastní energetický mix“ – tedy to, z jakých zdrojů země uspokojují své energetické potřeby. O finální podobě textu se teprve povede diskuze mezi premiéry a prezidenty členských zemí.

Premiér Babiš se sešel s předsedou Komise Junckerem

Český premiér Andrej Babiš návštěvy Bruselu před summitem využil i ke koordinačním schůzkám. V dopoledních hodinách se sešel s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Podle premiérových slov na schůzce mluvili o rozšíření EU, především o Severní Makedonii, kterou Andrej Babiš nedávno navštívil. Dalším tématem byl boj proti klimatické změně. O auditech ke svému údajnému střetu zájmů s ním podle svého vyjádření premiér nejednal.

Již před schůzkou s Junckerem hovořil Babiš s brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem, který je jedním z kandidátů na post Junckerova nástupce.

Setkání Babiše a Junckera
Setkání premiéra Andreje Babiše a předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Zdroj: Úřad vlády

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek