Překoná summit EU příkop mezi „šetrnými“ státy a přáteli koheze?

20.02.2020
Euroskop

V Bruselu dnes odpoledne začíná vrcholná schůzka, na které chtějí prezidenti a premiéři zemí Evropské unie překonat dosavadní hluboké rozpory nad podobou evropského rozpočtu na příštích sedm let. Předseda Evropské rady Charles Michel si klade za cíl posunout vpřed zatím bezvýsledná vyjednávání, původně plánovaný jednodenní mimořádný summit se může protáhnout až do víkendu.

Každá ze zemí chce v rozpočtu zohlednit své požadavky a Michelův vyjednávací návrh z minulého týdne vyvolává u lídrů většinou kritické reakce. „Návrhy už od toho prvního, který navrhla Evropská komise, nejsou pro nás přijatelné,“ řekl před odletem na jednání český premiér Andrej Babiš.

Neočekává se, že by již první den jednání přinesl výsledek. Podle unijních činitelů Michel hodlá v průběhu odpoledne a večera přesvědčovat jednotlivé lídry k ústupkům, k čemuž si v navrhovaném textu ponechal manévrovací prostor a některé finanční rezervy v řádech miliard eur.

„Beru si sebou pět košil, nevím, kdy se vrátím,“ nadnesl před odletem Babiš s poukazem na nejistotu, do kdy se náročná jednání povedou. Z původně plánovaného jednodenního mimořádného summitu může být vrcholná schůzka trvající po dobu několika dní, což už se v minulosti při sporných jednáních Evropské rady stalo.

Doorstep Evropská rada
Andrej Babiš hovoří s novináři při příjezdu na jednání Evropské rady. Zdroj: Úřad vlády

Babiš uvedl, že předseda Evropské rady Charles Michel je optimistický pokud jde o možnou dohodu, sám se k tomu ale staví skepticky. „Já si myslím, že se nedomluvíme. Ty rozdíly jsou obrovské,“ řekl. Současný summit považuje Babiš za první moment, kdy se bude vážně vyjednávat na nejvyšší úrovni. „Určitě všichni tam budeme s tím, že se chceme minimálně přiblížit ve svých pozicích,“ řekl.

Čas na dosažení dohody se ale už krátí. Státy by měly podle odborníků dosáhnout kompromisu do konce června. Výslednou podobu rozpočtového rámce musí poté schválit Evropský parlament a následně je potřeba připravit veškerou navazující legislativu. V opačném případě by nemohl být v lednu 2021 nový rozpočtový cyklus zahájen, což by způsobilo komplikace v mnoha oblastech.

27 zemí EU je rozděleno do dvou nesmiřitelných táborů. Na jedné straně stojí skupina „šetrných“ států západní a severní Evropy. Na opačné straně je skupina Přátel koheze z východního a jižního křídla EU, kam patří i Česko.

Vedle těchto dvou skupin zbývá podle zdrojů portálu Politico jen Francie, která se snaží působit jakožto sprostředkovatel dohody a malé státy Malta a Kypr, které usilují o nalezení shody.

Čistí plátci nechtějí růst rozpočtu nad 1 % HND

První skupina zahrnující čisté plátce do evropského rozpočtu (zejména Dánsko, Rakousko, Nizozemí a Švédsko) nechce ustoupit ze svého požadavku na rozpočet ve výši 1 % hrubého národního důchodu (HND) EU27. Volají zároveň po zachování rabatů (slev z plateb do rozpočtu), zavedení kondicionalit s důrazem na dodržování zásad právního státu, podporují důraz rozpočtu na nové výzvy a snížení nákladů na administrativu.

Čistí plátci se odvolávají na skutečnost, že výpadek financování přes deset miliard eur ročně způsobený odchodem Británie z EU zacelí z větší části právě peníze od nich.

Evropská rada 2020

Před summitem se sešli premiéři zemí požadujících „úsporný rozpočet“, aby ladili noty pro jednání. Zleva švédský premiér Stefan Lofven, nizozemský premiér Mark Rutte, dánská premiérka Mette Frederiksen, rakouský premiér Sebastian Kurz. Zdroj: Evropská rada

Naopak čistí příjemci vyjadřují názor, že rozpočet musí reflektovat úroveň ambicí Evropské unie. Návrh Evropské komise (ve výši 1,114 % HND EU27) většinou považují za vhodný začátek pro další jednání a upozorňují, že Evropský parlament požaduje sedmiletý rozpočtový rámec dokonce ve výši 1,3 % HND EU27.

Skupina Přátel koheze

Ve skupině Přátel koheze spolupracuje celkem 17 členských zemí EU. Poprvé se sešly k jednání o víceletém rozpočtu EU pro období 2021-27 v listopadu 2019 v Praze. Summitu se zúčastnili zástupci všech 17 států (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Malta, Řecko a Kypr – z toho 10 premiérů) a dále komisař pro rozpočet. Další jednání států Přátel koheze zorganizovalo Portugalsko 1. února 2020. Summit Přátel koheze přijal společnou deklaraci 15 ČS (všech účastníků s výjimkou Itálie a Chorvatsko), ve které potvrdil jednotný pohled této skupiny na klíčové priority pro víceletý finanční rámec VFR 2021–2027, zejména v oblasti kohezní politiky.

Tyto státy zdůrazňují význam tradičních politik, tedy koheze a společné zemědělské politiky, které nevnímají v protikladu ke snahám o modernizaci rozpočtu. Požadují také zrušení všech rabatů, které po odchodu Velké Británie z EU považují za neobhajitelné. Celkem 17 zemí je sdruženo ve skupině Přátel koheze.

Jejich zásadním požadavkem je, aby pro příštích sedm let zůstal stejný objem peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Ten však v Michelově návrhu proti dosavadnímu sedmiletému období poklesl o více než deset procent. Aktuální návrh finančního rámce počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun) na kohezní politiku, zatímco v letech 2014 až 2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard. Šéf Evropské rady naproti tomu navrhl větší pružnost v převádění peněz mezi jednotlivými fondy.

Přijetí současného návrhu víceletého rozpočtu by pro Česko znamenalo výrazný propad příjmů z EU. „Pro nás návrh snížení (peněz pro ČR) o 180 miliard korun není přijatelný,“ řekl Babiš.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek