Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropský parlament schválil Komisi Ursuly von der Leyen

Úřad vlády, 03.12.2019
Handshake a EU flag

Dne 27. listopadu Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi pod vedením Ursuly von der Leyen. Po formálním jmenování Evropskou radou se nové kolegium ujmulo funkce 1. prosince s měsíčním zpožděním oproti plánovanému harmonogramu.

Komise v Parlamentu získala vysokou, téměř dvoutřetinovou podporu: v její prospěch hlasovalo z přítomných 707 poslanců 461, proti 157, 89 poslanců se hlasování zdrželo. Pro kolegium jako celek se tak vyslovilo o 78 více poslanců než pro samotnou Ursulu von der Leyen v červencové volbě předsedkyně Komise.

Přes veškeré problémy během letošního slyšení v Evropském parlamentu, který odmítl rekordní tři kandidáty na komisaře, dostalo kolegium v Parlamentu také výrazně větší podporu než předchozí Komise Jeana Clauda Junckera v roce 2014 (423 hlasů). Kvůli fragmentaci EP se však von der Leyen na rozdíl od svého předchůdce musela spolehnout na podporu tří, a nikoli dvou, největších frakcí.


Jaké má mít Komise priority podle parlamentních frakcí? 


Ve jmenovitém hlasování Komisi von der Leyen podpořili všichni přítomní poslanci Evropské strany lidové (EPP) a také téměř všichni liberálové a sociální demokraté (S&D). EPP, ke které Ursula von der Leyen přísluší, vyjádřila kolegiu jasnou podporu. Mezi priority nadcházejících let zařadil předseda frakce Manfred Weber boj proti rakovině, tvorbu pracovních míst, zastavení odlivu mozků z východních zemí, vytvoření plnohodnotné evropské FBI či určení jasné hranice Evropy, do které nemá patřit Turecko.

Předsedkyně frakce S&D Iratxe García Peréz během schvalování zdůrazňovala, že podpora socialistů kolegiu je podmíněná dodržováním závazků týkajících se mimo jiné sociálních, migračních a klimatických otázek a demokratizace EU. Podle liberální Renew Europe by se Komise v budoucích letech měla zabývat primárně dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050, digitální transformací, demokratizací EU a hájením evropského způsobu života.

Kolegium také podpořila většina poslanců konzervativní frakce ECR, byť podle jejího vedení Komise dosud jasně neosvětlila, jak chce svoje ambiciózní priority (zejména v oblasti klimatu) plnit. Z této frakce kolegium podpořila zejména dominantní polská vládní strana Právo a spravedlnost, která má v kolegiu svého komisaře.

Skupina Greens/EFA se ve volbě zdržela hlasování, deklarovala však svou ochotu s Komisí a ostatními skupinami spolupracovat na konkrétních návrzích. Svůj postoj zelení poslanci odůvodnili nedůvěrou, že kolegium dokáže účinně čelit klimatické změně, neboť neplánuje zásadně změnit obchodní, průmyslovou a zemědělskou politiku. EU Zároveň mají přetrvávající výhrady k maďarskému Várhelyimu a francouzskému komisaři Bretonovi.  

Proti novému kolegiu se hromadně vyslovili pouze poslanci euroskeptické ID a krajně levicové GUE/NGL. Zatímco podle ID chce nové kolegium nadále podporovat nefunkční technokratický eurofederalismus, levice zdůvodnila svůj nesouhlas mimo jiné údajnou přetrvávající podporou nové Komise politice úspor (austerity) nebo větším důrazem nového kolegia na obrannou politiku.

Graf: Jak frakce hlasovaly při volbě Komise Ursuly von der Leyen


 

Odborníci se shodují, že konečný výsledek hlasování o důvěře Komisi nelze interpretovat jako znak budoucí benevolence europoslanců k novému kolegiu. Ursula von der Leyen během sestavování kolegia učinila několik výrazných ústupků, mezi které patřilo nahrazení tří komisařů, přejmenování některých portfolií (zejména kontroverzního portfolia „pro ochranu evropského způsobu života“) či slib zavedení faktické legislativní iniciativy, kdy by Evropská komise předložila legislativní návrh k určitému tématu, pokud by ji k tomu Evropský parlament vyzval většinou svých členů.

Před konečnou volbou Komise Parlament představil souhrn hlavních závazků učiněných kandidáty na komisaře během slyšení v EP. Zástupci politických skupin dali jasně najevo, že na dodržování těchto slibů budou pečlivě dohlížet. Kromě zmíněných ústupků se vysoká podpora Parlamentu kolegiu dá vysvětlit také motivací velkých frakcí ukončit období institucionální nejistoty, ve kterém se EU do listopadu 2019 nacházela.

Von der Leyen v projevu před poslanci citovala Havla


Hlasování předcházel projev Ursuly von der Leyen a představování komisařů před poslanci. Zvolená předsedkyně Komise v jeho úvodu připomněla 30leté výročí počátku generální stávky v Československu, jedné z nejvýznamnějších událostí sametové revoluce. Během projevu také opakovaně použila citát Václava Havla „Usilujte o něco, co je dobré, nejen proto, že to má šanci na úspěch.“

Předsedkyně Komise zopakovala priority svého kolegia. Zmínila ambici vést „geopolitickou Komisi“, která asertivně podporuje multilaterální světové uspořádání založené na pravidlech. EU by podle ní měla jasně ukázat státům západního Balkánu, že pro ně dveře do EU zůstávají otevřené.

Zdůraznila, že EU by se měla stát světovým lídrem v ochraně klimatu, jehož změna podle ní představuje existenciální krizi. Zelená dohoda pro Evropu je podle ní novou strategií růstu, v jejímž jádru stojí nová inovativní průmyslová strategie. Aby byl přechod k uhlíkové neutralitě inkluzivní, vyžádá si velké investice. Důležitou roli v jejich poskytování by měla hrát Evropská investiční banka a nově zřízený Fond spravedlivého přechodu. Důraz na udržitelný rozvoj se také má stát součástí každé nové obchodní dohody uzavřené EU.

Jako další velkou výzvu pro EU von der Leyen zmínila digitalizaci. Uvedla, že automatizace práce lidem umožní zbavit se fyzicky náročných či rutinních úkolů, stroje však nedokážou nahradit lidskou empatii a kreativitu. Lidé by tak měli získat více času na to, co je pro ně skutečně důležité. V procesu digitální transformace je důležité vyrovnávat situaci tam, kde to trh samotný nezvládá. Stejně jako v případě GDPR by se Evropa měla pokusit nastavit pravidla pro celý svět také v oblasti vývoje etické umělé inteligence. Dále zdůraznila, že Evropa má dostatek výzkumníků, kteří – pokud dostanou příležitost – dokážou vyvíjet nové technologie přímo na kontinentu a posilovat tak evropskou technologickou suverenitu.

V oblasti hospodářské a měnové unie předsedkyně Komise vyzdvihla potřebu zlepšit unii kapitálových trhů a dokončit bankovní unii. V otázce migrace zdůraznila, že Evropa bude vždy pomáhat těm, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Zároveň je však nutné zajistit návrat těch, kteří na kontinentu pobývají neprávem. Jako důležitý pilíř evropské identity vyzdvihla kulturu a vzdělání. Oznámila, že název portfolia komisař „pro inovaci a mládež“ bude rozšířen na komisaře „pro výzkum, kulturu, inovace, vzdělání a mládež.“ Mezi další priority von der Leyen zařadila také boj proti rakovině, zavedení rámcových pravidel pro minimální spravedlivou mzdu nebo udržitelné zemědělství.

Nakonec vyzdvihla také nutnost prosazovat zásady právního státu, na které by měla dohlížet česká místopředsedkyně Komise Věra Jourová spolu s komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem. Zmínila také plánovanou Konferenci o budoucnosti Evropy, která by podle ní měla být inkluzivní a zahrnovat všechny skupiny společnosti.

Autor: Úřad vlády, Euroskop

Další články v rubrice

EU Battlegroups a jejich spolupráce s NATO

David Březina, Euroskop, 02.12.2019

Eurobarometr: Užitek z mezinárodního obchodu vidí 57 % Čechů

Tereza Chlebounová, Euroskop, 21. 11. 2019