Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

EU podle Finska: Globální lídr v boji proti změně klimatu

David Březina, Euroskop, 26.07.2019
Továrny, kouř

„Udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“ - tak zní motto finského předsednictví Rady EU, které potrvá od 1. července do 31. prosince 2019. V rámci předsednického programu si Finsko stanovilo za cíl i posílení postavení EU jako globálního lídra v boji proti změně klimatu.

Klimatickou změnu chápe finské předsednictví jako globální problém, který ohrožuje nejenom životní podmínky lidí a dalších živých organismů, ale i ekonomiku a bezpečnost. Klimatickou změnu považuje za skutečnost, která dokáže destabilizovat celé společnosti a neohrožuje pouze pobřežní města EU, ale z důvodu například extrémního sucha mohou klimatické změny pocítit i obyvatelé České republiky a dalších států střední Evropy.

Finsko podporuje cíl uhlíkově neutrální Evropy v roce 2050


Finské předsednictví předpokládá boj s klimatickou změnou v podobě přijetí dlouhodobé strategie s cílem vytvořit uhlíkově neutrální Evropu do roku 2050. Jedním z prvních cílů, které si nové předsednictví stanovilo do konce roku 2019 je definice základních vlastností pro tuto dlouhodobou klimatickou strategii.

Podle finského předsednictví může přechod na klimaticky neutrální Evropu znamenat růst výkonu ekonomiky a konkurenceschopnosti. Klíčovými pro tento přechod mají být investice do technologických řešení a podpora změn např. v oblasti dopravy.

Finsko doufá v dosažení dohody s evropskými lídry na ambiciozním cíli pro rok 2050 na plánovaných jednáních v říjnu či v prosinci. Toto téma bylo však již na programu červnové Evropské rady, kdy však představitelé středoevropských zemí, včetně ČR, zmínku o klimatické neutralitě EU v závěrečném dokumentu z jednání zablokovali.

Továrny, kouř
Finsko zařadilo boj za zlepšení životního prostředí a schválení ambiciózních cílů v oblasti klimatické politiky mezi své hlavní priority. Zdroj: Pixabay


Státy EU jsou pozadu s plněním cílů Pařížské dohody


Podle neziskové organizace CAN (Climate Action Network Europe) nicméně evropské státy řádně neplní ani cíle již stanové Pařížskou dohodou, kterou přijaly smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, včetně států EU, v prosinci 2015. V jejím rámci se státy EU přihlásily k cíli společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Z průzkumu organizace CAN z roku 2018 vychází v plnění cílů této dohody nejlépe Švédsko, Portugalsko a Francie, zatímco nejhůře dopadlo Polsko, Irsko a Estonsko. Česká republika spolu se Slovinskem patří mezi státy střední a východní Evropy, které dosahují nejlepších výsledků v plnění těchto cílů.

 

Postoji Česka ke klimatické politice EU se věnoval kulatý stůl Národního konventu o EU. Zdroj: Youtube profil Euroskop.cz

 

V oblasti bioekonomiky má vzniknout milion pracovních míst


Dalšími úkoly, které si finské předsednictví v oblasti životního prostředí klade, je podpora zodpovědné společné zemědělské politiky a implementace aktualizované strategie bioekonomiky, kterou představila Komise v říjnu 2018.

„Rozvoj bioekonomiky – která tvoří obnovitelný segment oběhového hospodářství – nám může pomoci najít nové, inovativnější způsoby jak zajistit potraviny, čistou vodu a energii a nevyčerpat přitom omezené biologické zdroje naší planety,“ vysvětlil cíle strategiepři jejím představení místopředseda Komise Jyrki Katainen.

Bioekonomika zahrnuje všechna odvětví, která využívají biologické zdroje (rybolov, zemědělství, bioenergetika). V současnosti pracuje v těchto odvětví 18 milionů lidí a do roku 2030 se počítá se vznikem milionu nových „zelených“ pracovních míst.

Autor: David Březina, Euroskop