Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Hlavní spory ohledně víceletého rozpočtu EU 2021-27

Euroskop, 20.02.2020
Lupa, peníze

Lídři zemí Evropské unie dnes v Bruselu zahájili mimořádný summit, jehož cílem je sblížit jejich zatím zásadně odlišné pohledy na příští víceletý rozpočet EU pro období 2021-27. Přečtěte si hlavní sporné body, které rozdělují členské státy EU v postoji vůči aktuálnímu návrhu, který přinesl minulý týden předseda Evropské rady Charles Michel. 

Premiéři a prezidenti při příchodu na summit připomínali dlouhodobé postoje svých zemí. Velká část z nich tvrdila, že ze svých požadavků nehodlá slevit a že dohodu bude velmi těžké nalézt.

Celková výše rozpočtu

Podle návrhu předsedy Evropské rady Charlese  Michela by měl dosáhnout výše 1,074 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. To je více než bilion eur (přes 25 bilionů korun). Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko jej však chtějí stlačit k jednoprocentní hranici, k čemuž by bylo nutné výdaje rozpočtu seškrtat o mnoho desítek miliard eur. Odvolávají se přitom na odchod Británie, jejíž příspěvky budou z větší části muset vynahradit právě tyto státy společně s Německem.

Naopak čistí příjemci vyjadřují názor, že rozpočet musí reflektovat úroveň ambicí, které EU má. Návrh Evropské komise (ve výši 1,114 % HND EU27) většinou považují za vhodný začátek pro další jednání a upozorňují, že Evropský parlament požaduje rozpočet dokonce ve výši 1,3 % HND EU27. 


Příjmy do rozpočtu

Český premiér Andrej Babiš při příjezdu na summit zdůraznil, že lídři EU by se nejdříve měli dohodnout na příjmech rozpočtu. Až následně by měli debatovat o rozdělení peněz.

Podle plánu předsedy Evropské rady Charlese Michela by měly členské země EU nově odvádět část výnosů z emisních povolenek do evropského rozpočtu. V případě schválení tohoto návrhu by ČR přišla o zhruba dvě miliardy korun ročně. Andrej Babiš při příjezdu na jednání řekl, že pro ČR je tento návrh naprosto nepřijatelný. Dále vyjádřil skepsi i vůči druhému nově navrženému zdroji evropského rozpočtu - poplatku členských států za množství nerecyklovaného odpadu z plastových obalů.


Rabaty
 

Sporným bodem je i tzv. rabat, který si v 80. letech vyjednala Británie a postupně z nich začaly těžit země označované jako "šetrná pětka" (Německo, Dánsko, Švédsko, Nizozemí a Rakousko). Jejich představitelé dávají před summitem najevo, že chtějí slevy i v dalším rozpočtu. S tím Michelův návrh v nespecifikované výši počítá, uvádí však, že by měly postupně klesat. To se Německu a dalším zemím s rabaty nelíbí. Naproti tomu Francie či státy východního křídla EU požadují úplné zrušení slev, na něž doplácejí všechny ostatní země.

Kohezní politika

Sedmnáctka kohezních států včetně Česka se sjednotila na požadavku, aby byla pro příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard. Státy, které jsou čistými plátci, odmítají peníze do fondů přidávat a chtějí spíše financovat centrálně řízené programy zaměřené na vědu, vzdělání či bezpečnost.


Právní stát

Spory vyvolává i podmíněnost čerpání unijních peněz respektem k vládě práva, což se nelíbí Polsku či Maďarsku. Jeho prostřednictvím se Evropská komise snažila zabránit zneužívání unijních fondů v zemích, které podle ní zcela nerespektují evropské hodnoty. Možnost pozastavení financí pro dotčené členské státy ovšem Michel oproti předchozímu finskému návrhu poněkud ztížil, proti čemuž se ohradilo Německo a další západní státy. Varšava či Budapešť, které by i podle současného textu potřebovaly na zablokování případného postihu podporu více než desítky států, by tuto podmíněnost nejraději dále oslabily či vyškrtly úplně.
 

Zemědělství

Podobně jako u kohezní politiky ubylo proti končícímu sedmiletému období v novém návrhu peněz i na společnou zemědělskou politiku. Na jejich zvýšení tlačila zejména Francie, které podle některých zemí vyšel Michelův návrh velmi vstříc. Očekává se, že zvláště další západoevropské státy budou chtít zemědělské fondy dále snižovat. Naproti tomu Polsko a jiné postkomunistické země se budou snažit vyjednat větší pružnost v přesouvání peněz mezi dvěma pilíři zemědělské politiky - platbami zemědělcům a rozvojem venkova. O zvýšení pružnosti ostatně usilují i kohezní země včetně Česka u strukturálních fondů.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Komise představila další kroky v reakci EU na koronavirus

Úřad vlády, foto: Evropská komise, 02.04.2020

Agentura Eurojust: Koordinace mezinárodních vyšetřování

text: Tereza Chlebounová, grafický design: Kristina Kollertová, Euroskop, 1. 4. 2020

Aktuální opatření EU pro boj s epidemií COVID-19

Tereza Chlebounová, Euroskop, aktualizováno 31. 3. 2020

Jak EU mírní dopady šíření koronaviru na ekonomiku?

Tereza Chlebounová, Euroskop, aktualizováno 31. 3. 2020

Evropská obranná agentura: Bezpečnost EU pod českým velením

text: Tereza Chlebounová, grafický design: Kristina Kollertová, Euroskop, 25. 3. 2019