Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vesmírné epizody EU díl první: Copernicus

Euroskop, 16.12.2019
Copernicus

Vesmírný program EU se stává jednou z dalších politik, která si vyhrazuje místo na výsluní a svým velkým dílem k tomu přispívá i Česká republika. Jedním z cílů rozvíjet politiku EU pro vesmír je nezávislost na ostatních světových hráčích v této oblasti a zároveň Evropský vesmírný program přispívá k naplňování národních politik a hraje roli při krizovém řízení. Program navíc využijí lidé z různých skupin, ať už se jedná o lidi zajímající se o stav sněhové pokrývky na horách v období zimních prázdnin, nebo lidi jedoucí k moři a zajímají se o jeho čistotu. Přinášíme vám první díl nového seriálu.

Vesmírné epizody EU 1 infogr. KK2020

 

Jedním z pilířů vesmírného programu EU je program Copernicus (dříve GMES), evropský program pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti, jehož cílem je poskytování včasných a přesných informací pro podporu rozhodování v této oblasti. Copernicus zajišťuje vlastní evropskou kapacitu pro pozorování Země. V rámci programu Copernicus je garantován plný a otevřený přístup k datům a informacím, tudíž kdokoliv má přístup k nejnovějším datům a informacím, které program nabízí.

Celý program je spravován a koordinován Evropskou komisí a je prováděn v partnerství s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) a společností Mercator Océan.

Hlavními předpokládanými uživateli výstupů programu Copernicus jsou tvůrci politik a orgány veřejné správy, kteří mohou na základě informací poskytovaných programem Copernicus lépe rozhodovat o otázkách z oblasti životního prostředí či pružně reagovat v případě přírodních katastrof a humanitárních krizí. Mezi ostatní uživatele služeb Copernicus patří akademická a výzkumná sféra, soukromé firmy a může z nich těžit i široká veřejnost.

EUMETSAT
Zdroj: EUMETSAT


Garance plných a otevřených dat

Program Copernicus je tvořen třemi základními komponenty, a to službami Copernicus, které se zaměřují na tematické oblasti, kdy implementaci jednotlivých služeb mají na starosti jednotlivé instituce jako Evropská agentura pro životní prostředí apod. Dále je tvořen kosmickými komponenty, které tvoří družice Sentinel 1 - 3 a atmosférické družice, jež monitorují smogové situace a další klimatické jevy, včetně předpovědi počasí v rámci Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí. Vesmírné komponenty koordinuje Evropská kosmická agentura (ESA). A třetím komponentem jsou tzv. pozemní komponenty. Pozemní komponenty představují měřící zařízení na Zemi, ve vzduchu i ve vodě, kde pořizují data nutná pro předpověď počasí.

Hlavním důvodem pro vznik programu Copernicus byla potřeba vytvořit vlastní kapacity pro monitoring Země, načež byl v roce 2001 zveřejněn akční plán pro rozvoj této služby a v roce 2008 byl oficiálně program spuštěn. První družici programu Copernicus se následně podařilo vypustit na oběžnou dráhu v roce 2014, kdy program zároveň vstoupil do plné operační fáze.

Největší poskytovatel dat


Díky vývoji především v rámci dostupnosti, se stal program Copernicus největším poskytovatelem dat na celém světě. Program vyprodukuje denně až 12 terabytů dat, přičemž většina dat je volně dostupná občanům a organizacím po světě, a to na základě bezplatného přístupu. Evropská komise usnadnila přístup k datům pomocí vyhledávací databáze, která umožní přístup k informačním službám programu Copernicus. Ty tak mohou být získány pomocí platformy DIAS, nebo konvenčních datových úložišť.

Z dat získaných programem Copernicus čerpá mnoho oblastí ať už zemědělství, hospodářství, či podniky a organizace, které tyto data využívají každý den. Uplatnění najde v celé řadě sektorů, mimo jiné v: 

  • Lesnictví
  • Zemědělství
  • Modrá ekonomika (moře a oceány)
  • Energetika a přírodní zdroje
  • Zdravotnictví 
  • Pojišťovnictví a řízení katastrof
  • Bezpečnost a obrana
  • Cestovní ruch
  • Doprava
  • Územní plánování měst
Autor: text: David Březina, infografika: Kristina Kollertová, Euroskop