Europoslanci se připravují na volbu evropského ombudsmana

10.12.2019
Úřad vlády, Euroskop

Na začátku každého pětiletého institucionálního období volí poslanci Evropského parlamentu (EP) evropského veřejného ochránce práv (tzv. evropského ombudsmana). Jeho volba se v roce 2019 uskuteční na plenárním zasedání dne 17. 12. O pozici se v letošním roce uchází pět kandidátů včetně stávající evropské ombudsmanky Emily O’Reilly. Jak ukázala slyšení před výborem PETI dne 3. 12., kandidáti mají o roli ombudsmana rozdílnou představu. Rezonovala zejména otázka, zda by měl ombudsman vystupovat spíše jako právník, nebo jako aktivista.

Evropský ombudsman na základě čl. 228 SFEU přijímá a následně vyšetřuje stížnosti od občanů, rezidentů EU či právnických osob v EU týkající se nesprávného postupu unijních institucí (s výjimkou Soudního dvora EU). Kromě toho může z vlastní iniciativy provádět tzv. strategická šetření fungování unijních institucí s cílem podpořit jejich demokratické rozhodování. Pokud veřejný ochránce práv shledá chyby ve fungování unijního orgánu, požádá dotyčný orgán o dodání stanoviska ve lhůtě 3 měsíců. Výsledky šetření ombudsman následně prezentuje EP. Kromě toho ombudsman EP každoročně předkládá výroční zprávu o své činnosti. Nemá však žádnou pravomoc svá rozhodnutí vymáhat či udělovat sankce.

Proces volby evropského ombudsmana na nadcházející pětileté období v roce 2019 odstartoval na konci srpna výzvou k předkládání přihlášek. Zájemci o post měli následně měsíc na to, aby sehnali potřebnou písemnou podporu aspoň 40 poslanců z minimálně 2 členských států EU. Tuto povinnost splnilo 5 kandidátů, jejichž jména byla oznámena na říjnovém plenárním zasedání.

Podporu největšího počtu poslanců (90) pro svou kandidaturu získala soudkyně Evropského soudu pro lidská práva a profesorka práva Julia Laffranque z Estonska. Laffranque ve své kampani vyzdvihuje své současné povolání soudkyně, které jí podle vlastních slov zajišťuje dostatečnou autoritu, nezávislost a schopnosti vykonávat pozici evropské veřejné ochránkyně práv. Vymezuje se tak proti dosavadní ombudsmance a protikandidátce Emilly O’Reilly, která v minulosti pracovala jako novinářka. Současnou ombudsmanku kritizuje za přílišný aktivismus a zpolitizovanost, který podle Laffraque ohrožuje nezávislost instituce a podrývá důvěru občanů. Ve své funkci se Laffranque hodlá zaměřit především na šetření konkrétních podnětů občanů a omezit počet obecných strategických šetření.

Evropský parlament
Plenární zasedání Evropského parlamentu – ilustrační foto. Zdroj: Evropský parlament

Obhajující kandidátka Emily O’Reilly (IE)dostala podporu druhého největšího počtu poslanců (84). Během slyšení v PETI oponovala tím, že vzhledem k měkkým pravomocem evropského ombudsmana přehnaně legalistický a technický postoj na špatně fungující instituce nefunguje. Důležité je však úřad ombudsmana zviditelnit a v případě potřeby instituce přesvědčit o tom, že jejich chování je špatné, nespravedlivé či diskriminační. Během slyšení proto vyzdvihovala zejména svou schopnost úřad zviditelnit. Dosavadní ombudsmanka během svého mandátu proslula mimo jiné svým strategickým šetřením o transparentnosti přípravných orgánů Rady či Euroskupiny či kritikou způsobu jmenování Martina Selmayera do pozice generálního tajemníka Evropské komise. Právě výsledek jejího strategického šetření o Selmayerovi však bývá některými poslanci EP – zejména lidovci – vnímán jako příliš politický.

Třetím kandidátem na evropského veřejného ochránce práv je se 47 hlasy ombudsman italského regionu Kampánie a právník Giuseppe Fortunato (IT). Podobně jako Julia Laffraque se domnívá, že právnické vzdělání je pro důvěryhodnou a smysluplnou práci ombudsmana stěžejní. Vyzdvihuje však také nutnost zkušenosti práce s veřejnými institucemi. Mezi své cíle řadí zvýšení viditelnosti úřadu ombudsmana, které by se mělo projevit zvýšením počtu občanských stížností, hladší spolupráci s europoslanci či aktivnější přístup ombudsmana k evropským agenturám.

Kandidátkou se čtvrtou největší podporou poslanců (47) je bývalá europoslankyně za liberály a předsedkyně výboru PETI Cecilia Wikström (SE). I ta se vymezuje proti argumentu Laffraque, že by ombudsmanem měl být právník. V úřadu ombudsmana slibuje nastolit „služební kulturu“, podporovat vícejazyčnost v úřadě a využít své zkušenost z EP pro lepší spolupráci s europoslanci. Kandidatura Wikström byla pro některé překvapením, neboť v únoru jako poslankyně hlasovala pro usnesení, podle kterého by evropským ombudsmanem neměl být nikdo s nedávnou zkušeností z unijních institucí. Usnesení však nedostalo mezi poslanci dostatečnou podporu.

Posledním kandidátem na post evropského veřejného ochránce práv je se 43 hlasy bývalý komisař pro lidská práva při Radě Evropy Nils Muižnieks (LV). Ve své úvodní řeči před výborem PETI uvedl, že se chce zabývat zejména nediskriminací a rovností pohlaví v institucích a přístupem veřejnosti k informacím, zejména těch týkajících se životního prostředí. Soustředit se chce také na spravedlivé fungování nástrojů umělé inteligence využívaných institucemi EU, mimo jiné při hledání zaměstnanců, přidělování fondů či na hraničních přechodech. Dále přislíbil prioritizaci stížností občanů a spolupráci s národními ombudsmany ve věcech ochrany lidských práv.

Autor: Úřad vlády, Euroskop

Sdílet tento příspěvek