Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropa a vesmír: Pro jakou budoucnost se rozhodneme?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 27. 8. 2019
Earth

Udrží se Evropa v čele dobývání vesmíru? A zapojí se do rostoucí militarizace kosmu? Členské státy Evropské kosmické agentury, včetně České republiky, čeká na podzim rozhodnutí o budoucnosti evropských vesmírných aktivit.

V listopadu se ministři evropských zemí sejdou ve španělské Seville, aby rozhodli, jak ambiciózní bude Evropa v „druhé fázi závodu o vesmír“, jak stupňující se aktivity v kosmu nazval server Politico.eu. Budou jednat například o tom, jestli financovat projekty, jako je společný program s americkou agenturou NASA na odklánění asteroidů ze své dráhy nebo jak aktivní budou Evropané při průzkumných misích ve vesmíru.

Zmíněné projekty by měla na starosti Evropská kosmická agentura (European Space Agency – ESA), která sdružuje 22 evropských států. ESA je mezinárodní organizace pro využití vesmíru, která navrhuje a realizuje evropský kosmický program. Česká republika se stala jejím plnohodnotným členem v roce 2009, úzce však s agenturou spolupracuje už od roku 1996. 

Do rozpočtu ESA přispívají všechny členské státy, a to na základě výše svého hrubého domácího produktu. Kromě povinných příspěvků na aktivity ESA se země mohou finančně podílet na celé řadě volitelných programů podle svých zájmů.

Zájem o vesmír roste a Evropa nechce zůstat pozadu

Zájem o vesmír roste a Evropa nechce zůstat stranou. Zatím se soustředí na civilní využití vesmíru, na stole ale leží otázka, jak reagovat na vzrůstající militarizaci kosmu. Zdroj: Pixabay.com

Ve vesmíru působí desítky hráčů


Zatímco v 60. letech dokázaly vyslat satelity do vesmíru pouze dvě velmoci – Spojené státy americké a Sovětský svaz, dnes má podle serveru Politico svoje kosmické agentury víc než 70 zemí světa. K tomu se přidává řada soukromých aktérů, jako je společnost SpaceX Elona Muska nebo poskytovatel letů do vesmíru Blue Origin Jeffa Bezose.

Souběžně s rostoucím počtem hráčů, kteří jsou do aktivit v kosmu zapojeni, stoupá i počet satelitů na oběžné dráze. Server Politico uvedl, že letos jejich číslo pravděpodobně přesáhne 5000. Zároveň na vesmírných technologiích závisí čím dál víc aspektů života na Zemi, od telekomunikací přes dopravu, energetiku či bankovnictví, až po přesné zemědělství.

Bude mít EU ozbrojené vesmírné síly?


Vzrůstající význam vesmíru podle serveru Politico vede k většímu tlaku na jeho militarizaci. Americký prezident Donald Trump loni oznámil, že hodlá vytvořit samostatnou složku ozbrojených sil, která bude řešit hrozby ve vesmíru. Čína a Indie investují do vývoje kosmických dronů či rušení satelitů, Indie tento rok testovala novou střelu schopnou satelity ničit.

Také francouzský prezident Emmanuel Macron letos v červenci představil plán vlastní obranné síly, která by bránila vesmírnou infrastrukturu před možným ohrožením ze strany Číny, Ruska, Indie a dalších velkých států. Podle serveru Euractiv.com plánuje také vytvořit vojenské velitelství ozbrojených vesmírných sil.

Evropská komisařka pro vnitřní trh Elżbieta Bieńkowska v lednu prohlásila, že je na čase, aby Evropská unie zahájila debatu o vytvoření ozbrojené síly ve vesmíru. Podle serveru EUObserver.com ale podobná myšlenka vždy narazí na velkou kritiku a skepsi členských států, které chtějí uchovat kontrolu nad vojenskými záležitostmi na národní úrovni.

EU do vesmíru investuje výrazně méně než USA nebo Čína


Vesmírné aktivity jsou v každém případě velmi nákladné a podle serveru Politico zůstává otázkou, zda je Evropa ochotna vynaložit takové prostředky, aby udržela krok s dalšími hráči ve vesmíru. Evropská komise navrhla vyčlenit na kosmický program 16 miliard eur pro období 2021-2027, zatímco například roční rozpočet NASA je 20 miliard dolarů a Čína investuje do vesmírného průmyslu 8 miliard dolarů ročně.

Velká část evropského rozpočtu navíc putuje do satelitního navigačního systému Galileo a programu pozorování Země Copernicus, který umožňuje například rychle reagovat v případě přírodních katastrof nebo monitoruje změnu klimatu. Evropa tak může mít potíže dohánět ambiciózní projekty jiných hráčů – NASA například podle serveru Politico zamýšlí vyslat opět astronauty na Měsíc do roku 2024 ve spolupráci se soukromými společnostmi Elona Muska a Jeffa Bezose.

Další informace o evropské vesmírné politice naleznete v seriálu Euroskopu zde.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Co čeká kandidáty na komisaře v příštích týdnech?

Klára Votavová, psáno pro Euroskop, 17. 9. 2018

Eurojust: Boj proti teroristům a přeshraničnímu zločinu

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 9. 2019

Systém Galileo využívá už miliarda chytrých telefonů

Evropská komise, Euroskop, 09.09.2019