Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Summit EU dospěl ke kompromisním závěrům ke klimatické politice

Euroskop, , 20.06.2019
Summit červen 2019

Začátek summitu Evropské rady protáhly komplikované diskuze o strategii EU v boji proti klimatické změně. Prezidenti a premiéři zemí EU se zastavili na sporu o formulaci části závěrů souvisejících se snahou o dosažení uhlíkové neutrality Unie k roku 2050. Nejvyšší představitelé zemí EU nakonec spor vyřešili kompromisní poznámkou o tom, že klimatické neutrality musí být k roku 2050 dosaženo "podle velké většiny členských zemí".

Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtěly, vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož postoj sdílely některé další středoevropské země. Opačný názor než polská strana zastávali především německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Bruselský server Politico. eu výsledek jednání interpretoval jako neshodu mezi západní částí EU, která se snaží tlačit na ambicióznější cíle a středoevropskými státy, které jsou závislejší na fosilních palivech a vnímají tyto snahy jako ohrožující jejich hospodářství. 

Polský premiér se vyjádřil, že zabránil přijetí cílů k roku 2050, aby "ochránil zájmy polského byznysu a občanů". Polská vláda podle jeho slov potřebuje, aby na stůl byly položeny "konkrétní věci", aby mohla být ujištěna, jaký druh finanční podpory získá na modernizaci hospodářských sektorů". 

 

Babiš: EU by se měla spíše soustředit na cíle k roku 2030


S tím, že by se summit měl zavázat k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050, což by znamenalo snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat, měl před jednáním problém i český premiér Andrej Babiš.

"Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise," řekl před jednáním novinářům Babiš, podle něhož by se unie měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030. Nový závazek podle něj nesmí ohrozit české hospodářství ani zaměstnanost. ČR by si rovněž chtěla nadále sama rozhodovat o energetickém mixu, dodal.

Na druhé straně v této diskuzi stál prezident Macron, který svým kolegům připomněl, že z pohledu průmyslu je polovina 21. století v zásadě za dveřmi. A tak volby ohledně využívání jaderné energetiky či obnovitelných zdrojů je třeba učinit už nyní, pokud má být k roku 2050 příslušný cíl splněný. Otázkou věrohodnosti EU pak podle Macrona bude unijní postoj na zářijové klimatické konferenci OSN.

 

Jednání Evropské rady
Jednání Evropské rady. Zdroj: Úřad vlády

 

Při plnění cílů mají být zohledněny okolnosti v různých zemích

Původně navržený text ještě před summitem diplomaté zmírnili, právě ve snaze omezit odpor zemí ze středu a východu EU. Nyní připomíná, že vše, co unie dělá, musí být v souladu se závazky z klimatické konference v Paříži z roku 2015.

Zohledněny také mají být "okolnosti v jednotlivých členských zemích a respektováno jejich právo určit si vlastní energetický mix" - tedy to, z jakých zdrojů země uspokojují své energetické potřeby. Původně byl dokument jednoznačnější a hovořil o potřebě urychleně pracovat na podmínkách, pobídkách a rámci, které by nulové čisté emise zajistily.

 

 Závěry Evropské rady z 20. června 2019 
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

Právě začíná Evropský týden odborných dovedností

Tereza Chlebounová, Euroskop, 14. 10. 2019

Co čeká kandidáty na komisaře v příštích týdnech?

Klára Votavová, psáno pro Euroskop, 17. 9. 2018

Eurojust: Boj proti teroristům a přeshraničnímu zločinu

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 9. 2019