Eurojust: Boj proti teroristům a přeshraničnímu zločinu


Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 9. 2019

Terorismus, obchod s drogami, zbraněmi nebo lidskými orgány, převaděčství přistěhovalců či praní špinavých peněz. Tím vším se zabývá Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci, známá pod zkratkou Eurojust. Jak funguje a jakým způsobem pomáhá bojovat proti přeshraniční kriminalitě?

Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci, zkráceně Eurojust, usnadňuje členským státům spolupráci v boji proti přeshraniční kriminalitě a terorismu. Jejím cílem je zlepšit efektivitu národních orgánů, které vyšetřují mezinárodní a organizovanou trestnou činnost, a zabezpečit, aby pachatelé těchto činů byli co nejrychleji postaveni před soud.

Agentura Eurojust minulý rok v prosinci například úspěšně koordinovala rozsáhlou policejní akci proti členům italské mafie ‚Ndranghety. Akce proběhla v Německu, Itálii, Nizozemsku a Belgii. Mafie působí na všech kontinentech, dominantní postavení má zejména v pašování drog do Evropy. V souvislosti s loňskou vraždou slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka vyšlo najevo i její působení na Slovensku.

Dalším příkladem spolupráce je třeba loňská kauza syrského občana, který byl zadržen v Maďarsku kvůli falešnému pasu. Maďarské úřady získaly podezření, že se podílel na činnosti džihádistické skupiny. Prostřednictvím Eurojustu byly kontaktovány další země a za 24 hodin získaly maďarské úřady důkazy, na základě nichž je Syřan souzen v souvislosti se smrtí 25 lidí, kterým teroristé na Blízkém východě usekali hlavy.

Eurojust pomáhá mimo jiné bojovat proti přeshraničnímu pašování drog
Zabavené balíčky s kokainem. Eurojust pomáhá členským státům bojovat mimo jiné proti přeshraničnímu pašování drog. Zdroj: ČTK

Počet žádostí o pomoc s vyšetřováním terorismu roste

Eurojust ročně vyřídí téměř 2000 případů a uspořádá kolem 200 koordinačních schůzek. Na nich se projednávají konkrétní případy a plánují se operativní akce jako například souběžné zatýkání či domovní prohlídky. Schůzek se účastní zástupci orgánů činných v trestním řízení jednotlivých členských zemí, v případě potřeby i zástupci třetích zemí.

V posledních letech zaznamenává Eurojust nárůst počtu žádostí států o pomoc s vyšetřováním teroristických činů. Zatímco v roce 2014 začal řešit 14 případů, jen za první polovinu letošního roku jich bylo 49.

Protiteroristický registr propojí informace jednotlivých států

Minulý týden Eurojust oficiálně zahájil provoz nového protiteroristického registru, do nějž budou justiční orgány členských zemí vkládat informace o soudním vyšetřování případů spojených s terorismem.

Díky databázi bude například možné odhalit, že je terorista členem organizace operující ve více státech, což může vést k rozbití větších organizací.

Registr je reakcí na teroristické útoky z Paříže, kde v listopadu 2015 zahynulo více než 130 lidí. Jejich vyšetřování se kvůli přeshraničnímu působení teroristů týkalo několika zemí a odhalilo slabiny dříve nepropojeného systému, v němž byla velmi složitá a zdlouhavá komunikace mezi úřady jednotlivých států.

V Eurojustu má svého zástupce i Česko

Eurojust byl zřízen v roce 2002, sídlí v Haagu. Působí v něm zkušení státní zástupci, soudci či policisté s příslušnou kvalifikací. Každý členský stát má svého zástupce, Českou republiku reprezentuje od roku 2011 bývalý státní zástupce Lukáš Starý. Národní členové tvoří takzvané Kolegium v čele s předsedou, jímž byl v roce 2017 zvolen zástupce Slovenska Ladislav Hamran.

Národním členům pomáhají v jejich práci jejich zástupci, asistenti a vyslaní národní experti. Chod Eurojustu zajišťuje sekretariát, který má starosti finanční, personální, tiskové, právní a další záležitosti. Spadá pod něj také Evropská justiční síť – kontaktní místo, které propojuje justiční orgány jednotlivých států. Celkem má Eurojust kolem 260 zaměstnanců.

Eurojust může koordinovat a doporučovat, nikoli nařizovat

Od roku 2004 se Eurojust vnitřně dělí na týmy, které mají na starosti konkrétní témata, například potírání terorismu, finanční a hospodářskou trestnou činnost, vztahy s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi nebo spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol). Týmy pak vydávají v rámci své oblasti zprávy a doporučení Kolegiu.

Eurojust vykonává svoji činnost buď prostřednictvím svých národních členů, nebo jedná jako Kolegium. Nemá pravomoc přijímat rozhodnutí závazná pro členské státy, slouží ke koordinaci a jako orgán vydávající doporučení. Může například požádat příslušné orgány členských států, aby zahájily vyšetřování či trestní stíhání nebo doporučit sestavení společného vyšetřovacího týmu.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek